Francisco Fofo

Ještě před několika měsíci byli Latinoameričané jen hrdí, že nový papež František je „jejich“. Teď ho prostě milují. Jeho první cesta vedla minulý týden na rodný kontinent a do země, která má největší počet katolíků na světě, kolem 130 milionů. Nicméně také do země, kde bylo ještě před několika lety katolíků 80 procent a dnes je čtyřiapadesát.

Než papež odsloužil mši na mytické pláži Copacabana a jeho popularita vystřelila na úroveň globální hvězdy showbyznysu, zavřel se s 300 brazilskými biskupy, aby se jich zeptal „proč v této zemi katolická církev krvácí“? On to ale jistě ví sám. Stejně jako všichni v Brazílii, kde čím dál více věřících získávají evangelické církve; zejména ty letniční a ty, které působí v chudinských čtvrtích. 

Když tedy František biskupy vyzýval, aby „vyšli ze sakristií“ a více se přibližovali svým ovečkám, nepřímo říkal, aby se nechali inspirovat svými evangelickými kolegy. Jeho kázání v Brazílii vzbudila velký ohlas, zejména proto, že podle mnoha věřících mluvil spíše jako obyčejný a srozumitelný farář: získal si srdce všech, kteří mu naslouchali, a poté co domluvil, upadali do frenetického nadšení.

Včetně evangelíků, kteří papežovu návštěvu sledovali, vyjadřovali se s velkým obdivem a do médií dojatě prohlašovali, že Francisco je „fofo“  - tedy slovo, které se používá zejména ohledně plyšových medvídků, něčeho něžného a příjemného na omak.

Za papežovou něžnou příjemností se však často skrývá tvrdá kritika mocných. Brazilským politikům, kteří v posledních měsících čelili vlně protestů mladých lidí, například řekl, že by se měli zamyslet nad místním příslovím o tom, že mladí lidé jsou čočkou oka, kterým se díváme na svět, čili že díky nim vidíme lépe a jasněji. A mladým lidem v brazilské favele zase potvrdil, že „jsou obzvláště citliví k nespravedlnosti a často trpí ztrátou iluzí kvůli korupci a lidem, kteří místo toto, aby se starali o obecný prospěch, hledají jen ten svůj“. Což jistě brazilští politici právě teď moc rádi slyšeli.

Sám sebe papež během návštěvy ani jednou neoznačil za papeže, ale vždycky za biskupa a ani na jednom veřejném vystoupení si nesedl na papežskou stolici - vždycky stál, byl oblečený jen v bílém a jezdil obyčejným autem. Ve Vatikánu to mohou jeho odpůrci nazývat „populismem“, ale Brazilci ho za to zbožňují.