Polská vláda zpřísňuje tresty za zneužívání dětí, ale v církvi problém nevidí

Režisérská dvojice bratrů Siekelských zveřejnila 11. května na serveru YouTube svůj dvouhodinový dokument Jen to nikomu neříkej (v originále Tylko nie mów nikomu). Mluví v něm dospělí lidé, kteří byli jako děti zneužívání katolickými duchovními. Obvinění byli i velmi vysoce postavení kněží, mimo jiné bývalý, nedávno zesnulý kaplan exprezidenta Lecha Wałęsy. Některé z žijících pachatelů dokumentaristé konfrontovali.

Od té doby film vidělo dvacet milionů lidí a šok a pobouření byly ještě větší, než po loňském uvedení filmu Kler - tohle nebyl filmový příběh na hranici kruté parodie, ale skuteční lidé a skutečná traumata. Reakce vlády byla blesková.

Minulý týden dolní komorou polského parlamentu prosvištěl balíček zákonů, který zpřísňuje tresty za zneužívání dětí. Sejm ovládaný vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS) je odhlasoval během jediného sezení, pozměňovací návrhy opozice nebyly připuštěny - a nyní zákony nyní míří do senátu, kde rovněž dominuje PiS. K podpisu je dostane prezident Andrzej Duda, opět člen PiS, takže nové zákony je možné brát za hotovou věc. Znásilnění nezletilého bude v Polsku nově trestáno vyšší sazbou, až třiceti lety vězení nebo i doživotím. Zločinu se nebude týkat promlčení a nebude možné podmínečné propuštění.

Blesková reakce, zdálo by se -  ale podle všeho míří mimo jádro problému. Je otázka, zda záměrně, jak tvrdí polská opozice. Nebo proto, že zapracovaly emoce, vládní pocit, že je tu třeba učinit rázné gesto, a vůbec obliba tvrdých gest jako takových, na niž politici PiS rádi sázejí a honosí se jí.

Mimochodem kauza dokumentárního filmu přivedla do polské předvolební kampaně před eurovolbami téma pedofilie, ačkoliv o pedofilii tu nejde. Jen menšina lidí, kteří zneužívají děti, jsou skutečně lidé s touto diagnózou. Což nebránilo ministru spravedlnosti Zbygniewu Ziobrovi, aby od parlamentního řečnického pultu obvinil opozici, že po dobu svého vládnutí  “chránila pedofily” a teprve teď je zjednáván pořádek.

Především je však téměř jasné, že zpřísnění trestů nic nevyřeší. Sazba se zvýšila o pět let, dosud za zločin hrozilo pětadvacet roků vězení. Nedá se tedy říct, že by polský trestní zákoník svou mírností vybízel pachatele ke zločinům. Zároven však vládní strana PiS odmítla opoziční výzvy, aby v balíku zákonů myslela i na to, že problémem je tu církevní hierarchie.

Ne proto, že by katoličtí duchovní zneužívali své nezletilé “svěřence” víc než lidé oplývající mocí a autoritou v jiných organizacích, nýbrž proto, že v katolické hierarchii prokazatelně funguje systém krytí zločinů jejích členů. Zpřísňovat tresty nemá smysl v momentě, kdy si je pachatel jist svou beztrestností.

Návrhy, aby bylo v novelizovaném trestním zákoně výslovně ošetřeno, lépe definováno a přísněji potrestáno tutlání cizích zločinů, kabinet odmítl. Opozice i další odpůrci současné vlády v tom vidí krytí polských církevních potentátů - vztah vládní strany a polské katolické církve je tradičně velmi úzký.

A nezmění se to ani do budoucna. Šéf strany PiS a reálný vládce Polska Jarosław Kaczyński tento týden v rozhovoru oznámil zřízení speciální vládní komise, která se bude zabývat zneužíváním nezletilých ve všech organizacích, opět se však odmítl speciálně věnovat církvi. Utrpení všech obětí je stejné, řekl, a utrpení obětí katolických duchovních by tedy nemělo být nijak výlučné.

To je bezesporu pravda, jenže sama katolická církev je výlučná ve velmi problematickém vztahu ke zločinům svých vlastních duchovních.