Rok od útoku na Skripala: tvrdší sankce vůči Moskvě zatím nepřišly

Přesně před rokem sáhl na kliku svého domu v britském Salisbury bývalý dvojitý agent Sergej Skripal. Pár hodin nato ležel v komatu na lavičce v jednom ze zdejších parků a vedle něj bylo stejně bezvládné tělo jeho dcery Julie. V tu chvíli ještě nikdo přesně netušil, co se stalo,  ale posléze vyšlo najevo, že na Skripala byl spáchán atentát. A to velmi rafinovaným způsobem, prostřednictvím paralytické látky novičok. Neznámí muži ji nanesli na kliku, které se dotkl – a nikdo se nikdy neměl dozvědět, kdo za útokem stál.

Po dvanácti měsících je však mnohem jasněji: britská premiérka Theresa May z napadení Skripala obvinila Rusko, skupina investigativních novinářů Bellingcat později identifikovala dva konkrétní útočníky, agenty ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. GRU udělala při své akci chyby, čímž pátrání usnadnila. Nedávno pak Bellingcat ve spolupráci s Respektem a ruským webem The Insider přidal jméno ještě třetího operativce GRU, který měl dokonce akci vést: Denise Vjačeslavoviče Sergejeva.

Stále se neví, proč Rusové Skripala chtěli zabít. Jedním z možných vysvětlení je, že po své výměně v roce 2010 na Západ poskytoval informace o ruské zpravodajské síti v Evropě konkrétním zemím. Pro Rusko se mohl stát nebezpečným. Respekt minulý rok popsal, že jednou z nich bylo také Česko. I na základě Skripalových informací mohli zdejší zpravodajci zasáhnout proti ruské špionáži.

Skripal původně pracoval řadu let pro ruské tajné služby, v roce 1995 se ho podařilo naverbovat britské tajné službě MI6, s níž začal za peníze spolupracovat. V roce 2004 to Rusové náhodou zjistili, Skripal byl odsouzen na třináct let do vězení. Šest let na to se dostal na Západ: byl vyměněn za deset ruských špionů chycených v Americe. Za místo nového pobytu si zvolil malé anglické město Salisbury.

Atentát na Skripala přitom nebyl první podobným útokem Rusů na území Británie. Předtím dva bývalí ruští agenti radioaktivním poloniem otrávili úspěšně Putinova kritika Alexandra Litviněnka. Po Skripalovi se v britské veřejné debatě řešilo, zda tamní vláda nepřistoupí k tvrdším sankcím vůči Rusku. Došlo k tomu jen částečně. Londýn vyhostil řadu ruských špionů, další evropské země a USA učinily podobně solidární krok; z Česka museli odejít tři ruští zpravodajci.

Tvrdší sankce nicméně zatím nepřišly. Aktuálně na to upozornil ruský opozičník Alexej Navalnyj, který v listu Financial Times kritizoval, že sankce nejsou namířeny proti lidem z bezprostředního okolí prezidenta Putina,  a Moskvu tudíž příliš nebolí. Británie rovněž avizovala, že bude víc prověřovat špinavé peníze mířící z Ruska do Londýna, za něž ruští oligarchové v Anglii nakupují třeba nemovitosti. Ani tady však nedošlo k velkému posunu.

Londýn je zaměstnán brexitem a vetší postih Ruska pro něj teď není prioritou. Navíc proti tomu v Británii pracuje řada lobbistů, právníků i část politiků, kteří z ruských špinavých peněz těží. Sám Skripal se svojí dcerou žije na neznámém místě, v médiích se v poslední době objevují nepotvrzené zprávy o jeho zhoršujícím se zdraví. Obyvatelé Salisbury ve výročních reportážích říkají, že chtějí na události uplynulého roku zapomenout. Moskva ale podle všeho nic podobného neplánuje.

„V posledních deseti letech jsme byli svědky pozoruhodných úmrtí lidí, kteří byli v konfliktu s Kremlem. Vidíme tu zkrátka opakující se vzorec. Myslím, že u Skripala původně mělo jít hlavně o to vyslat signál západním zpravodajským službám, aby nepoužívaly přeběhlíky jako pomocníky při vyšetřování kauz souvisejících s Ruskem,“ řekl nedávno Respektu komentátor a novinář Konstantin von Eggert s tím, že jde o jasný vzkaz od prezidenta Putina: „Pokud budeme potřebovat, uděláme to znovu. Své nepřátele budeme pronásledovat kdekoli na světě.“