Trump slaví. Překvapivé australské volby mu přinesly spojence proti Číně

V období napjatých vztazích mezi USA a Čínou přišla pro amerického prezidenta Donalda Trumpa velmi dobrá zpráva z Austrálie. Zdejší pravicová koalice vedená Liberální stranou úřadujícího ministerského předsedy Scotta Morrisona překvapivě zvítězila v květnových parlamentních volbách.

Morrison je znám tvrdým postojem vůči Číně, tlakem na aktivnější roli Austrálie ve světě, zejména pak v pacifické oblasti, i prosazováním úzkého spojenectví se Spojenými státy. Význam Austrálie, země ještě před několika málo desítkami let “ztracené” kdesi daleko v jižním Pacifiku, rychle roste. Na výsluní se vyvezla s růstem Číny, potažmo celého asijsko-pacifického regionu, a dlouhodobě je jedním z nejbližších a nejspolehlivějších amerických spojenců.

Trump ostatně Morrisonovi volal hned krátce po zvolení, aby si pojistil pokračování spolupráce na společných prioritách, jako je svoboda námořních cest v Jihočínském moři, vyvažování rostoucího vlivu Číny v Pacifiku či rázné postoje vůči čínské komunikační společnosti Huawei.

Američtější než Amerika

Nad vítězstvím australské pravice už také vyjádřila rozezlení čínská státní média. “Výsledky voleb jen utvrdí naše vzájemně špatné vztahy. Austrálie je nejradikálnější západní zemí, co se týče podpory a tlaku USA vůči Číně,” uvedl čínský provládní list The Global Times

Peking nemůže Austrálii zapomenout, že země, která je počtem obyvatel 52krát menší než Čína a pro kterou je Země draka nejdůležitějším obchodním partnerem, z bezpečnostních důvodů vyřadila Huawei i další čínské společnosti z účasti na zavedení strategické 5G sítě v zemi dávno před tím, než podobný přístup zaujaly Spojené státy. A učinila tak dokonce jako první země na světě. Přitom je Austrálie jedním z největších vývozců energií a potravin na rychle bující a nesoběstačný čínský trh – a jako jedna z mála zemí na světě má také s Čínou pozitivní obchodní saldo.

Morrisonovo vítězství, které výzkumy veřejného mínění ani v nejmenším nenaznačovaly, australští komentátoři často přirovnávají k nepředpokládanému zvolení Donalda Trumpa či k brexitu, co se  momentu překvapení týče. Předsedou vlády se přitom stal teprve před několika měsíci - jako kompromisní kandidát dvou soupeřících křídel uvnitř Liberální strany, jejichž půtky svrhly předchozího předsedu Malcolma Turnbulla.

Zdánlivě slabý premiér změnil doposud užívanou taktiku předvolební kampaně a v „prezidentském stylu“ se osobně zaměřil proti vůdci opoziční Labouristické strany, která nepochybovala, že má vítězství v kapse. Morrison však nakonec zajistil pravici výhru a sám získal silný mandát.

Trumpova administrativa se obávala vítězství labouristů a očekávaného zjemnění postojů vůči Číně. Jenže předpokládaný ministerský předseda a lídr opozice Bill Shorten propadl. Oslabenou koalici, která v rychlém sledu vystřídala u vlády tři vlastní předsedy, nedokázaly dorazit ani labouristické útoky na údajně neekologickou politiku či úpravy daňového systému, který prý nadržuje “horním” majetným vrstvám. Političtí komentátoři se shodují, že program levice byl příliš revoluční na zemi, jejíž ekonomika a životní úroveň rostou nepřetržitě rekordních 28 let.

Chlapík ze sousedství

Scott Morrison, rodák ze Sydney, věřící evangelík, umírněný konzervativec, vášnivý fanoušek rugby a bývalý ministr hospodářství, sám sebe prezentoval jako obyčejného člověka odvedle. “Mlčící většina Australanů jednoznačně odmítla třídní válku,” prohlásil po volbách.

S názorem, který australská média hojně rozebírala, přišel Steve Bannon, někdejší Trumpův hlavní poradce, který přirovnal výsledek australských voleb k volbě současného prezidenta Spojených států a srovnal “americké zapomenuté” s “australskými mlčícími”. “Levičáci přepálili důraz na klimatické změny a ekologickou politiku. I když byli podporováni médií a městskými elitami, obyčejný člověk jasně rozpoznal, že v důsledku by to šlo z kopce s celou zemí,“ prohlásil Bannon.

Pravicová koalice převálcovala labouristy zejména v Queenslandu. Stát na severu země je závislý na těžbě nerostných surovin a sama Austrálie je jedním z největších světových vývozců uhlí, zkapalněného zemního plynu či železné rudy. Plán na utlumení těžby a zastavení některých velkých projektů v rámci plánovaného snížení emisí tak tvrdě narazil u lidí, kteří se obávali jak ztráty pracovních míst, tak skokového nárůstu cen elektřiny způsobeného přechodem k obnovitelným zdrojům energie.

Na výsledek voleb a Morrisonovu vizi malé vlády a nízkých daní okamžitě pozitivně zareagovala australská burza. Nejvýznamnější index S&P/ASX 200 vyskočil na 11leté maximum a zaznamenal druhý nejsilnější nárůst za posledních 26 let.

Nezpacifikovaný Pacifik

První zahraniční Morrisonova cesta vedla možná poněkud překvapivě namísto tradičního Nového Zélandu více na sever, na Šalamounovy ostrovy. Návštěva malého tichomořského státu má jasný symbolický význam. Dát najevo, jaký region bude pro Morrisona prioritou, i to, že Austrálie neuhne před zájmy Číny. Předseda vlády s sebou totiž mimo jiné sebou vezl projekt na vybudování podmořského internetového kabelu spojujícího Austrálii se Šalamounovými ostrovy a Papuou Novou Guineou v ceně 250 miliónů australských dolarů. Spojení měla přitom původně vybudovat čínská firma Huawei.

Pro Čínu je aktivita Austrálie v zemi, která má jen málo přes 600 tisíc obyvatel, nepříjemná i z dalšího důvodu.  Pro Šalamounovy ostrovy je Čína největším obchodním partnerem a Peking se je právě skrze obchod snaží dotlačit ke změně diplomatického postoje vůči Tchaj-wanu, který považuje za integrální součást svého území. Coby suverénní stát jej oficiálně uznává pouhých 19 členských zemí OSN, většinou malých latinskoamerických nebo afrických zemí; v Pacifiku se jedná o Kiribati, Tuvalu, Nauru či právě Šalamounovy ostrovy.

Stejně nelibě nese Země draka stavbu společné námořní základny Austrálie a Papuy Nové Guiney na novopapuánském ostrove Manus. Už loni Morrison ohlásil otevření australských zastupitelských úřadů v Palau, na Francouzské Polynésii, Marshallových ostrovech, ostrově Niue či na Cookových ostrovech. “Chci, abychom vztahy s naší pacifickou rodinou dostali na novou úroveň; naše dlouholeté přátelské vazby nemůžeme považovat za garantované navždy. Musíme na nich pracovat,” prohlásil Morrison ve zjevné narážce na rostoucí pronikání Číny do této oblasti. Austrálie je stále největším dárcem rozvojové pomoci pro jihopacifické národy.

Čína stahuje náskok USA

USA budou svého australského spojence při vyvažování vlivu v asijsko-pacifické oblasti vskutku potřebovat. Podle čerstvě zveřejněného indexu vlivu v tomto regionu (Asia-Pacific Power Index) Čína náskok dominantních Spojených států rychle snižuje. “Kromě vzrůstajícího vojenského a ekonomického vlivu k tomu využívá i výhody poněkud prázdného vůdcovství Donalda Trumpa,” říká Herve Lemahieu, analytik think-tanku Lowy Institute, který index  sestavuje.

Podle analytika Číně v tomto směru výrazně pomáhá také ambiciózní plán Nové hedvábné stezky a štědrost v poskytování půjček, kterými si dlužníky zavazuje. Index vzniká na základě celkem 126 faktorů, které zahrnují vše od ekonomických zdrojů, vojenské síly, diplomatické aktivity i kulturního vlivu jednotlivých zemí. Analytici nicméně varují, že Čínu může  významně ohrozit posun zevnitř, a to stárnoucí populace. Během příštích 15 let odejde do důchodu na 160 miliónů Číňanů.

Austrálie je nyní v žebříčku na 7. místě. Její pořadí negativně ovlivnily časté změny předsedů vlád jak pravice, tak levice i stále poměrná malá známost Scotta Morrisona v regionu. Dá se ovšem předpokládat, že posledně jmenovaný faktor čerstvě zvolený australský předseda vlády rychle změní.

Autor je spolupracovníkem redakce