Čínské razie zasáhly podzemní železnici severokorejských uprchlíků

„Najednou jsem v pozadí uslyšela hlasy, někdo čínsky řekl ‚drž hubu‘ a pak byla linka přerušena. Později jsem se doslechla, že ho chytili,“ popsala reportérům agentury Reuters severokorejská žena svůj první a zároveň poslední rozhovor se synem po dlouhém odloučení. Ona sama uprchla ze Severní Koreje před deseti lety a nechala tam rodinu, o níž od té doby nic nevěděla. Až teď v květnu jí do nového domova v Jižní Koreji najednou zavolal dvaadvacetiletý syn, že se mu rovněž podařilo uprchnout a skrývá se v Číně.

Když mu pak za pár dnů volala znovu, s hrůzou slyšela doslova v přímém přenosu, jak její dítě zatýkají policisté. Mladý uprchlík se stal jednou z obětí týdny trvající čínské razie proti ukrývajícím se Severokorejcům. A poslední, co se zatím jeho matka pomocí neoficiálních a nepotvrzených kanálů dozvěděla, je informace, že ho čínské úřady drží spolu s ostatními zatčenými ve vězení poblíž severokorejských hranic.

Razie a zátahy proti prchajícím Severokorejcům se podle dostupných zpráv odehrávají na mnoha místech Číny zhruba od poloviny letošního dubna a jejich rozsah podle aktivistů zcela umrtvil celé areály neformální sítě, v níž dobrovolníci i placení prostředníci pomáhají lidem ze Severní Koreje projít pokud možno bezpečně přes Čínu a Vietnam nebo Laos až do Thajska nebo Kambodže, odkud se pak už bezpečně dostávají do Jižní Koreje.

Podle představitelů sítě, které se s narážkou na někdejší podobnou organizaci pomáhající v útěku otrokům v USA přezdívá Underground Railroad (Podzemní železnice), má poslední vývoj nevídané, či v minulosti jen zřídka vídané rysy. „Chytit vás mohli někde v pohybu, někde na cestě,“ cituje Reuters jednoho z organizátorů sítě, „ale že by udělali zátah přímo na úkryty v bytech? To jsem za těch třicet let, co tuhle práci dělám, zažil jen dvakrát nebo třikrát.“

Velmi špatnou zprávou pro uprchlíky také je, že razie a zatýkání se nově dějí i uvnitř Číny. Desítky hlášených obětí padly do rukou policie daleko od čínsko-korejských hranic, mimo oblast, kde se až dosud naprostá většina protiuprchlických razií odehrávala. Rostoucí horlivost čínské policie a stoupající počet zatčených dávají znalci do souvislosti se zhoršujícími se ekonomickými podmínkami v Severní Koreji.

Zdá se, že vinou tamního válečného hospodářství opět hrozí obyvatelstvu hlad a v Pekingu si dobře pamatují, že během zatím posledního hladomoru počátkem 90. let uprchlo ze severokorejské totalitární říše do Číny půl miliónů zoufalých lidí. „Současné zatýkání je zřejmě součást čínské snahy zabránit, aby se podobná situace opakovala,“ cituje agentura Reuters soulského pastora Kim Seung-euna, který se angažuje v organizaci útěků ze Severu.

Samozřejmě neexistuje žádná přesná statistika, kolik Severokorejců se snaží utéct, ale Jižní Korea – nejčastější cíl uprchlíků – hlásí, že počet nově příchozích radikálně klesl po nástupu současného diktátora Kim Čong-una v roce 2011. Zatímco ten rok ještě přišlo do Soulu 2706 uprchlíků, loni to už byla jen necelá polovina - 1137 lidí. Mladý Kim si dal zničení Podzemní železnice a konec útěků ze země jako svůj cíl: hranice včetně té čínské byly vybaveny moderní detekční technologií, kamerami a bylo na nich rozmístěno více pohraničních posádek.

Ilegální přechod je stále nejjednodušší do Číny, ale i za něj při chycení a vydání zpět hrozí trest smrti. I uprchlíkům, kteří uspějí a skryjí se v Číně, hrozí ovšem mnohá nebezpečí, v neposlední řadě i z kriminálních kruhů, na které jsou často v existenciální nouzi nuceni obrátit se o pomoc. Desítky tisíc severokorejských žen a dívek jsou v Číně za osobní beznadějné situace nuceny k prostituci, otrockým sňatkům anebo účinkování v pornobyznysu, říká květnová zpráva nevládní organizace Korea Future  Initiative.

Suverenita a rozsah posledních zátahů svědčí o tom, že uprchlická záchranná síť je zřejmě alespoň z části infiltrovaná a Číňané možná dostávají informace přímo od severokorejské tajné služby. „Nevím, jak je to jinde,“ řekl agentuře Reuters člen jihokorejské Asociace lidských práv pro uprchlíky  Y.H. Kim, „ale v naší organizaci všechno strnulo a nikdo se ani nehne. Protože kdo se pohne, toho okamžitě chytí.“