Babiš chce vycouvat z globálního paktu OSN o migraci

Premiér chce po vzoru Rakouska a Maďarska stáhnout účast Česka v globálním paktu OSN o migraci, který mělo v prosinci podepsat 193 zemí světa. Řekl to ve čtvrtek ve sněmovně během poslaneckých interpelací. Reagoval tak na středeční oznámení Rakouska, které se z paktu chce také stáhnout. Totéž již dříve avizovalo Maďarsko a už loni po nástupu Donalda Trumpa také Spojené státy.

Migrační pakt známý pod zkratkou GCM byl dojednán před dvěma lety, od letošního léta se diplomaté za účasti Česka i Rakouska dohadovali o finálním znění. V principu jde o deklaraci, že svět bude – podobně jako třeba v boji proti globálnímu oteplování – spolupracovat a usilovat o to, aby se s migranty zacházelo důstojně a slušně. Hlavní body 34stránkového textu směřují k tomu, že státy by měly uprchlíkům zajistit bezpečnost a základní důstojnost, bojovat s xenofobií - a také migranty integrovat a poskytnout jim humanitární pomoc.

Dokument byl dosud považován za nezávazné prohlášení dobré vůle, nově se objevují obavy z toho, že jeho přijetím by se státy mohly zbavit volného pole působnosti, pokud by proti migrantům chtěly nasadit tvrdý přístup – podobný tomu, jak o tom nyní mluví Babiš, Viktor Orbán nebo rakouská vláda.

„Tak samozřejmě to, co jsem řekl, že nikdo jiný nebude rozhodovat o tom, kdo bude u nás žít a pracovat, že je to záležitost našich firem, institucí a naší vlády. Na tom se nic nemění,“ uvedl Babiš a dodal, že platí i to, že nebudeme přijímat žádné ilegální migranty. Premiér o paktu mluvil v reakci na interpelaci poslankyně ODS Zuzany Majerové Zahradníkové, která premiéra vyzvala, aby postupoval podobně jako Rakousko a z paktu se stáhl. Babiš uvedl, že to navrhne příští týden na vládě ministrům z ČSSD – jednak proto, že ani jemu se pakt nelíbí, jednak proto, že odstupují nové země. Kromě Rakouska o tom podle Babiše diskutuje také Polsko.

„Je to debata, která nás čeká v rámci koalice. Mně se ten pakt nelíbí, dostal jsem nějaké analýzy od ministerstva zahraničí, které se mi také nelíbí, takže já čekám, že se k tomu koaličně vrátíme,“ uvedl ve sněmovně Babiš s tím, že lze třeba vzít úvahu i nově odstupující státy. „Za mě se mi nelíbí, že tam vlastně dochází k stírání rozdílů mezi legální a nelegální migrací. Jsou tam věci, které se dají různě interpretovat. Já budu partnerům ve vládě navrhovat, abychom se zachovali stejně jako Rakousko nebo Maďarsko,“ uvedl Babiš.

Rakouská vláda, složená z lidovců a krajně-pravicové strany Svobodných, ve středu oficiálně rozhodla, že od paktu ustupuje a že na podpis dohody, naplánovaný na 10. prosince v Maroku, nikdo za Rakousko nepojede. Hlavní námitka podle rakouského deníku Kronen Zeitung spočívá v tom, že pojem migrant může být po přijetí paktu vykládat jako subjekt mezinárodního práva a že signatářská země ztrácí plnou suverenitu v tom, jak se k migrantům postaví.

„Migrace není a nemůže být lidským právem,“ argumentoval podle Washington Post lídr rakouských Svobodných, vicepremiér Heinz-Christian Strache. „Nemůže se stát, že někdo bude mít právo na migraci kvůli klimatu nebo bídě,“ dodal. Rakouský ministr vnitra Herbert Kickl, nominovaný do vlády rovněž za Svobodné, pakt odmítl kvůli „nezodpovědně naivnímu proimigračnímu tónu“.

Zastánci paktu popírají, že by dokument obsahoval nové vymahatelné závazky. Podpis podle nich znamená jen přihlášení se k tomu, že migraci je třeba řešit na mezinárodní úrovni, a to tak, aby se omezilo utrpení samotných migrantů. „ČR se doteď aktivně účastnila vyjednávání, aniž kdy na půdě OSN vyjádřila zásadní výhrady. Tři státy, které odstoupily, tak učinily z vnitropolitických důvodů, nikoliv kvůli skutečnému obsahu dokumentu,“ namítá Tomáš Jungwirth z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Lepší mezinárodní spolupráce v oblasti migrace je podle něj „nepochybně v zájmu České republiky“.