Vary 2: Je krásné pozorovat muže, když nemusí držet fasádu

Na karlovarském filmovém festivalu měl v neděli premiéru první ze dvou českých filmů v soutěži – tragikomedie Mord pojednávající o tom, jaké rodinné, partnerské i osobní bolesti a křivdy může odhalit jeden den a jedna vesnická zabijačka. prasete, kterou má v režii skupina chlapů. Debutující režisér Adam Martinec, stále ještě student režie na pražské FAMU, kde píše diplomku o českých debutech, a tedy i o své vlastní zkušenosti, na sebe upozornil v roce 2021 snímkem Anatomie českého odpoledne, za nějž získal Českého lva za nejlepší krátký film. Poetikou každodennosti, autentickými dialogy a obsazením neherců ale navazuje spíš na svůj předchozí krátký film Cukr a sůl, který s nadsázkou i citlivě vůči mužským nejistotám a úzkostem zachycuje jeden společný víkend party kamarádů. V Mordu, jenž by si zasloužil varování pro ty, kdo se nechtějí dívat na zabíjení zvířete (byť žádné zabito nebylo), zároveň posouvá svoji metodu dál. Snímek na půdorysu vesnického folkloru je i nejednoznačnou úvahou o tradicích, za které se dá schovat nejedna patologie, stejně jako o mužských a ženských rolích a měnícím se světě. „Děsím se toho, že ten film bude někdo interpretovat přes ženskou otázku nebo falický pohled,“ říká.

Máte rád mužské kolektivy. Co vás na nich tak baví?

Točím o nich rád, protože vidím obrovský rozpor mezi křehkostí a statutem „muže“, který není vždycky arbitrární. Mají své těžkosti, se kterými se musí vyrovnat. Mají spoustu traumat. Je krásné je pozorovat, když jsou sami nebo v nějakém bezpečném prostředí a začnou se chovat jinak, než když musí držet tu fasádu. Ale tady jsem asi zpátečnický, protože muži by podle mě měli zůstat muži – bez toxických projevů. S termínem toxická maskulinita mám nicméně problém. Nevím, co znamená. Jakoby existoval všemi uznávaný problém, který potřebuje řešení. Přitom je to podle mě věc jednotlivců, kteří se chovají například násilně nebo sexisticky vůči ženám. To by bylo stejné jako říct toxická femininita. Osobně nevidím rozdíl mezi mužem a ženou. Nikdy to pro mě nebylo téma. Když si vybírám lidi do štábu, rozhoduje jen kvalita člověka. Pak mi ale došlo, že žiji v nějaké bublině, a když z ní vystoupím, zjistím, že si někteří muži stále myslí, že jsou schopnější než ženy.