0:00
0:00
Politika3. 10. 20193 minuty

Protikorupční rada vrátila Benešové novelu o žalobcích. Na tahu je Babiš

Otázka zní, zda bude premiér rozhodnutí "svého" orgánu respektovat

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a již bývalý Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman
Autor: ČTK, Šulová Kateřina

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí ve středu doporučila vládě neschválit návrh novely zákona o státních zástupcích a vrátit ho k přepracování, neboť novela posiluje zásahy exekutivy do fungování státního zastupitelství. Tohle rozhodnutí zní nadějně, ale vláda se jím nemusí řídit a může svůj návrh i tak poslat do parlamentu. Alternativu předat novelu poslancům však podpořila na Radě jen ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Státní zástupci, představitelé policie, GIBS a nevládních organizací s předloženým návrhem nesouhlasili. Představitelé ministerstev v radě (vnitro, finance, zdravotnictví, místní rozvoj) se zdrželi.

Předsedou rady je premiér Andrej Babiš. O zákonu nehlasoval, vláda v ten okamžik řešila pohřeb Karla Gotta. Rozhodnutí orgánu, kterému šéfuje, by však měl respektovat, přestože Legislativní rada vlády návrh před třemi týdny schválila (zatím s nezveřejněnými připomínkami).  Pro souhlas s protikorupční radou ale mluví fakt, že se podoba zákona nelíbí členům této „poradní“ organizace z praxe. Nesouhlas státních zástupců, policistů, GIBS a dalších znamená, že odborníci jsou si vědomi, že návrh Marie Benešové může ohnout a omezit jejich výkon spravedlnosti. To je docela těžký faktický kalibr a měl by navigovat premiéra i ministryni spravedlnosti - tedy v normální zemi by to tak bylo.

↓ INZERCE

Mohlo by se zdát, že debaty radních o detailu, jako je jmenování členů komise, která by měla funkcionáře státních zástupců vybírat, jsou malicherné. Jenže v tomhle detailu se skrývá velká debata a boj kolem nezávislosti tuzemské justice. Jde o symbol, ale i o praxi, Nejvyšší státní zástupce bude rozhodovat o žalobě na premiéra. Vláda by tedy měla respektovat názor protikorupční rady, názor expertů, praktiků i aktivních nevládních skupin, jako je Rekonstrukce státu či Transparency International. Ti všichni se o nezávislost justice obávají.

Rada se na tom samém zasedání zabývala také situací v Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Hlavně kvůli mýtnému, kolem něhož vznikly po zásahu politiků – Jaroslava Faltýnka, Dana Ťoka, Andreje Babiše a Miloše Zemana – neuvěřitelné zmatky. Už skoro tři roky vybíráme mýtné na základě rozhodnutí, které odporuje zákonům Evropská unie. Nepřijatelný je způsob, jak byl nyní vybrán – vlastně přes vládní podpis smlouvy s firmou Czech Toll ve skutečnosti nevybrán – budoucí inkasní mýtného, a jaký podíl má na chaosu ÚOHS a její šéf Petr Rafaj.

Na Radě se nakonec situace kolem mýtného neřešila, je příliš zmatená. Ale radní se dohodli, že se právní rámec úřadu i způsob jeho fungování musí změnit. Měly by být ořezány pravomoci, které umožňují úřadu a jeho šéfovi dělat neprůhledná a nesrozumitelná rozhodnutí. Státní úřady se za posledních deset let v tomto ohledu a po tlaku veřejnosti i nevládních organizací v mnohém změnily k lepšímu, ale ÚOHS je v přístupu k veřejnosti nepřijatelně tajemný a nesdílný.

Andrej Babiš podpořil jako premiér vznik protikorupční rady a sedl si do jejího čela. Vlastně si na sebe ušil slušný obojek. Pokud teď nebude rozhodnutí „svého“ orgánu respektovat, přinese veřejnosti další důkaz, že jedná účelově - a že respektuje argumenty a právo jen tehdy, když se mu to hodí.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].