Česku se nedaří z Ruska získat zpět utopené miliardy. Přesto tam chce poslat další
Prezident Zeman chce v Moskvě opět mluvit o problematických investicích, doprovázet by ho měl i Martin Nejedlý
Součástí listopadové cesty prezidenta Miloše Zemana za Vladimirem Putinem bude i rozhovor o problematických investicích, které Česko v Rusku má. Zeman už s Putinem na toto téma mluvil v roce 2015 v Kremlu, tehdy ho doprovodil i jeho energetický poradce Martin Nejedlý. Šlo především o problematickou stavbu sibiřské elektrárny Poljarnaja. Hlavním dodavatelem elektrárny Poljarnaja byla tuzemská společnost PSG, finance na projekt ve výši přes pět miliard korun poskytla ruským investorům před pěti lety státní Česká exportní banka (ČEB).
Ruští majitelé elektrárny se však před dokončením stavby pohádali jak mezi sebou, tak s PSG; projekt se zastavil a úvěr ČEB nikdo nesplácel. Hrozilo, že Česko přijde o pět miliard korun. „Ráno vstávám a usínám s tím, aby Česká republika dostala zpět tyto peníze. Dělám to pro každého občana a zadarmo,“ vysvětloval svoji přítomnost v Moskvě Nejedlý. A nepochybně na tom něco bylo, protože se mnoho let věnoval byznysu.
Přečtěte si více k tématu
Nový Respekt: Utajené mise Martina Nejedlého
Po dvou letech je ale jasné, že Nejedlý neuspěl. O věci na konci května jednal v Moskvě český ministr průmyslu Jiří Havlíček se svým ruským protějškem Denisem Manturovem. Respekt má k dizpozici záznam z jednání, z nějž vyplývá, že Česko Moskvu v případě Poljarnaja o pomoc při hledání kupců na již dodané zařízení skutečně požádalo, ale nepodařilo se to.
„Ruská strana sdělila, že aktuálně probíhá trestní řízení a že je škoda, že se původně jednalo o projekt soukromých osob. Region údajně elektrickou energii nepotřebuje a dokončení projektu tudíž nemá ekonomický smysl. Ruská strana sice pomoc s hledáním potenciálních kupců na dodané zařízení přislíbila, zároveň ale zapochybovala, že by měl někdo o staré turbíny vůbec zájem,“ stojí v dokumentu.
Velký průlom se spíše neočekává.
Nejde o jedinou zakázku, v níž Česku hrozí, že utopí peníze. Další projekt, který politici projednávali, je paroplynová elektrárna Krasavino. Elektrárna se dostavěla v roce 2010 a od té doby generuje peníze, ale Rusové nechtějí platit. Věc je předmětem soudních sporů. „Česká strana požádala o pomoc při jednání s ruskou daňovou správou, která blokuje veškerá rozhodnutí věřitelského výboru, což znemožňuje dokončení potřebných transakcí před plánovaným prodejem,“ píše se ve zmíněném ministerském zápise. Ministr Manturov podle něj přislíbil intervenci, zatím však ani tady není konkrétní výsledek.
Prezident Zeman chce nyní v Moskvě opět o problémech s elektrárnami mluvit, doprovázet by ho opět měl i Martin Nejedlý. Velký průlom se ale v tomhle směru neočekává. I když se velké investice nevydařily, roste přitom nyní opět tlak politiků na to, aby se další v Rusku realizovaly.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].