Tak velké pochybení ve volebním procesu by se mělo řešit, říká autor stížnosti

Po tři dny až do pondělního večera hlasovali Piráti o odvolání svého místopředsedy Jakuba Michálka. Někteří straníci totiž nesouhlasili s jeho postupem při stažení stížnosti, která poukazovala na plošné chyby při sčítání preferenčních hlasů během říjnových sněmovních voleb, z Nejvyššího správního soudu.

Michálek nakonec pozici místopředsedy přesvědčivě ustál, jeho odvolání chtěla zhruba pětina z více než tří stovek účastníků vnitrostranického referenda; celkem mají Piráti přes pět set členů. „Ve sněmovně sedí někteří lidé, kteří tam podle vůle voličů sedět nemají,“ říká autor stížnosti Lukáš Blažej, student pražské právnické fakulty. „Pokud je něco v demokracii svaté, měly by to být právě volby.“

Proč jste sepsal stížnost na sněmovní volby?

Začalo to tak, že na pirátském fóru chvíli po volbách napsal jeden z kandidátů v Libereckém kraji, že má podezřele moc preferenčních hlasů. A že si myslí, že to není standardní výsledek a došlo ke špatnému sečtení. Lidé na fóru si všímali dalších kandidátů: zjistili jsme třeba, že náš poslanec na Liberecku Tomáš Martínek byl zvolen jen o pět preferenčních hlasů. Ukazovalo se, že je dost okrsků, kde automaticky připočítávali hlasy prvním čtyřem lidem na kandidátce.

Jak to poznáte?

Na stránce volby.cz si můžete rozklikat jednotlivé okrsky -  a když vidíte, že první čtyři mají všichni třeba přes sto preferenčních hlasů a všichni další jen kolem tří pěti, je to nepravděpodobné. Vybrali jsme takové okrsky, ve kterých počet preferenčních hlasů prvních čtyř kandidátů překračoval trojnásobek hlasů, které tam strana dostala. Domnívám se, že tady komise automaticky připočítávaly hlasy prvním čtyřem – napočítali jsme takových okrsků asi sto padesát v celé republice. Přitom někdy byly výsledky opravdu těsné, třeba o pořadí náhradníků ČSSD v Olomouckém kraji rozhodl jediný preferenční hlas. Pak vycházely najevo další chyby, třeba že některé komise volební lístky neobracely, a proto nezapočetly preferenční hlasy těm, kdo byli na druhé straně. Mluvilo se o tom, že důvodem bylo třeba to, že se komise předháněly, kdo bude mít výsledky dřív odevzdané - a kvůli těmhle závodům lístky neobracely.

Kolik času tohle rozklikávání okrsků zabralo?

Strávil jsem nad tím dvě noci.

Proč vlastně?

Studuji práva, volby mě zajímají, už jsem o nich napsal pár článků. Tak velké pochybení ve volebním procesu by se mělo řešit, může jít o sto až dvě stě tisíc preferenčních hlasů. Máme jistotu, že kdyby se přepočítaly, poslanci by ve sněmovně neseděli ve stejném složení a mělo by to vliv na mandát - ve sněmovně sedí někteří lidé, kteří tam podle vůle voličů sedět nemají. A pokud je něco v demokracii svaté, měly by to být právě volby.

Pravda je, že po přepočítávání hlasů vystřídal ve sněmovně Petra Bendla (ODS) Martin Kupka (ODS) - stížnost podal středočeský volič.

Chtěl jsem, aby stížnost podala strana. Volič může podat jen stížnost, která se týká kraje, kde volil. Strana může podat stížnost, která se týká celé republiky. Chtěl jsem, aby Nejvyšší správní soud přepočítal úplně všechno a sdělil nové výsledky. Ve Středočeském kraji přepočetl soud jen 42 procent okrsků a zabýval se jen ODS; i tak zjistil, že špatně bylo započteno 2 200 preferenčních hlasů. Pokud předpokládáme stejnou chybovost v celém Česku a u všech stran, tak jsme právě na nějakých sto až dvou stech tisících špatně započtených hlasů.

Takže jste nechtěl nové volby, ale přepočtení úplně všeho?

Proto byla stížnost sepsaná. Nejvyšší správní soud ale překvapil, že by mohl přistoupit ke zneplatnění voleb, kdyby pochybení bylo rozsáhlejší. Zrušit volby nemůže, ale může vyslovit neplatnost všech kandidátů. S tím jsem v době přípravy stížnosti nepočítal.

Takže by se nezměnily hlasy pro strany, jen pořadí jejich kandidátů?

Nejde vyloučit, že by se změnil i výsledek stran, v některých přepočítávaných okrscích Středočeského kraje Nejvyšší správní soud zjistil, že ODS bylo započteno o něco méně, v jiných zase o něco více. Je otázka, zda by se to podle teorie velkých čísel při celkovém přepočítávání vyrušilo, nebo ne. Každopádně se nedá vyloučit, že by to na celkové výsledky mělo vliv.

Stížnost jste psal sám nebo v týmu?

Vznikala na fóru, její základ připravil právní tým Pirátů. Někteří členové analyzovali data, já jsem procházel okrsky ručně a dal stížnosti právní argumentaci.

A co bylo se stížností dál?

Informoval jsem Vojtu Pikala - a ten za republikové předsednictvo schválil její podání. Dal pokyn našemu administrativnímu odboru, aby stížnost podal. Probíralo se to na fóru a také v našem poslaneckém klubu. Den po podání stížnosti se sešli tři naši poslanci z republikového předsednictva, Jakub Michálek, Ivan Bartoš a Mikuláš Peksa, a odhlasovali, že stížnost vezmou zpátky.

Jak jste se o tom dozvěděl?

Až několik dní potom, co se vzala zpět. Důvodem bylo, že nechtěli stížnost vysvětlovat médiím, protože by prý vypadalo blbě, že napadáme celé volby.

Jakub Michálek říkal, že stížnost byla neodborná.

V následující diskusi na fóru padlo, že neměla být napadena volba všech poslanců, ale jen případy, kde mohlo mít špatné sčítání nějaký vliv. Šlo by seřadit poslance podle pravděpodobnosti, že v jejich případě došlo k pochybení, jenže vhledem k množství pochybení by to zabralo hodně času, byl by to jen odhad. Jedině Nejvyšší správní soud se dostane k lístkům, může přepočítat hlasy.

Jak jste se cítil, když vzali stížnost zpět?

Na fóru jsem k tomu napsal rozsáhlý příspěvek. Především jsem cítil názorové nesouznění se stranou - se směrem, kam se vydala. Možná by nás to mediálně stavělo do špatné pozice, pokud by soud volby zneplatnil. Při nových volbách bychom nemuseli dostat tolik mandátů, jen Andrej Babiš má peníze na další kampaň, jiné strany ne. Ale jak už jsem říkal, volby jsou svaté. Ti, kdo stížnost stáhli, dali přednost pragmatismu před zásadami: když vidím chybu, tak na ni upozorním, neuvažuji tak, že výsledek se nám líbí, takže to necháme. To nejsou ideje, se kterými jsem ve straně působil sedm let.

A proč se ve vnitrostranickém referendu hlasovalo jen o Michálkovi, ne o Bartošovi a Peksovi?

Původně zněl podnět, se kterým přišel Marek Nečada, aby se hlasovalo o celém předsednictvu po jednom. Dostatečná podpora se sebrala jen pro hlasování o Jakubu Michálkovi.

Co je dostatečná podpora?

Dvojnásobek druhé odmocniny z celkového počtu.

Prosím?

Tohle pravidlo platí, co já pamatuji, asi od roku 2009. Zvažovalo se pravidlo, které by sedělo při velkém i malém počtu členů. Při současném počtu je to asi padesát lidí.

Takže Michálek je z celého předsednictva nejméně oblíbený?

To nebylo o jeho oblíbenosti, ale právě on inicioval vzetí stížnosti zpět.

Právě Jakub Michálek je jako předseda poslaneckého klubu dost viditelný a zároveň může být sympatický i mainstreamovému voliči, působí tak nějak seriózně a státotvorně. Není chyba ho vnitrostranickým hlasováním zpochybňovat?

To, co udělal, je státotvorné, je to stabilita. Nebude se přepočítávat, nebudou se měnit výsledky voleb, to je státotvorný krok. Ale část členů ale měla pocit, že se zpronevěřil zásadám strany. Je pravda, že má za sebou spoustu práce na pražském magistrátu, je schopný právník, ve sněmovně má své místo, je mediálně skvělý. Ale členové k tomu nemusí nutně přihlížet.

Pro jeho odvolání nakonec byla jen pětina hlasujících Pirátů. To je docela málo, ne?

Taková je vůle členské základny. Tohle hlasování mělo historicky největší účast, ukazuje budoucí směřování strany.

Jaké?

Směrem k pragmatismu.

Sepsal jste stížnost, vadí vám její stažení, proč jste tedy neinicioval i hlasování o důvěře předsednictvu?

Pro mě to stažením skončilo, jsem právník, o stranickou politiku se zas tolik nezajímám. Jen jsem na fóru napsal, jak to se stížností dopadlo, a svůj pohled na to. Rozběhla se sáhodlouhá diskuse a Marek Nečada, kterého ani osobně neznám, nakonec navrhl hlasovat o odvolání. Já se teď soustředím na volební chybu, budu dělat na tohle téma výzkum.

Výzkum?

Ano, díky tomu, že Nejvyšší správní soud přepočetl 42 středočeských okrsků, k jsou dispozici jedinečná data. Budu zkoumat, jak chyby souvisí s věkem komisařů, jak souvisí s tím, zda je nominovaly strany; každá strana může mít zástupce v každé komisi, či starosta v okrscích, kde strany neměly zájem. Probírám s Markem Antošem z naší fakulty, největším odborníkem na volební právo, že by se dal udělat rozsáhlejší výzkum, na který by se dal možná sehnat i grant.