Sociolog: Zeman vybudil nevoliče, Drahoš ztratil fanoušky ANO

Ještě začátkem týdne Miloš Zeman v boji o Hrad mírně ztrácel, ale ve finiši zabodoval. Zmobilizoval nevoliče a fanoušky Andreje Babiše a také obsadil prostor tématy, která mu víc vyhovovala, říká k výsledkům voleb sociolog Daniel Prokop z agentury Median. Ta během posledního týdne průběžně monitorovala přes tisíc voličů, a Zemanovo vítězství proto Prokopa nijak nepřekvapilo.

Skutečně rozhodl až poslední týden?

Podle našich dat ano. Dělali jsme na stejném vzorku lidí panelový výzkum začátkem týdne, pak po debatě na Primě a naposledy v pátek a v sobotu. Ke konci nám skóre vycházelo 52:48. Přitom v pondělí Jiří Drahoš u stejných lidí vedl o jeden bod.

Co se během toho týdne změnilo?

Miloš Zeman zmobilizoval lidi, kteří ještě v pondělí k volbám jít nechtěli. Mezi pondělím a středou byl tento posun hodně patrný. Výsledky to potvrzují – volební účast hodně stoupla a nárůst šel takřka komplet k Zemanovi.

Jak to Zeman dokázal?

Dostal do hry štěpící populistická témata, která mu pomohla část lidí zmobilizovat. Na některá tato témata jsme se zaměřili i v průzkumu. U lidí, kteří jsou proti uprchlíkům, nechtějí církevní restituce nebo nedůvěřují médiím, byl během týdne vidět jasný posun preferencí směrem k Zemanovi. Totéž bylo u těch, kteří chtějí Andreje Babiše za premiéra. V tomto táboře vzrostla podpora Zemana od pondělí z 57 na 70 procent.

Z pohledu Jiřího Drahoše tedy byla chyba, že Babiše kritizoval?

Ano, měl myslím pár neuvážených výroků. Šlo také o to, že svoji pozici k Babišovi ne úplně dobře vysvětloval.

V čem?

Nemusel říkat, že nevěří v Babišovu nevinu. Stačilo říct, ať ji posoudí soud, a ne poslanci. A mohl možná jasněji vysvětlit, v čem byl postup prezidenta sporný -  tedy že dal Babišovi první pokus bez podmínky a promarnil tím tři měsíce na formování skutečně většinové vlády. To by mohlo být pro voliče ANO přijatelnější.

Mimochodem, podpora Andreje Babiše v Česku podle vašeho výzkumu zůstává dál velmi silná, i když kauza Čapí hnízdo dál eskaluje?

Nemám úplně srovnání, jak se tyhle postoje vyvíjejí, protože jsme se neptali na stejnou otázku někdy dřív. Ale teď platí, že Babiše si za premiéra přeje 46 procent lidí.

Jiří Drahoš na Primě říkal, že církevní restituce se nevejdou ani do první dvacítky témat, která by pro Čechy byla důležitá. Proč je to najednou jedno z témat, která rozhodla?

Problém těchto témat není ani tak v jejich důležitosti. Ano, pro občany mohou být důležitější socio-ekonomické věci jako důchody nebo exekuce. Ale u prezidentských voleb mají témata jako restituce nebo uprchlíci tu roli, že z nich voliči čtou, koho který kandidát reprezentuje. Jsou to zástupná témata obecné štěpící linie: cítím se jako člen neprivilegované části společnosti a vnímám tato témata jako součást boje proti elitám, kdy církve nebo uprchlíci jsou zvýhodňováni, zatímco můj region je na okraji zájmu. A Zeman tohle potřebuje, umí využít tato témata v boji proti establishmentu, elitám, médiím.

Panelový výzkum pro @Seznam_Zpravy. Jiří Drahoš mezi pondělím a pátkem hodně ztratil mezi lidmi, kteří chtějí Andreje Babiše premiérem. Zeman získaval voliče na štěpících liniích nového populismu - nedůvěra médiím, kritika k menšinám, zjednodušení politiky / parlamentu. pic.twitter.com/VFkY0wNFli— Daniel Prokop (@dan_prokop)

Po prvním kole jste uvedl, že podpora Miloše Zemana byla výrazně vyšší v místech s vysokou nezaměstnaností a nižším vzděláním obyvatel - a dále v obcích a městech z chudších pohraničních okresů a vnitřních periferií krajů. Platí to?

Určitě platí, že Zemanova podpora je vyšší v chudších regionech. Platí i dělení venkov a město, ale ne extrémně. Záleží na charakteru regionu. Podle našich dat Zeman drtivě vyhrál u lidí nad 50 let bez maturity. Drahoš vyhrál u lidí do 50 let s maturitou a vyšším vzděláním, u nich ale nebyla tak vysoká účast. Dá se říct, že v té mobilizaci hrál hlavně roli věk.

Hlavní roli tedy hrál věk?

Přesněji věk a vzdělání – ty hrály větší roli než příjmy. Volba Zemana není o ekonomice; o tom, jestli stoupnou důchody nebo klesnou daně. Podle našich výzkumů měl Miloš Zeman v prvním kole podporu lidí, pro které bylo důležité, že zastupuje „lidi jako jsem já“. Že je reprezentuje v české politice, která je pro ně jinak odtažitá, nesrozumitelná a neřeší jejich problémy. On je taky neřeší, ale jejich zájmy kulturně reprezentuje.

Ve vaší zprávě tomu říkáte „štěpící linie nového populismu“ a zmiňujete právě nedůvěru k médiím, kritiku menšin, touhu po zjednodušení politického systému. Proč jste se během posledního týdne ptali lidí právě na tyto věci? Toto je teď v české politice to hlavní?

Dívali jsme se na program televizních debat. V nich se tato témata nastolila, o nich pak byla celá kampaň.

Byla o nich hlavně debata na Primě. Dá se tedy říct, že Prima nastolila agendu, která Zemanovi nahrála?

Ano, plus to, jak byla ona témata na Primě uvedena.

V jakém smyslu?

Třeba téma zbraní se dá uvést tím, že v USA je zbraní hodně, regulace je omezená a při incidentech s legálně drženými zbraněmi umírá hodně lidí. Anebo že lidé by měli mít možnost se sami bránit, ale EU nám diktuje opak. Podobně se můžete dívat na kouření. Dá se říct, že v Británii klesají zdravotní problémy spojené s kouřením, anebo tím, že u nás klesá v hospodách prodej piva. Mám pocit, že všechna ta témata byla uvedena tím druhým způsobem - a to dávalo lepší pozici Miloši Zemanovi.

Udělal Jiří Drahoš v debatách něco špatně?

Jeho strategie byla co nejvíc se přiblížit Miloši Zemanovi ve smyslu „jsem proti migraci jen o něco méně než vy“. Totéž u kouření. Měl být připraven na to rozbíjet tu mytologii čísly. Možná by si pak vytvořil i pozici člověka, který bojuje a je schopen v hádkách lépe obstát. O to možná v televizních diskusích jde víc než o postoje samotné.