Stát přinejlepším prolezl u maturity s odřenýma ušima

Středoškoláci, kteří maturují z matematiky, mají za sebou za sebou státní didaktický test. Krátce po čtvrtečním poledni zasedli ke státním písemkám ti, kdo maturují z angličtiny. V pátek pak studenty čeká didaktický test a písemka z češtiny. Pokud jde o státní část maturity, čeština je povinná pro všechny a mezi matematikou a cizím jazykem (angličtinou, francouzštinou, němčinou, ruštinou či španělštinou) si studenti mohou volit. Jak dopadli v didaktickém testu, se dozvědí do 15.května; hodnocení písemných prací může trvat o něco déle. Práce z češtiny budou hodnotit přímo učitelé jejich škol, cizí jazyk pak hodnotitelé, které si vyškolil Cermat.

Státní maturita se před třemi lety spouštěla s velkými ambicemi. Čekalo se, že vysoké školy ji použijí místo přijímacích zkoušek. Politici hovořili o tom, že vstup státu „vrátí maturitě prestiž“. Stal se pravý opak. Obtížnější variantu si vybíralo jen několik procent studentů – proto má letos maturita už jen jednu, tu méně náročnou variantu.

Ani testy, které vyprodukoval státní Cermat, také nebyly zrovna prestižní. Třeba v didaktickém testu z češtiny pro rok 2011 našli odborníci asi čtvrtinu vadných úloh (takových, na něž existuje víc než jedna či naopak žádná správná odpověď). Loni si studenti pro změnu nejvíc stěžovali na hodnocení slohů. I premianti někdy propadli nebo prolezli s odřenýma ušima, nejčastěji proto, že externí hodnotitelé jim dali nulu za to, že se „minuli žánrem“ – jejich práce prý nebyla dost esejem, úvahou či reportáží. Letos se proto Cermat vrátil k tomu, že sloh z češtiny budou hodnotit zase učitelé maturantů.

Zatímco stát se při zavádění státní zkoušky příliš nepředvedl, studenti naopak obstáli. Před dvěma roky si prosadili, že maturitní otázky a odpovědi na ně budou veřejné – tehdejší ministr Josef Dobeš je totiž chtěl tajit. Letos v lednu dal studentům za pravdu Nejvyšší správní soud. Osm předloňských maturantů se na soud obrátilo proto, že se s nimi ministerstvo nechtělo bavit. Domnívali se, že hodnocení jejich výkonu v maturitním testu je chybné – konkrétně šlo o základní test z češtiny, který podle odborníků obsahoval vadné úlohy.

Ministerstvo bylo s odpovědí hned hotové: test je bezchybný, námitky jsou bezpředmětné. Městský soud v Praze a později Nejvyšší správní soud oponoval, že tak snadno se žádost o přezkoumání výsledků maturity ze stolu shodit nedá. Letošní maturanti se tak díky předchůdcům mohou spolehnout, že jejich námitkami se ministerstvo (didaktické testy) a kraje (pokud jde o písemné práce) budou muset zabývat.

Z přehnaných očekávání, spojených se státní maturitou, ale nezbylo vůbec nic. „Letos jde hlavně o to, aby státní maturita nezpůsobila další škody,“ říká Tomáš Feřtek ze společnosti Eduin, jeden ze čtrnácti členů komise, která vymýšlela, co s maturitou dál.

Během příštích roků by státní část maturity měla ověřovat základy, jakési trivium, ve třech předmětech – češtině, angličtině a matematice (někdy kolem roku 2020 by tyto tři předměty měly být pro všechny maturanty povinné). Opravdovou zkouškou dospělosti však zůstane školní maturita - a do té by školám neměl nikdo mluvit. Může být odbornější stejně jako akademická, může mít i podobu několikadenní práce, která zahrnuje překlad, vyhledání informací a písemné zpracování tématu či ústní prezentaci.