Dočasně končí soudkyně, která zmateně rozhodovala kauzy Nečasových

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán v pátek dočasně pozastavil výkon funkce soudkyni Heleně Králové z Obvodního soudu pro Prahu 1. Takový krok smí udělat, pokud soudce či soudkyně čelí kárné žalobě, při níž je navržen jako trest konec kariéry v soudnictví. To se právě v případě Králové děje, a hned dvakrát: k Nejvyššímu správnímu soudu, který prohřešky soudců soudí, dorazily už dvě kárné žaloby na Helenu Královou a v obou žalobci navrhují vysvléci soudkyni z taláru.

První podal na Helenu Královou v listopadu 2017 ministr spravedlnosti; jako důvod k žalobě přiložil pět soudních spisů z posledních let, v nichž rozhodování soudkyně Králové dospělo do bodu, kdy jí musely být případy odebrány. Pelikán soudkyni v žalobě vytýká zaviněné porušení povinností soudce a ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Ve všech pěti případech podle ministra prodloužila svým podivuhodným přístupem k rozhodování případy o léta. „Soudkyně Králová opakovaně nerespektovala závazný právní názor a pokyny vyslovené v rozhodnutích nadřízených soudů. Ve všech případech následně nadřízený soud, tedy Městský soud v Praze, rozhodl tak, že věcí se bude zabývat jiný samosoudce nebo jiný senát,“ popisuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.

Druhou žalobu poslal v těchto dnech kárnému senátu NSS předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Spolu s předsedou soudu pro Prahu 1, přímým nadřízeným Králové, měli pochybnosti o tom, jak Králová rozhoduje, a pustili se do prověrky jejích případů. „Politicky nepopulárních věcí, kdy došlo k témuž, tedy k odejmutí věci kvůli nerespektování názoru a chybám, bylo víc, než bývá obvyklé,“ řekl Vávra už před časem serveru Česká justice.

Nezákonné esemesky

Veřejně známou se soudkyně Králová stala především kvůli případu špehování bývalé manželky expremiéra Petra Nečase, kterého se dopustila trojice důstojníků Vojenského zpravodajství. Dělali to na přání tehdejší premiérovy milenky Jany Nagyové, dnes už Nečasové – mezitím se bývalý premiér rozvedl a s Janou Nagyovou se oženil. I tento případ je mezi těmi, které jsou seřazeny v kárné žalobě: soudkyně Králová Janu Nečasovou i důstojníky opakovaně zprošťovala obžaloby, přestože jí nadřízený soud v odvolání zavazoval k řádnému hodnocení důkazů.

Přesto opakovaně důkazy v neprospěch obžalovaných buď ignorovala, nebo hodnotila „naruby“, aniž to hodnocení přesvědčivě vyargumentovala. Mezi kauzami, kterými se bude při hodnocení Králové zabývat kárný senát, je i případ dvou vysokých manažerů státního strategického podniku Čepro – třikrát je osvobodila a podle Městského soudu, který kauzu rozhodoval v odvolání, tak zcela ignorovala právní názor nadřízených soudů včetně Nejvyššího. Spis jí byl i v tomto případě odebrán.

K podání druhé kárné žaloby předsedu Městského soudu v Praze Libora Vávru ponouklo chování soudkyně Králové v jednací síni během projednávání další politicky exponované kauzy, kterou soudí – případu „trafik“ pro bývalé poslance, které jim v orgánech státních či polostátních firem podle obžaloby zajišťoval tehdejší premiér Nečas výměnou za to, že nepoloží jeho vládu. Obžalováni jsou v tomto případě kromě Nečase i jeho druhá manželka a státní úředník Roman Boček.

Králová totiž zničehonic v soudní síni uprostřed výslechu svědka Miroslava Kalouska prohlásila, že odposlechy, které byly v případu pořízeny, nebudou jako důkaz připuštěny, jelikož jsou nezákonné. Tytéž odposlechy ale v dřívějším jednání jako důkaz připustila. Nastalo tedy zmatení, přičemž nikdo z účastníků nevěděl, co se vlastně děje. Později soudkyně vzkázala po mluvčí soudu médiím, že vlastně měla na mysli jen dvě esemesky pořízené v rámci odposlechů, nikoliv všechny odposlechy, čímž nastalo zmatení ještě větší. A především nabobtnaly mezi odbornou veřejností pochyby o kvalitách – a případně i bezúhonnosti -soudkyně Králové.

Zbytnělá úcta

O tom, co to Králová v některých případech vlastně dělá, se v justici debatuje už delší dobu. Podezíravější typy lidí za svévolí soudkyně vidí nekalé jednání, domluvu s obžalovanými, kterým pak na základě této dohody straní, i když ji to stojí pověst a odborný kredit. Ti, kteří soudkyni Královou znají blíže a delší dobu, se domnívají, že o úplatky rozhodně nejde, že se u jejich kolegyně na sklonku kariéry projevuje únava a náhle zbytnělá úcta k lidem ve vyšším postavení – jako jsou Nečasovi nebo manažeři společnosti Čepro. A že u ní dochází k úbytku profesionálních kvalit soudce; zkráceně řečeno, že zmatené rozhodování je v přímé úměře s osobností unavené a letité soudkyně.

Helena Králová se stala soudkyní roku 1975, bývala členkou KSČ, u obvodního soudu pro Prahu 1 soudí od roku 1990. Je jí 66 let, má už právo na důchod, nejpozději za čtyři roky do něj odejít musí - soudci déle než do 70 let sloužit nesmí. Kárné řízení u Nejvyššího správního soudu přicházelo původně v úvahu v průběhu měsíce ledna, ale je pravděpodobné, že druhá kárná žaloba, která k soudu právě míří, může jednání odsunout. Do té doby nesmí soudkyně rozhodnutím ministra vykonávat svou funkci, je doma a dostává polovinu platu; pokud by u kárného senátu spor vyhrála, mzda jí bude doplacena.

O tom, zda Městský soud její rozdělané případy - včetně manželů Nečasových - pozastaví, než bude o jejím provinění jasno, nebo je přidělí jinému soudci, bude vedení soudu pro Prahu 1 teprve rozhodovat. Zda se u soudkyně „prvky svévole“, jak je popsáno v kárných žalobách, skutečně projevují až poslední dobou, nebo jen nebyly v předešlých čtyřiceti letech zpozorovány, se však z rozhodnutí kárného senátu NSS nedozvíme.