Nebezpečná suverenita novinářů

V jednom z přepisů jistý politik nepříjemně tvrdě a vulgárně tlačí na novinářku deníku Pravda, aby uveřejnila dokumenty, které jí dal. Novinářka svým projevem zjevně neodpovídá představě o hrdé nezávislosti médií, na druhé straně faktem je, že vedení redakce její článek nepustilo do tisku, což svědčí o jeho schopnosti nepodléhat tlakům zvenčí.

Konkurenční noviny přesto se špatně skrývanou škodolibostí moralizují a tváří se jako neochvějné majáky nezávislosti. Ta míra pokrytectví mi bere dech. Každé médium má v redakci novináře různé povahy a síly a kdyby byli odposloucháváni slabší redaktoři jiných novin a jejich odposlechy zveřejněny, nedopadlo by to lépe, jen by na druhé straně telefonu byli možná jiní politici, byznysmeni či PR agenti.

Vím, o čem mluvím, byl jsem konec konců na Slovensku dost dlouho šéfredaktorem deníku a musel jsem vyhodit několik novinářů, kteří se zamilovali do nějakého politika natolik, že mu byli ochotni sloužit do roztrhání těla. A když na to přijde, já sám si nejsem jist, jak opravdu nezávislý a odolný vůči manipulacím všeho druhu jsem v té funkci byl. Nevěřte nikomu, kdo vám bude tvrdit, že je nezávislý, protože lidé takové kategorie buď neexistují anebo jsou duševně nemocní.

Důležitá není ani tak ona (neexistující) nezávislost, jako spíše touha jí dosáhnout. A často není hrozbou pro novináře v jeho touze po nezávislosti majitel novin, vydavatel či šéfredaktor, ale jeho vlastní lenost přemýšlet s otevřenou myslí. Jako dnes už jen pouhý čtenář slovenských novin považuji tuto duševní lenost a zahledění novinářů do sebe sama za stejné ohrožení jejich nezávislosti jako odposlechy tajné služby.

Ne že by byla situace v českých médiích lepší, občas mám dokonce pocit, že názorová suverenita českých novinářů je ještě nebezpečnější. Vím, že na tomto místě se nemůžu vyhnout faktu, že jsem členem redakce Respektu, a tak rovnou říkám svůj subjektivní dojem, že otevřenost mysli a současně pokora, s jakou přistupuje redakce ke světu kolem sebe, je výjimečná.

Ale zpět na Slovensko: kauza s odposlechy má devastační účinky na celou společnost. Ministr obrany byl sice odvolán a politici se dušují, že dostanou tajné služby pod kontrolu, ale už tak podlomená důvěra lidí v politické strany a v média, jež tvoří páteř demokratického systému, může klesnout až pod kritickou hranici. Kdybych měl soudit podle sociálních sítí a blogosféry, už dokonce tak hluboce klesla. A společnost, v níž eroduje elementární důvěra, je opravdu nebezpečně ohrožena, tím více, že sama o svém ohrožení nic netuší, neboť nevěří těm, kdo se jí to snaží sdělit.