Populismus škodí veřejnému zdraví

Populistické strany v západní Evropě, které berou nebo chtějí brát útokem zavedené instituce všeho druhu, si jako jedno ze svých témat vzaly i povinné očkování dětí, všímá si ve svém sloupku týdeník Economist. Bezpochyby to odpovídá jejich světonázoru - tedy nenechat si nic diktovat od “nich” a vůbec k čertu s experty všeho druhu. Za druhé je to tím pádem vítaný zdroj voličských hlasů, které tento odpor vyznávají – nebo si ho nechají „naočkovat“.

Což časopis trochu anekdoticky dokládá příkladem ze současné italské koaliční vlády. Hnutí pěti hvězd, neukotvená strana, která v programu míchá řadu nápadů, mezi nimiž nemůže chybět přímá demokracie, lákala před loňskými volbami voliče i na skepsi k osvědčeným vakcinologickým receptům. V poslední době však začala otáčet. Prázdného prostoru a opuštěných nespokojenců si tak rychle všiml koaliční partner Matteo Salvini, ministr vnitra a šéf populistické Ligy severu. A je tak nyní hlavní italským hlasem proti povinnému očkování.

Připojil se ke svým západoevropským kolegům, například rakouským Svobodným, kteří v boji proti zavedeným pořádkům dlouhodobě prosazují rodičovskou volbu ohledně dětského očkování. Což v praxi znamená odmítání očkování, neboť podle vakcinologů v případě očkování svoboda volby úplně platit nemůže: populace se dokáže infekcím bránit, jen pokud je očkovaná velká většina lidí. V případě spalniček, jejichž epidemie momentálně hýbe západní Evropou, a Itálií obzvlášť, je to pětadevadesát procent.

V tomhle ohledu je rozdíl mezi Západem a Evropy. Ve Francii či Itálii je odmítání povinného očkování vyhrazeno radikálním stranám. V Česku, které má mimochodem dost tuhá pravidla, jež dávají minimum prostoru i pro ovlivnění očkovacího kalendáře, se debaty vedou hlavně o téhle zdravotnické byrokratičnosti a vlivu vakcín na zdraví dětí – i proto jsou hlasy pro zmírnění pravidel součástí politického mainstreamu.

Strany, které by povinné očkování programově odmítaly, v české politice v podstatě nejsou - nebo to o sobě ještě nevědí, což může být případ SPD. V tomto směru se nedávno opět stalo lídrem regionu Polsko. Asistentkou poslance ze strany Kukiz ‘15 se stala Justyna Socha, vůdčí postava polského hnutí proti povinnému očkování. Kukiz ‘15 je obdobou italského Hnutí pěti hvězd, ovšem místo sociálních jistot prosazuje nekompromisní volný trh.

Co ale mají čeští populisté se svými protějšky z celé Evropy společné, je varování před přistěhovalci a uprchlíky, kteří údajně zaplaví Evropu nemocemi, na které domorodci pomřou. Obzvlášť často své občany takto varuje maďarský premiér Viktor Orbán. I kvůli tomu SPD Tomia Okamury brojila proti kvótám, tedy přijímání žadatelů o azyl v jiných unijních zemích.

Kdo ovšem žádá o azyl, prochází řádnou procedurou, jejíž součástí je očkování. Azylanti tak svými bacily nikoho neohrozí. Je v tom tedy paradox: populisté nekompromisně brání zdraví svých občanů před hrozbou zvenčí, která sotva existuje. A brání také jejich volbu neočkovat a ignorovat hlasy zkorumpovaných mudrlantů v bílých pláštích. Jestli však něco Evropany bez diskusí ohrožuje, pak je to právě rozšíření nemocí, které očkování vymýtilo.