0:00
0:00
Politika2. 11. 20178 minut

Babiš bude při hlasování o důvěře hrozit předčasnými volbami

S politologem Lubomírem Kopečkem o sestavování vlády a strategii Miloše Zemana

Tomio Okamura a Andrej Babiš; ilustrační foto
Autor: Milan Jaroš

Hnutí ANO vyhrálo volby s velkou převahou, jenže žádná z dalších parlamentních stran s ním nechce zasednout do vlády. Proto se Andrej Babiš rozhodl vytvořit menšinový kabinet, do kterého chce kromě straníků z hnutí ANO podle svých slov dosadit i nepolitiky. „Vláda odborníků, technokratická vláda či také úřednická vláda, jak se to v Česku označuje nejčastěji, bývá typicky přechodné řešení, které má překlenout nějakou krizi. V demokracii postavené na volbách nedává podobný kabinet dlouhodobě smysl, protože by pak neměly smysl ani volby, říká politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity. "Smyslem zmíněných ministrů nečlenů ANO může být vytvoření přijatelnější image, než by měla vláda tvořená pouze členy hnutí.“

Když se díváte na povolební situaci, našel byste v české politické scéně paralelu?

↓ INZERCE

Stávající situace na první pohled připomíná povolební vývoj roku 2006. Volby tehdy skončily patem a pokus o menšinovou vládu v čele s Mirkem Topolánkem z ODS při hlasování o důvěře ve sněmovně selhal. Důvěru pak dostala až další vláda se stejným premiérem víc než půl roku po volbách. Po letošních volbách také může ustavení vlády s důvěrou trvat poměrně dlouho. Srovnávat rok 2006 s dnešní nejistotou je ale v jiných ohledech nepřesné. Tehdy proti sobě stály dva politické bloky, jejichž jádrem byla ODS a ČSSD, každý s přesnou stovkou hlasů ve sněmovně. Dnes je z výsledku voleb jasné, že se vítěz voleb ANO v podstatě nedá při sestavování vlády obejít. Navíc má zajištěnou vstřícnou a viditelnou podporu prezidenta, což je velká výhoda.

Strany už před volbami říkaly důvody, proč nechtějí jít do vlády s hnutím ANO. Myslíte si, že pevnost jejich rozhodnutí i po volbách Andreje Babiše překvapila?

Z Babišových mediálních vyjádření mi nepřijde, že by ho to zaskočilo. Podle mne teď sází na to, že čas hraje pro něj, nikoliv proti němu. Když neuspěje ve sněmovně první vláda ANO, bude mít Babiš díky vstřícnosti prezidenta zajištěný i druhý pokus vytvořit vládu. Jestli navíc obsadí ANO pozici předsedy sněmovny, což se zdá prakticky jisté, má v záloze dokonce i třetí pokus nominovat premiéra, který je podle ústavy spojený s touto funkcí. V průběhu času neporoste veřejný tlak ani tak na Babiše jako na ostatní strany - a také na jejich jednotlivé poslance ve sněmovně, aby vládu při hlasování o důvěře takříkajíc pustili. A některé strany mohou mít velký problém udržet při hlasování jednotu svých poslanců. Stávající situace je tak pro Babiše poměrně komfortní.

Lubomír Kopeček

Hnutí ANO by do vlády teoreticky mohlo jít s SPD a s KSČM, což ale odmítá Andrej Babiš. Nebudete toto spojenectví v určitou chvíli logickým řešením?

Není to pochopitelně úplně vyloučené, ale moc této variantě nevěřím. Pro Babiše by to bylo spojenectví v řadě ohledů hodně obtížné. A to nejenom dovnitř ANO, kde je vidět vícero nesouhlasících, ale i mezinárodně. Zvláště vládní spojenectví s SPD by pro image a fungování takové vlády představovalo velký problém. U komunistů je pak ochota do něčeho podobného jít aspoň pro nejbližší měsíce málo pravděpodobná, po volebním neúspěchu budou řešit podobu nového vedení strany. Potenciální zájemci o funkce ve vedení se nebudou chtít kompromitovat prosazováním takového nepřirozeného spojenectví. Možné ovšem je, že by SPD a komunisté, nebo někteří jejich poslanci, mohli výměnou za určité ústupky pomoci vyslovit důvěru menšinové vládě ANO.

Je vůbec situace, kdyby bylo pro ostatní strany výhodné jít s Andrejem Babišem do vlády, když má tak jasnou převahu?

Lidovci a hlavně ČSSD na předchozí vládní koalici s ANO voličsky tratili. Spolu s Babišovým problémem kvůli Čapímu hnízdu tato zkušenost u většiny stran zjevně zesiluje už tak malou chuť jít s ANO do vlády. Je to zkrátka riskantní pro politickou budoucnost takové strany. Výhodnost se sice dá nahlížet i prostřednictvím ministerských resortů - je ale zcela nejasné, co by byl Babiš ochoten z významných vládních postů menším stranám skutečně přepustit.

Čekáte, že se nějaká strana nakonec „obětuje“ a vládní koalici a ANO pod hrozbou menšinové vlády sestaví?

Vyloučené to není, ale nezdá se mi to minimálně u prvního pokusu pravděpodobné. Možnou změnu by mohlo přivodit Babišovo rozhodnutí nebýt ve vládě, nicméně ani to se zatím nezdá pravděpodobné.

Takže zbývá pouze menšinová vláda…

Menšinová vláda není nic politicky vadného a je to jedna z běžných podob vlád. Jsou země jako Dánsko, kde je to dokonce už řadu desetiletí trvale fungující vládní model. I Česko už menšinové vlády několikrát zažilo. Pro část opozice není výhodné být ve vládě, protože by ji to mohlo politicky a voličsky poškodit, nebo dokonce zničit. Tato část opozice je nicméně ochotná tolerovat či podporovat vládu výměnou za naplnění určitých programových nebo pozičních koncesí. Vláda zkrátka nabídne splnění nějakého programového cíle dané opoziční strany, nebo jí poskytne nějaké pozice kupříkladu v parlamentu nebo ve státních agenturách. Formy a obsah podobných dohod se případ od případu dost liší. Pro opozici je v každém případě tolerance vlády méně nebezpečná než přímá vládní účast.

Jak se díváte na prohlášení Andreje Babiše, že menšinová vláda bude vládou nezávislých expertů?

Vláda odborníků, technokratická vláda či také úřednická vláda, jak se to v Česku označuje nejčastěji, bývá typicky přechodné řešení, které má překlenout nějakou krizi. V demokracii postavené na volbách nedává podobný kabinet dlouhodobě smysl, protože by pak neměly smysl ani volby. Andrej Babiš ale nemluví o nějakém přechodném řešení, nýbrž o menšinové vládě ANO doplněné nestraníky. Babiš je stále myšlením manažer a rozhodnutí často dělá bez ohledu na stranickou příslušnost. Je dobré si všimnout, že ani část ministrů za ANO v končící Sobotkově vládě nebyla formálně členy této formace. A dále, že smyslem oněch zmíněných ministrů nečlenů ANO může být vytvoření přijatelnější image, než by měla vláda tvořená pouze členy ANO. Podstatou ale pořád půjde o politickou vládu.

Jaký vliv v celé hře bude mít vztah Miloše Zemana a Andreje Babiše?

Prezidentova vstřícnost dává Andreji Babišovi nejenom iniciativu při jednání o vládě, ale i velkou kontrolu nad celým procesem. Platí to, co jsem už jsem zmiňoval. Miloš Zeman fakticky dává Andreji Babišovi téměř neomezené pole. Má to samozřejmě svou cenu, která ale není pro Babiše nijak vysoká. ANO zjevně nepostaví vlastního prezidentského kandidáta a pravděpodobně nějak podpoří stávajícího prezidenta. Nemusí jít o oficiální vyjádření. Stačí nějaký Babišův neformální komentář pro média krátce před prezidentskými volbami.

Miloš Zeman pověřuje Andreje Babiše sestavením vlády; Lány, 31. října 2017 Autor: Matěj Stránský

Jak dlouho jim to vydrží?

Je dobré vnímat, že jde o účelové spojenectví limitované momentem, kdy vláda dostane ve sněmovně důvěru. Užitečnost Zemana pro Babiše tím významně klesne. Miloš Zeman si to podle mne dobře uvědomuje, proto nebude s řadou kroků spěchat. Je to vidět už na poměrně pozdním termínu svolání ustavující schůze sněmovny - a patrně totéž bude platit při jmenování nové vlády. Zemanovo neformální spojenectví s Babišem a jeho povolební postup každopádně potvrzují, že je talentovaný pragmatik. Což jsem mimochodem promítl přímo do názvu biografie, kterou jsem o něm napsal.

Spekuluje se, že Babišův a Zemanův plán je vládnout bez důvěry až do senátních voleb, které budou vypsány ke konci příštího roku. Je skutečně možné vládnout bez důvěry tak dlouho?

Česká ústava výslovně nestanovuje, jak dlouho může vládnout vláda bez důvěry. Faktické rozhodnutí po neúspěchu prvního pokusu má v rukou prezident. Historicky nejdéle bez důvěry byla Rusnokova vláda, kterou Miloš Zeman nechal v úřadu půl roku, než vznikl nový Sobotkův kabinet. To ale bylo před předčasnými parlamentními volbami, teď po volbách je něco takového podle mne těžko představitelné. Smysl nicméně dává druhé jmenování premiéra v okamžiku, kdy bude spojené s představou, jak získat důvěru ve sněmovně. Předtím může zase nastat fáze, kdy bude někdo – velmi pravděpodobně opět Babiš – znovu pouze pověřen jednáním o nové vládě, ale nebude prozatím podruhé jmenován premiérem.

Hrozí i předčasné volby?

Předčasné volby podle mne žádná strana nechce. Pro některé jsou vysloveně hazardem, protože se do sněmovny dostaly jen velmi těsně a po druhé by se jim to nemuselo podařit. Pro další, konkrétně ČSSD a KSČM, byly říjnové volby velkým otřesem a řeší otázku nového vedení. Předčasné volby jsou to poslední, co by chtěly. Pak je tu několik stran, které jsou s výsledkem spokojené, a nové volby jsou pro ně zbytečná nejistota. Můžou teoreticky uspět ještě víc, ale také můžou ztratit. Nejde jenom o ANO, ale i o Piráty, SPD a ODS. ANO má přitom jednu velkou výhodu. Je to jediná strana, která má dost financí, aby si další volební kampaň bez větších těžkostí zopakovala. Hrozba předčasných voleb bude jeden z nátlakových prostředků, kterým může Babiš tlačit další strany ve sněmovně ke vstřícnosti při hlasování o důvěře vládě.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články