To, co předvádí po místních volbách pražská ODS a ČSSD, je k nevíře a přispívá ke ztrátě zbytku důvěry v politiku. Nemuselo to přitom tak být, kdyby se v Česku volilo zvlášť místní zastupitelstvo a zvlášť starostové a primátoři. Dnes by už byl Tůma primátorem, a i kdyby se ODS a ČSSD daly dohromady proti němu, jejich moc by byla omezená.
Tak je to totiž na Slovensku a funguje to už dost dlouho, aby člověk mohl ocenit výhody tohoto systému s většinovými prvky. Především se nemůže stát to, co se dnes děje Pražanům, neboť pravomoci starostů a primátorů jsou poměrně velké, takže i když mají proti sobě v zastupitelstvu většinu z jiných stran, udržuje se jistá rovnováha. Přímou volbou si lidé na Slovensku vybírají nejen starosty, ale i hejtmany a prezidenta. (A když se lidé naštvou, můžou dokonce starostu odvolat, což se už nejednou stalo).
To samozřejmě neznamená, že v Bratislavě není korupce. Stejně jako v Praze, i tady vládla pravice celých dvacet let a průšvihů nadělala víc než dost. Lidé jsou naštvaní a je možné, že za dva týdny, kdy jsou místní volby, to dají najevo. Pravice už pro jistotu předem vyměnila politiky se špatnou pověstí a do boje o křeslo primátora vyslala společnou kandidátku Magdu Vašáryovou. Ta má ovšem silného soupeře v osobě Milana Ftáčnika, který kandiduje jako nezávislý, nicméně s podporou levicového Smeru. A tak může klidně nastat situace, že Ftáčnik bude primátorem, ale v zastupitelstvu bude mít většinu pravice. Ať to dopadne jakkoli, jako volič nebudu mít pocit zrady, protože karty jsou jasně rozdané a zamíchat jimi mohou jen voliči, ne politici.
Nechápu, proč čeští politici tak urputně trvají na neprůhledném principu místních voleb a konec konců i hejtmanů a prezidenta. Přesněji řečeno, raději to nechci chápat, abych neztratil poslední zbytek důvěry v politiku.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
