Rozhlas si hraje na demokracii, my trpíme

Pokud si někdo ve středu v podvečer pustil stanici Český rozhlas Plus a zaposlouchal se do debaty kandidátů na pražského primátora, vyslechl i proslovy muže jménem Václav Šimek z politické formace Jauner Československo 2018. Mimo jiné tu zaznělo, že kandidátka této strany na primátorku nedávno Českému rozhlasu sdělila, že o své nominaci neví. Šimek sám v minulosti kandidoval do Senátu za radikálně nacionalistickou Národní demokracii s hesly Adieu, tyranská EU! a Googbye, agresivní NATO!

Šimek samozřejmě nemá nejmenší šanci získat dost hlasů k postupu do pražského zastupitelstva, jeho názory přesto dostaly stejný prostor jako názory kandidátů, kteří mají reálnou příležitost vést Prahu z pozice primátora. Nejde ale jen o Jauner. Podobně mizivé nebo spíš nulové šance promluvit v příštích čtyřech letech do pražské politiky mají další účastníci celkem tří předvolebních debat v ČRo Plus - třeba delegáti stran Patrioti ČR, Rozumní nebo Dost je dost! Z jednadvaceti pozvaných účastníků je většina takových, kteří pouze využili šance, aby se mohli voličům připomenout a exhibovat své z pohledu pražské politiky zcela bezvýznamné názory v přímém přenosu veřejnoprávního média. Žádný počitatelný vliv na život obyvatel hlavního města mít po volbách nebudou.

Tím se dostáváme k jádru věci. Pokud platí, že volby jsou vážná věc, je trvale neúnosné, aby veřejnoprávní rozhlas pokračoval v debatách jako dosud. To znamená v rámci jakési skutečné demokracie zvát alibisticky každého, kdo se přihlásí do voleb, aby třeba i za pomoci podvodu s vymyšlenými kandidáty získal své setiny procenta hlasů. Že nejde o okrajový jev, ukazují minulé komunální volby, kdy v Praze z 31 kandidujících stran získalo 19 stran méně než půl procenta hlasů a 7 méně než desetinu procenta hlasů.

Vypadá to sice nedemokraticky, ale opak je pravdou. Čas je drahý a voliči si zaslouží respekt. Veřejnoprávní média proto mají umět rozlišit relevantní informace (volební programy) od zcela irelevantních, jakkoliv si může kandidovat, kdo chce.

V debatách v hlavním vysílacím čase mají probíhat střety důležitých politických vizí, které mají reálnou šanci, že budou po volbách fungování měst ovlivňovat. Ty ať dostanou čas a prostor a jsou podrobeny otázkám či zkoumání moderátorů. Rozhlas i televize přitom musí najít klíč, kudy narýsovat čáru mezi těmi podstatnými a nepodstatnými. I s těmi ať se klidně debatuje, ale ne na úkor času, kdy zapínáme rádio, abychom se dozvěděli vážné věci.