Státní zástupce Šaroch už předem nemohl udělat nic dobře

První zářijové pondělí přineslo bouřlivé diskuze o případu, který Česko sleduje už čtyři roky. Vyústění vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, v níž figuroval premiér a šéf nejsilnějšího politického subjektu Andrej Babiš, se totiž má – alespoň podle informací Deníku N - odehrát mimo soudní síň. Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhl zastavit trestní stíhání předsedy vlády i dalších obviněných. Rozhodnutí s odůvodněním však nikdo z trestně stíhaných včetně Andreje Babiše ani z novinářů zatím neviděl. „Pokud státní zástupce věc zastaví, tak je to proto, že během vyšetřování dospěl k názoru, že obžaloba před soudem neobstojí. A musí tu být poměrně silné přesvědčení státního zástupce, že jeden z důvodů pro zastavení trestního stíhání je zde přítomný,“ říká advokát a bývalý politik Jan Kalvoda.

Co znamená, že státní zástupce navrhl zastavení stíhání, jak napsal Deník N?

Mělo by to znamenat, že státní zástupce došel k tomu, že obžaloba by v tomto případě před soudem neobstála. V tuto chvíli se neodvážím říct cokoliv jiného, protože stále nic oficiálně nevíme. Uveřejnění této informace vytvořilo zmatek, který má podobu spekulací, ať už veřejnosti, trestně stíhaných nebo politické opozice. Byl jsem překvapen, jak všichni už dnes přesně vědí, co se stalo a proč bylo trestní stíhání zastaveno, i když nikdo kromě Městského státního zastupitelství neviděl žádný dokument.

Co obecně znamená, že je zastaveno trestní stíhání? Že nebyl prokázán úmysl?

Může to být tak, že nebyl prokázán úmysl, ale může to být mnoho dalších důvodů. Třeba že se nestal skutek, o kterém se během trestního stíhání mluvilo.

V jakém stádiu procesu se tedy nacházíme?

Stále neznáme konečné rozhodnutí. Celou věc má teď na stole Šarochův nadřízený, šéf Městského státního zastupitelství v Praze. Ten bude nyní rozhodnutí dozorujícího státního zástupce posuzovat. A může Šarochovi dát i pokyn, aby se některou částí případu zabýval více nebo se zabýval i jiným právním názorem. Šaroch ovšem tento pokyn nemusí akceptovat.

A poté, až bude vydáno konečné rozhodnutí, může ho ještě někdo zvrátit?

Ano, nejvyšší státní zástupce, který spis dostane na stůl v případě, že Městské státní zastupitelství v Praze stíhání zastaví. Nejvyšší státní zástupce má ze zákona pravomoc do tří měsíců od vydání pravomocného rozhodnutí verdikt zrušit a nařídit, aby se dál vyšetřovalo. Ale nedovedu si představit, jak by se to mohlo stát ve chvíli, kdy celá věc v pondělí vybuchla jako bomba a všude se psalo, že trestní stíhání bylo zastaveno.

Proč si to neumíte představit?

Tedy představit si to teoreticky samozřejmě umím, ale nejvyšší státní zástupce bude již pod tlakem situace. Není třeba jej litovat,  je to výkon jeho pravomoci a odolávat jakýmkoli tlakům je jeho povinností. Ale výsledkem bude opět pochybnost o fungování systému - a nejsilnější u těch, kteří o věci nic nevědí.

V jakém případě se zastavuje trestní stíhání? Co musí být splněno?

Zastavuje se de facto ze stejných důvodů jako se obžalovaný zprošťuje viny. Když nebylo prokázáno, že se skutek stal, nebylo prokázáno, že je spáchal obviněný nebo nebyl prokázán úmysl a tak dále. To, co jsem veřejně četl o případu Čapí hnízdo, tedy sdělení obvinění Andreji Babišovi a dalším, které uniklo do médií, podle mého názoru mluví o tom, že se dotační podvod bezpochyby stal. Ale to, zda je možné prokázat osobní odpovědnost Andreji Babišovi či dalším stíhaným, už je jiná věc.

Takže závěr Jaroslava Šarocha může být, že se dotační podvod v souvislosti s Čapím hnízdem stal, ale nelze prokázat, že ho spáchal Andrej Babiš?

Přesně tak.

Odpovídá praxe tomu, co je napsáno v zákoně – tedy, že v případe pochybností má státní zástupce obžalobu podat?

Bývá to zvykem, systém takto dlouhodobě funguje a je v tom i trocha alibismu. Pokud státní zástupce věc zastaví, je to proto, že během vyšetřování dospěl k názoru, že obžaloba před soudem neobstojí. Musí tu být poměrně silné přesvědčení státního zástupce, že jeden z důvodů pro zastavení trestního stíhání je zde přítomný.

Vzpomínáte si na podobně citlivý případ týkající se vrcholné politiky?

Upřímně řečeno, že bychom zažili takto politicky citlivý případ, to si vážně nevybavuji. Ale třeba se o něm jen veřejně neví.

Jakým tlakům mohl Jaroslav Šaroch po čtyři roky, kdy je případ Čapí hnízdo na jeho stole, čelit?

Státní zástupce je povinen postupovat nestranně a nezávisle a nenechat si nikým doporučovat, jak má postupovat. To je povinnost vyplývající přímo ze zákona o státním zastupitelství. Ale zda se tak skutečně dělo, nevím. Ví to pravděpodobně jen Jaroslav Šaroch.

Může tenhle případ ovlivnit kariéru Jaroslava Šarocha?

Těžko říct. Ale mám pocit, že tento státní zástupce nemohl udělat nic dobře už předem. Pokud platí, že jeho rozhodnutí je zastavit trestní stíhání, pak se v dlouho pěstovaném podezření premiéra z podvodu nabízí scénář, že tak učinil pod nátlakem z politických míst. Pokud by rozhodl opačně a podal obžalobu na premiéra a další osoby, pak bude v podezření, že celé trestní stíhání i obžaloba je předvolební výmysl sociální demokracie a tehdejšího ministra Milana Chovance.

Jak to myslíte?

Není úplně obvyklé, že předseda jedné z nejsilnějších stran je obviněn těsně před volbami po několikaletém prověřování. A není také obvyklé, že v tu samou dobu se policie reorganizuje právě v té nejcitlivější části, v útvaru pana Šlachty. Neříkám, že je tu někdo kladnou, nebo zápornou postavou. Jen chci upozornit, že rozhodnutí o rozpuštění Šlachtovy složky přišlo pár týdnů před volbami, kdy paradoxně opozice podporovala jednu z koaličních stran, která právě zrušila protimafiánský útvar. To je nelogické, protože opozice má hlídat zásahy vlády do exekutivy. Takže případ Čapí hnízdo je jen jeden střípek do mozaiky, kterou nazývám jako zhroucení důvěry ve férovost spravedlnosti procesu. Odpovědné za to jsou i politické strany, jež v minulosti neodolaly pokušení ohlodávat systém ve svém zájmu. Výroční zprávy BIS o tom referují setrvale.

Městské státní zastupitelství v Praze na svém webu po úniku informace uvedlo, že dozorující státní zástupce „změnil svůj původní právní názor na posouzení věci“. Jak hodnotíte v této souvislosti komunikace veřejné žaloby?

Připadá mi nešikovná a zmatečná. Zaprvé by se neměly vůbec dít úniky informací. Poškozuje to právo na spravedlivý proces, a to právo má každý,  nejen ten, kdo je veřejně oblíben. Nehledě na to, že to staví do komplikované situace i nadřízené státní zástupce, kteří mají případ na stole k přezkoumání. A když už nějaké informace uniknou, neměly by se komentovat způsobem, který jste citovala. Je to nešikovná PR figura, která má odvrátit mediální pozornost. Orgán veřejné žaloby má být zdrženlivý. Zároveň mi přišlo podivné, že Unie státních zástupců ihned po úniku informace vystoupila a žádala odůvodnění, o kterém vlastně nevíme, zda bylo vůbec vydáno. Je pozoruhodné, že je státní zástupce veřejně vyzván svými kolegy, aby odůvodnil výkon své pravomoci. To požadované odůvodnění přece obsahuje rozhodnutí samo.

Čemu tedy přikládáte, že Unie státních zástupců takto vystoupila?

Odpovídá to zmatku, ve které se teď nacházíme.

Zpráva médií vzbudila silnou reakci politiků. Někteří psali o konci právního státu. Jak velký dopad celé dění okolo případu Čapího hnízda může mít na důvěru v justici?

Ve své profesi se setkávám s veřejnou žalobou, takže budu chvíli mluvit jako insider. Ze své praxe usuzuji, že státnímu zastupitelství chybí precizní dohled jednotlivých stupňů nad sebou. Systém si zvykl bránit sám sebe a jakékoliv - i oprávněné - kritiky ignoruje. A ano, určitě to bude mít dopady na důvěru ve spravedlnost  i u veřejnosti. Známe informace a interpretaci případu z médií i od expertů, celou dobu se mluví o jasném dotačním podvodu. I z právního a skutkového hlediska se případ doposud nejevil nikdy jako příliš složitý. Přesto se po čtyřech letech ukáže, že to je jinak a trestní stíhání se zastavuje. To důvěře v justici rozhodně nepomáhá. Nicméně mu nepomáhají ani úniky informací z živých případů, spekulace a slova o konci právního státu, když oficiálně stále nic nevíme.