Wagnerova armáda jde do voleb. Do těch polských

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu.

Váleční zločinci, placení jiným válečným zločincem a jejich majitelem Jevgenijem Prigožinem, sice nebudou sestavovat kandidátku, ale v probíhající volební kampani už jsou přítomní. A zůstanou tam až do poloviny října, kdy se polské parlamentní volby mají odehrát.

Po podivném pokusu o puč z konce června se situace urovnala (nebo alespoň zvenčí to tak vypadá) tak, že Prigožin zůstane naživu, jeho soukromá armáda se stáhne z Ukrajiny a její jádro, asi osm tisíc žoldnéřů i s rodinami) se přesune do Běloruska. Tam údajně cvičí běloruskou armádu a údajně odpočívá.

Z toho je současná polská vláda nervózní, stejně jako by byla jakákoliv polská vláda. Velká, zločinná, nevyzpytatelná a dobře vyzbrojená skupina, o jejichž ambicích směrem do Ruska, směrem do Běloruska a směrem na západ se nedá říct nic určitého, není dobrý soused. Premiér Mateusz Morawiecki už vyjádřil několik obav. Wagnerova armáda bude provokovat polské vojáky podél celé společné hranice, kam Polsko nově převelelo část svých ozbrojených sil. Nebo budou její členové v utajení cestovat do Polska a tam páchat teroristické útoky nebo provádět špionáž, a proto Polsko i Litva uvažují o úplném uzavření hranic s Běloruskem. Nebo se soukromá armáda pokusí o zcela regulérní výpad kolem města Suvalky, kde je z Běloruska nejblíže do ruské exklávy Kaliningradu. Anebo se bude účastnit už probíhajícího organizování migrace z Blízkého východu a Afriky přes hranici v Bělověžském pralese, případně se budou členové skupiny za migranty převlékat, dobře vyzbrojení pronikat na polské území a třeba i zabíjet členy polské pohraniční stráže.

Některé z těchto scénářů jsou bizarní. Některé jsou pravděpodobné. Polská vláda před nimi varuje zcela oprávněně a musí s nimi počítat a polskou veřejnost na ně připravovat. Celá polská politika, a vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) především, jsou ovšem chycení do vlastní pasti. Obavy jsou reálné, ale nikdo, kdo nepatří do tábora tvrdých vládních příznivců, tedy zhruba dvě třetiny polských občanů, vládě nedůvěřuje. A právem, protože za posledních osm let řízení země prokázalo PiS mnohokrát svůj cynismus a jak lehce dokáže lhát. Válka se pomalu blíží k polským hranicím z nové strany, ale hlavní polská otázka dneška logicky zní: zneužije PiS tuhle situaci?

Nejčastěji zmiňovaný budoucí průběh věcí zní takto: navzdory vší snaze budou pár týdnů před volbami vycházet průzkumy pro vládu mizerně. Buď bude potřebovat hlasy zcela neseriózní (a také mimochodem neskrytě proruské) strany Konfederace, nebo dokonce opozice zvítězí. Vláda tedy ohlásí, že zemi hrozí velké nebezpečí, vyhlásí výjimečný stav, aby se východní hranice neocitla v plamenech, a ve výjimečném stavu se volby nekonají. S tímhle nepočítají jen opoziční politici, ale i občané, kteří prostě jen s vládou nesouzní.

Vláda a její politici se čertí, že jsou to pomluvy a lži. Marně. Vláda už jednou s termínem voleb šachovala, tentokrát naopak. Uprostřed pandemie, na jaře 2020, se měl volit prezident. Panoval nejtvrdší lockdown, nebylo možné vést kampaň a vlastně nebylo možné ani jít volit, ale vláda dlouho trvala na tom, že volby proběhnou. Čísla vypadala velmi dobře pro jejího prezidenta Andrzeje Dudu, ale hrozilo, že s postupujícím pandemickým zmarem se nálady otočí proti vládě i jemu. Nevyšlo to na poslední chvíli, ukázalo se, že skutečně nebylo možné volby uspořádat, ale stálo to hodně nervů a v přepočtu stamiliony korun, určených na nevyzkoušené a vysmívané technické řešení, podle předpovědí vyhozených z okna. Volby se odehrály o čtvrt roku později a Duda je těsně vyhrál. Vzpomínka na vládní politické manévry zůstala.

Opozice a její příznivci a část jejích voličů se proto obává něčeho podobného. Je to nepravděpodobné, ale není to vyloučené. A mezitím, na druhé straně hranice, velitelé Prigožinových ozbrojenců možná něco vymýšlí.