Jak Německo zezelenalo

Příští německý kancléř ze strany Zelených? Ta představa zní pořád trochu bláznivě, ale na rozdíl od situace řekněme před dvěma lety už není zcela nerealistická. Zelení v evropských volbách získali přes dvacet procent hlasů, jen o osm méně než křesťanští demokraté Angely Merkel, a stali se vítězi ve velkých městech. Včetně Mnichova, metropole konzervativního Bavorska, nebo ekonomicky nejúspěšnějších východoněmeckých měst Lipska, Drážďan a Jeny.

Němečtí Zelení vyrostli v 80. letech v roli politických outsiderů. Příznivci v nich tehdy viděli (mnohdy radikální) alternativu k zavedenému systému, odpůrci je považovali za partu nerealistických chaotů. Během jedné generace se však pohled Zelených na životní prostředí, energetiku, práva etnických a sexuálních menšin a další donedávna okrajová témata se v Německu stal mainstreamem. Týdeník Die Zeit v obálkovém textu aktuálního vydání uvádí aktuální průzkum, podle něhož 57 procent všech voličů (a 96 procent voličů Zelených) uvedlo, že “Zelení hájí hodnoty, kterou jsou pro mě osobně důležité”.

Platí to zvláště pro vzdělanější a mladší Němce. A nyní si Zelení zcela získali přízeň těch nejmladších. Získali hlas 33 procent německých voličů mladších třiceti let, druhou nejsilnější stranou v této věkové kategorii byla CDU/CSU se třinácti procenty; pro zajímavost, Alternativu pro Německu volilo jen šest procent mladých. Ochrana klimatu je pro nejmladší generaci voličů klíčovou prioritou a věří, že se za ni zasadí právě Zelení.

Jak do Evropského parlamentu volili Němci mladší třiceti let

Zelení zároveň zažívají proměnu z politické strany s vyhraněnou a poměrně úzkou voličskou základnu ve stranu, které dokáže oslovit stále širší okruh voličů.  V říjnových bavorských zemských volbách získali 17,5 procenta, silnější byla jen CSU. Druzí pak skončili s 18 procenty hlasů v následných zemských volbách v Hesensku. Souvisí to nepochybně i s osobami obou stranických lídrů.

Robert Habeck a Annalena Baerbock převzali Zelené počátkem minulého roku a pořád působí svěže a neokoukaně. „Vypadá vždycky trochu, jako kdyby právě přišel z pláže, kde zrovna sepsal pár veršů,“ charakterizoval vloni týdeník Der Spiegel ležérního Habecka, vzděláním filozofa a povoláním spisovatele, a všímá si rozdílu mezi současnými a dřívějšími předáky strany. Ti bývalí pocházeli z časů, kdy Zelení bojovali proti mainstreamu, rádi šli do střetu, měli ostré lokty a svými morálními, mnohdy vyhraněnými apely dokázali také lézt na nervy. Baerbock a Habeck už pocházejí ze společnosti, která zezelenala. Nepobuřují, naopak působí jako ideální zeťové a snachy (analýzu proměn, kterými zelení od počátku prošli, najdete v textu S radikálními realisty).

Největší přísun voličů plyne zeleným z řad bývalých příznivců sociální demokracie, jež během let ve vládě velké koalice ztratila výrazný program, nemá silné lídry a propadla se do historické krize. V tom tkví ovšem pro Zelené i riziko, že vysoké preference nevydrží: vycházejí zčásti právě ze slabosti hlavního rivala na německé levici. Pokud se SPD vzpamatuje, může své ztracené příznivce získat zpět - ale nelze ani vyloučit opak, že se Zelení stanou trvaleji hlavní silou německé středolevicové politiky.

Odkud k Zeleným přicházeli (nebo kam odcházeli) voliči v parlamentních volbách 2017. Zjevný je proud někdejších voličů sociální demokracie

Odkud k Zeleným přicházeli (nebo kam odcházeli) voliči v evropských volbách 2019. Vidět je, že Zelení dokázali přetáhnout i dost dosavadních voličů středopravicové CDU/CSU, jež mohla odradit vlažnější klimatická a více restriktivní migrační politika, respektive rétorika zaznívající v posledních měsících z CDU/CSU 

Vzestup Zelených je podle názoru německých politologů také důsledkem toho, že politika se už neštěpí primárně na ekonomických otázkách spravedlnosti a přerozdělování, které tradičně rozdělovaly levici a pravici. Stále významnější roli hraje konflikt mezi hodnotami konzervativními, nacionalistickými na jedné - a na druhé straně politického spektra hodnotami liberálními, kosmopolitními. Jednoznačné vyhraněné postoje zastávají Alternativa pro Německo, a pak právě Zelení, kteří vítají propojování světa a prosazují - podle kritiků radikálně či naivně - ekologické, feministické a promigrační postoje.