Viktor Orbán jméno svého protivníka nevysloví, ale už přiznal, že existuje
Letošní výročí maďarského povstání z roku 1956 bylo obzvlášť naléhavé
Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.
Jména mají svou zvláštní magii. Pokud jméno protivníka nevyslovíte, možná je menší, nevýznamný, zaměnitelný a není jedinečný, a proto je snáz porazitelný. Vladimir Putin svého času úporně odmítal vyslovit jméno Alexeje Navalného.
Tohle kouzlení se jmény se netýká jen politiků a globálních zloduchů. V kauze novinářských kolegů ze Seznam Zpráv a (ne)publikované analýzy digitalizace stavebního řízení bylo zajímavé, jak moc se majitel média Ivo Lukačovič a až donedávna šéfredaktor Jakub Unger snažili nezmínit příjmení vyhozených novinářů (Mahdalová a Škop), i když je všichni jen trochu informovaní znali a bylo to skutečně úplně jedno. Magie je mocná.
I Viktor Orbán o moci něco ví a vyhýbá se jménu Péter Magyar. Ale minulý týden už ho alespoň uznal za svého protivníka a oficiálně mu vyhlásil válku.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
