Pokus o převrat ve Venezuele. Spojené státy podpořily lídra opozice
Juan Guaidó se během dne prohlásil prozatímním prezidentem země místo Nicolase Madura
Ve Venezuele probíhá v těchto hodinách pokus o převrat a svržení autokratického levicového populisty Nicolase Madura. Šéf zvoleného a opozicí ovládaného Národního shromáždění (venezuelský parlament) Juan Guaidó se během dne prohlásil prozatímním prezidentem země třicetimiliónové latinskoamerické země - a americký prezident Donald Trump ho vzápětí dekretem uznal. Na ulicích venezuelských měst už od úterý probíhají demonstrace svolané opozicí, během srážek s pořádkovými jednotkami minimálně čtyři lidé zahynuli. V ulicích hlavního města Caracasu demonstrují i stoupenci stávajícího prezidenta Madura.
Situace v ekonomicky rozvrácené zemi eskaluje od pondělka, kdy došlo na předměstí Caracasu k dalšímu nezdařenému pokusu o vzpouru vojenských jednotek. Rebelii předcházelo vystoupení čerstvě zvoleného předsedy Národního shromáždění: pětatřicetiletý Guaidó prohlásil jménem zákonodárného sboru prezidenta Madura za “uzurpátora” a dodal, že je připraven naplnit ústavu a chopit se dočasně moci, aby mohli být v zemi vyhlášeny předčasné volby.
Maduro, nástupce zesnulého prezidenta Hugo Cháveze, byl nedávno jmenován do funkce na druhé šestileté období. Volby konané vloni na jaře nicméně byly mezinárodním společenstvím prohlášeny za nelegitimní a opozice je z velké části bojkotovala.
Guaidó je novou tváří opozičního hnutí, předsedou Národního shromáždění byl po dohodě opozičních stran jmenován 5. ledna a rychle se mu podařilo získat širší domácí i mezinárodní podporu. Jeho kroky jsou zjevně koordinovány se Spojenými státy, americký viceprezident Mike Pence již v úterý v projevu zveřejněném na YouTube vyzval jménem prezidenta Trumpa venezuelský lid, aby dal najevo svůj hlas, a nazval Nicolase Madura “diktátorem”.
Opozice má i jasnou podporu mnoha latinskoamerických vlád včetně brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, argentinského prezidenta Mauricia Macriho a kolumbijského prezidenta Ivána Duque Márqueze.
Venezuela prodělává po letech populistického projektu “socialismu 21. století” dramatickou ekonomickou krizi. HDP země se propadlo o 50 procent, inflace v loňském roce dosáhla jednoho miliónu procent (ceny se zdvojnásobují průměrně každých 19 dní). Z Venezuely uprchly převážně do okolních latinskoamerických zemí více než tři miliony obyvatel, tedy každý desátý Venezuelan, další dva miliony uprchlíků se očekávají letos. Ve Venezuele vládne hlad, čtyři z pěti nemocnic jsou zavřené. Objem těžby ropy, hlavního zdroje příjmů, se propadl na úroveň 50. let minulého století.
Maduro, který do funkce nastoupil jako chráněnec populárního Huga Cháveze, drží v katastrofální situaci moc manipulativními prostředky: Národní shromáždění prohlásil za nelegitimní a nahradil ho ústavodárným sborem, do něhož jmenoval své stoupence. Klíčovou silou v zemi je však armáda, jež je zatím propojena s chávistickou vládou, a její představitelé řídí i klíčové ekonomické odvětví, především těžbu ropy. Mezi vojáky vládne zjevně neklid a vláda v posledních dvou letech zmařila několik menších pokusů o povstání, ale vždy se jednalo spíše o bizarní a izolované pokusy.
Reakce armády, jež je podezírána také z účasti na organizovaném mezinárodním obchodu s drogami, bude pro případný úspěch povstání klíčová. Juan Guaidó slíbil vojákům amnestii za činy spojené s předchozí spolupráci s nelegitimním režimem a spoluúčast na potlačování demonstrací opozice a vyzval k podpoře parlamentu. Americká vláda pohrozila plošným embargem exportu ropy z Venezuely.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].