Evropská ombudsmanka chce vědět, kdo a proč kryje Babiše

Podezření, že český premiér je kvůli čerpání peněz pro Agrofert ve střetu zájmů, dává v Bruselu do pohybu další orgány.  Kvůli nejasnostem a průtahům v dosavadním prošetřování se do věci vložila evropská ombudsmanka Emily O'Reilly. Její úřad má v náplni práce řešit v první řadě stížnosti na nesprávný úřední postup unijních orgánů.

Podnět vznesli čeští Piráti - a to kvůli souběhu Babišova politického a podnikatelského angažmá a kvůli průtahům, které v této věci dělá Evropská komise. Ta se začala Babišovým případem zabývat už loni, koncem roku k jeho případu vypracovala kritické interní právní stanovisko. Doposud však nevydala k případu žádný oficiální verdikt, byť její představitelé několikrát veřejně slíbili, že do evropských voleb oficiální závěry budou.

Věc, v níž ombudsmanka zahájila šetření, je na webu jejího úřadu popsána jako „Odmítnutí Komise poskytnout úplný přístup veřejnosti k dokumentům týkajícím se střetu zájmů v České republice“.  „Mějte na paměti, že šetření se týká odmítnutí poskytnout dokumenty, a ne samotné podstaty dokumentů,“ doplnila Respektu mluvčí ombudsmanky Honor Mahony.

Podle senátora Lukáše Wagenknechta, který za Piráty stížnost podal, se šetření bude týkat dvou bodů. Za prvé jde o korespondenci komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera s českým premiérem Andrejem Babišem. Jeden komisařův dopis už Respekt loni získal, ale podle Wagenknechta má Oettinger povinnost zveřejnit jej i formálně, stejně jako veškerou další úřední korespondenci, která mohla v této otázce probíhat.

Za druhé jde o zadání auditu, v kterém Komise prověřovala toky evropských fondů do skupiny Agrofert. Oettinger loni na plénu Evropského parlamentu slíbil, že závěry budou k dispozici do evropských voleb. Totéž pak zopakoval na parlamentním výboru v dubnu. Poté nicméně komise vzala termín zpět; v tuto chvíli tedy není jasné, co a kdy od ní čekat.

Podle Wagenknechta přitom nejde jen o závěry auditu, ale i o jeho zadání. "Audit, který vznikl na základě politického zadání pana komisaře Oettingera, je podle mě zcela nadbytečný. Samotné zadání auditu, pokud je zúžené nebo politicky korigované, nemusí vést k relevantním a objektivním závěrům. Evropská komise má již několik měsíců stanovisko svého právního servisu, že střet zájmu existuje a jde o porušování evropského práva. Stejně tak mají úředníci v Bruselu veškeré informace, aby mohli rozhodnout,“ uvádí pirátský senátor.

Piráti tak podezírají Oettingera z obstrukcí z politických důvodů a kvůli neprůhlednému postupu plánují na komisi podat také žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Babiš dlouhodobě odmítá jakékoli pochybení a stížnosti popisuje jako kampaň a zradu českých zájmů.

Od Komise se od loňska čeká jasné slovo hlavně v tom, jak bude Brusel v případě Andreje Babiše vykládat nové finanční nařízení ze srpna 2018, které pro kombinování politiky a byznysu stanoví poměrně přísná omezení. Interní zpráva evropských právníků loni jasně konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů a že nové nařízení porušuje. Loňské finanční nařízení zapovídá veřejným činitelům těžit z evropských dotací, pokud zároveň mají na rozdělování fondů vliv.

Právníci konstatovali, že v takové situaci je i český premiér, protože jako šéf vlády má v rukou politickou moc a zároveň má dál osobní zájem na maximalizaci zisků Agrofertu. I když Babiš firmu převedl do svěřenských fondů, dál je konečným příjemcem peněz, které koncern vydělá. Lidé nominovaní do svěřenských fondů navíc mají omezený prostor, co smějí s majetkem bez vědomí Babiše podnikat.

Debata se netýká jen premiéra, ale i ministra zemědělství Miroslava Tomana, jehož otec a bratr ve velkém podnikají v zemědělství. A právě podobné rodinné vazby - mezi lidmi, kteří mají na fungování dotační politiky vliv, a mezi podniky, které z této politiky těží - výše zmíněné nařízení rovněž výslovně zakazuje.

Dokud z komise nepadne jasný verdikt, zda Babiš a Toman jsou, nebo nejsou ve střetu zájmů, nebude ani jasné, zda firmy s nimi spojené mají či nemají nárok na evropské dotace. Výsledkem je tak nyní paradoxní situace, kdy české úřady dotace proplácejí samy plně z peněz tuzemských daňových poplatníků a o evropský příspěvek ani nežádají. Podle zjištění Českého rozhlasu takto Česko proplatilo třeba 100 milionů na pekárnu firmy Penam. Není tedy jasné, kdo nakonec náklady na dotace ponese.