Hlavně když to dobře zní. Babiš jako Trump

Proč jsme tam neposlali ty naše vojáky? Kdybychom to udělali, nemuseli by umírat lidé. Tyhle dvě věty, o kterých jako první informoval web týdeniku Euro, byly součástí úterního projevu premiéra Andreje Babiše na slavnostním shromáždění představitelů armády a ministerstva obrany ke stému výročí vzniku generálního štábu. Premiér Babiš měl na mysli severní Sýrii, kde zaútočily jednotky turecké armády na Kurdy.

Problém je, že vyslání jednotek na zahraniční mise schvaluje vláda - a v případě, že jde o misi delší šedesáti dnů, musí ji schválit i parlament. Jinými slovy, premiér Babiš na shromáždění vyčítá vojákům (a také vedení ministerstva) to, co měl udělat jeho kabinet. Z projevu je zřejmé, že si nesype popel na hlavu, nýbrž vytýká armádě nečinnost. Odvolává se přitom na údajnou žádost tureckého prezidenta Recepa Erdogana, který podle něj chtěl nedávno v New Yorku navrhnout, aby byly na syrském území obývaném Kurdy – a v současnosti okupovaném tureckou armádou -  umístěny jednotky NATO.

Ani z kontextu celého projevu není zřejmé, co tím Andrej Babiš chtěl říct o české bezpečnostní politice. Vyčítat armádě něco, co měl prosadit sám, je buď hluboké diletantství, nebo vrcholný cynismus. Na přímou otázku Respektu Andrej Babiš nejdříve popřel, že by něco takového řekl. České armádě nevyčinil, ať si prý poslechneme jeho vystoupení. Poslechli jsme si ho znovu a skutečně to řekl.

V další sms slova „proč jsme tam neposlali ty naše vojáky“ premiér přiznal, ale myslel je tak, že „když nás představitelé USA zvali na misi v té zóně, z níž odešli, mělo by to smysl, protože se migrace týká především Evropy“. On sám to prý prosazoval a „jako jediný jednal s x premiéry a prezidenty a speciálním zmocněncem USA i syrským ministrem zahraničí, aby s Tureckem jednali“.

Těžko říct, jestli něco takového premiér prosazoval, v každém případě o tom nikdo z české diplomacie nebo bezpečnostních institucí neví. Což je problém. Pokud by vůbec přišlo na nápad poslat místo amerických jednotek na současné okupované území evropské jednotky NATO, byla by to součást velké multinárodní debaty, do níž by bylo přizváno Turecko. Žádná taková debata se ale podle expertů v posledních letech neodehrála. Jestli ji prosazoval český premiér, pak určitě ne na české půdě. Možná si to jen myslel. Těžko říct.

Je to každopádně jedno ze svědectví, jak se premiér orientuje v reálné bezpečnostní problematice. Má okamžité nápady, které nezapadají do žádného kontextu; jen prostě v daný okamžik dobře znějí. Třeba slova o tom, že bychom měli mít dobře vyzbrojenou armádu pronesená rovněž na zmíněném slavnostním shromáždění. S plánem na dobře vyzbrojenou armádu musíme souhlasit. Ovšem když premiér jedním dechem dodá, že jsme po roce 1990 zdecimovali tuzemský zbrojní průmysl, ztrácí smysl ho poslouchat. Tuzemský zbrojní průmysl byl úzce propojen s tím sovětským a posléze ruským - a pokračovat ve spolupráci se zemí, pro niž je NATO největší nepřítel, odporuje i technicky myšlence zapojení naší výzbroje do společné atlantické obrany.

Bezpečnostní experti, kteří přicházejí s premiérem do styku na jednáních na vládní úrovni, bývají z nahodilých nápadů premiéra – podobných jako o naší vojenské účasti v Sýrii - často nešťastní. Babiš si protiřečí, jako když nejdříve podpořil Erdogana, a pak odsoudil turecký vpád na území ovládaná Kurdy. Když promluví, málokdo chápe jak to myslí, protože věci dotváří za pochodu, jak ho to napadne. V tom připomíná Donalda Trumpa. Dokladem může být i jeho esemesková výměna kvůli tomuto textu.

Česko nemá podle expertů v posledních letech žádnou logickou a v kontextech srozumitelnou bezpečnostní politiku a vizi. Prezident Miloš Zeman kope za zájmy Ruska a Číny a premiér ho neumí veřejně ani zákulisně korigovat. Kybernetická bezpečnost a obrana existují především zásluhou nadšení odborníků a podstatně méně přičiněním státu. K řešení uprchlické krize přispíváme spíše teoreticky. Mohli bychom pokračovat dlouho. A nezdá se, že by premiérovy nahodilé nápady tento seznam nějak krátily.