1914 vs 1938

Výročí mají na naše chování silnější vliv, než si myslíme, napsal nedávno známý politolog Ivan Krastev a shrnuto měl na mysli toto: kdyby bylo letos kulaté výročí Mnichova, celý Západ by si připomínal svoji nečinnost, když Hitler obsadil Sudety.

Připomínal by si poučku, že strach z války je špatným rádcem, neboť jen povzbuzuje zlo. A reakce Evropy na ruskou agresi vůči Ukrajině by byla zřejmě jiná, než je dnes, kdy evropští politici mají na mysli rok 1914. Západ si totiž díky tomuto kulatému výročí připomíná ve srovnání s Mnichovem poučení zcela opačné: že jedna zbrklá reakce může roztočit spirálu zbrklých kroků, jež vedou k válce, kterou nikdo nechce.

Myšlení evropských politiků bylo viditelně pod vlivem roku 1914 až do minulého týdne, než bylo sestřeleno letadlo s 298 pasažéry, převážně Evropanů. Skoro to vypadá, jako by nás dějiny provokovaly: strkáte hlavu do písku a nechcete vidět, co je zjevné? Tak se tedy dívejte!

Sestřelení letadla nám sděluje, že nečinnost Západu vede k situaci, která se samospádem zhoršuje, lze ji stále méně předvídat a stále méně ovlivňovat žádoucím směrem. Rusko se vymyká kontrole a události posledních dnů naznačují, že prudká reakce Západu na tragédii letu MH17, která měla přijít mnohem dříve, hned po anexi Krymu, dnes už Putina nepřiměje k rozumu. Spíše naopak.

Putin celé měsíce vedl válku proti Západu – jak informační, tak tu reálnou – a dosáhl historicky nejvyšší popularitu u svého lidu. Vášně se Ruskem valí jako obrovská řeka, jejíž směr už Putin nedokáže regulovat, i kdyby možná chtěl (40 % Rusů si dnes podle někdejšího Putinova poradce Gleba Pavlovského přeje válku proti Ukrajině).

A reakce Západu do této řeky pumpují další vášně. Britský premiér David Cameron o víkendu prohlásil, že sestřelení letadla je důsledkem ruské politiky a my, Západ, musíme „proměnit naše rozhořčení v akci“. Německý politik Andreas Schokenhoff, který má velmi blízko k Angele Merkelové, pak řekl něco, co v Německu dosud nebylo slyšet: „Tragédie na Ukrajině ukázala nade vší pochybnost, že tady nejde o bilaterální konflikt, ale o vážnou hrozbu pro mír v celé Evropě.“ Schokenhoff má samozřejmě pravdu, ale ta byla přece zjevná už před několika měsíci. Jenže tehdy byla Evropa pod sedativy poučení z roku 1914.

Brát si poučení z dějin je jistě důležité, ale neměli bychom podléhat svodům výročí. Kdyby se evropští politici řídili poučením z Mnichova (jak jim to ostatně nejeden evropský historik radil, protože anexe Krymu byla jako okopírovaná z Hitlerova manuálu), věci možná nemusely zajít tak daleko.