0:00
0:00
Politika25. 7. 20153 minuty

Díky, doktore

Exhejtman vybičoval justici k debatě, zda je třeba měnit trestní řád

Autor: Milan Jaroš

Byla květnová neděle roku 2012 a tehdejší poslanec ČSSD a hejtman Středočeského kraje David Rath byl v České televizi v ráži. Ministra zdravotnictví zkritizoval za vytahování tisícovek za léky z kapes obyčejných lidí a celý tehdejší pravicový kabinet obvinil z liknavého vyšetřování promrhaných stamilionů z veřejných peněz v kauze elektronických zdravotních knížek IZIP.

Den poté však obletěla Česko úplně jiná zpráva. Bojovníka proti špíně v politice a ochránce veřejných peněz Ratha zadržela protikorupční policie. Když totiž vyšel z domu šéfky kladenské nemocnice Kateřiny Kottové (dříve Pancové), v ruce si nesl igelitku s krabicí od vína napěchovanou sedmi miliony korun, které byly podílem z úplatků vybíraných jeho kumpány za zmanipulované veřejné zakázky ve Středočeském kraji.

↓ INZERCE

Rath se sice k braní úplatků nikdy nepřiznal a později obvinil policii, že mu peníze – jako to prý umí iluzionisté – nepozorovaně do krabice podstrčila sama, soud mu to ale neuvěřil. Zatím nepravomocně ho odsoudil na osm a půl roku do vězení, což je dosud vůbec nejvyšší trest za korupci pro politika, který v Česku padl.

Tehdejší hejtman Rath podle verdiktu dobře věděl, že si nese úplatky. Celkem jich měl podle soudu dostat 16 milionů korun, slíbeno však měl dohromady ještě o šest milionů více. Proto soud také rozhodl o propadnutí jeho peněz až do výše této hodnoty. Manipulaci zakázek měla organizovat Kateřina Kottová a její manžel Petr. Kottovi už v dubnu odešli od soudu s tresty odnětí svobody sedm a půl roku a propadnutí 40 milionů zabavených z úplatků.

Autor: Respekt

Soudní proces s Rathem nicméně ukázal ještě několik zajímavých věcí. Třeba to, jak široká práva na obhajobu má obviněný u soudu a jak celkem snadno lze soudní líčení o řadu měsíců protahovat. Právě Rath a jeho advokáti totiž u soudu otestovali hranice, kam až se dá v Česku ve využívání práva na obhajobu jít a jaké možnosti na druhé straně vlastně mají žalobci a soudci. Líčení exhejtmana se totiž z původně očekávaných několika měsíců nakonec natáhlo na dva roky, a to rozsudek ještě není pravomocný. Podle některých názorů by trestní řád snesl pár úprav, které by třeba právě účelové natahování soudu omezily.

Měl by se změnit trestní řád? Je tuzemská justice v komplikovaných případech bezzubá? Shrnutí kauzy Rath čtěte v novém Respektu 31/2015, který vychází v pondělí 27. července (k dispozici je i pro čtečky Amazon KindleiPad/iPhone, tablety Android a v audioverzi).


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].