Msta nejen za novičok. Šéf BIS stojí Zemanovi v cestě na Východ

Současný ředitel BIS Michal Koudelka od začátku svého jmenování před dvěma lety věděl, že Pražský hrad není z jeho nástupu do čela kontrarozvědky zrovna nadšen. A Hrad to dával vskutku najevo: prezident Koudelku například dlouho nepozval k osobnímu rozhovoru. Udělal to až před měsícem, kdy mu zadal zjistit, zda se v Česku vyráběl novičok – látka, jíž byl v Británii otráven bývalý ruský špion Sergej Skripal a jeho dcera.

Důvody, proč okolí prezidenta Koudelku nemuselo, byly též jasné. Vybral si ho na doporučení Koudelkova předchůdce Jiřího Langa premiér Bohuslav Sobotka, s nímž měl Zeman napjaté vztahy. A hlavně byl tento dlouholetý špion expertem na Rusko a na jeho mocenský vliv v Česku, kterým jsou zasaženi právě někteří spolupracovníci hlavy státu. Koudelka v kontrarozvědce vedl deset let kontrašpionáž, která se zaměřovala na Rusko a v poslední době i Čínu.

Jestli někdo mohl mít přehled o pozadí aktivit lidí, jako je Zemanův poradce Martin Nejedlý, byl to tedy Koudelka. I když BIS jako prioritu pod jeho vedením označila boj proti terorismu, za skutečné ohrožení národní bezpečnosti služba považovala ruskou špionáž a dezinformační boj. I tohle Pražský hrad od začátku věděl a Zemanovi lidé se cítili Koudelkovou BIS ohroženi. Napětí vygradovalo po novém roce, kdy se BIS podílela na vypovězení třech ruských špionů; pro vládu jich služba vytipovala přes deset.

Šlo o odvetu za pokus otrávit zmíněného Skripala, z nějž britská vláda podezřívá Moskvu. Londýn požádal spojence o solidaritu, řada zemí pak ruské špiony vskutku vykázala a hlavním motorem v tomhle směru byla v Česku BIS. Tato služba měla rovněž zájem, aby se ruský hacker Jevgenij Nikulin dostal do USA před tamní justici -  to je další věc, jež Pražskému hradu vadila. Miloš Zeman naopak tlačil na Nikulinovo vrácení do Moskvy.

Konflikt s BIS vygradoval právě nyní. Prezident odmítl jmenovat Michala Koudelku do generálské funkce poté, co jeho povýšení navrhla vláda. Jde bezpochyby o mstu za ruské špiony i hackera Nikulina. A nejaktuálněji také za to, že BIS prezidentovi nedodala zprávu, v níž by potvrdila, že se v Česku vyráběl novičok.  Přesto Zeman s odkazem na vojenské zpravodajce – kteří přitom dodávali informace i BIS - prohlásil, že se v Česku v malém množství vyráběla a testovala nervově paralytická látka A230, kterou označil právě za novičok.

Zatím Koudelku podržel premiér Andrej Babiš. S představiteli obou tajných služeb se v pondělí sešel a poté uvedl, že v ČR nebyla vyráběna ani skladována látka typu novičok – Zeman si podle něj špatně vyložit termíny. Hrad nemá pravomoc Koudelku odvolat, ale dá se očekávat, že ho bude dál zpochybňovat. Zeman dal nejnovějšími kroky jasně najevo, že je a bude aktivistou Kremlu, což také znamená, že se střetne se všemi, kdo mu v této cestě stojí. Přesto je na vládě, aby se za šéfa BIS jasně postavila. Opačný postoj by znamenal, že Česko definitivně podlehlo ruskému vlivu. Kdo by to řekl, že Andrej Babiš bude mít takový úkol.