Strýček Sam vás vítá v žižkovském autokině pro časy pandemie

„Zůstaň celou dobu v autě. Pokud se ti chce na záchod, nezůstávej v autě.“ Strýček Sam propagoval už ledacos, ale zcela jistě poprvé dává instrukce ohledně návštěvy toalety. Zároveň je to poprvé, co má za zády jako kulisu impozantní fasádu industriální budovy pražského Nákladového nádraží Žižkov. Fiktivní americký náborář shlíží z velkého plátna na betonovou plochu, kde jindy stojí stánky prodejců na bleším trhu. Teď na jejich místě parkují auta s filmovými diváky.

Strýček Sam má pro jejich osádky v rukávu ještě několik podobně autoritativních výzev. Všechny mají zaručit, že první projekce v improvizovaném auto-kině proběhne bez problémů - a v souladu s pandemickými pravidly, kvůli nimž projekt Art Parking vznikl. Promítá se divácký hit, oscarový jihokorejský Parazit - film, v němž shodou okolností domácí izolace nabírá zcela nečekaných rozměrů.

Důvody, proč lidé do autokina v pondělí přijeli, jsou různé. Někomu chybí velké plátno, jinému být venku, dalšímu kamarádi, s nimiž by se mohl – byť přes uličku mezi auty – o filmu bavit. A nejen o filmu. „Pro mě je to hlavně společenská událost. Že můžu být ve společnosti jiných lidí,“ říká mladá majitelka baru na Letné Bára Hyclová, která přijela v kabrioletu se svým přítelem: „Film už jsme ostatně viděli, šlo hlavně o zážitek.“

Společenská událost

Do začátku večerní premiérové projekce zbývá půl hodiny a šňůra aut směřující za lehký plot, kterým je betonový plácek obehnán, se pomalu šine dovnitř. Nad Žižkovem zapadá slunce a mění oblohu do nadýchaných červánků, které scenerii nasvěcují měkkým světlem téměř letního večera. Na nezastavěné ploše kolem roste nadivoko vysoká tráva, která lehla jen pod dvěma stánky –  s občerstvením a pro organizátory. U vjezdu posádka každého auta vyfasuje přijímač s kabelem, který připojí do autorádia nebo zapůjčeného reproduktoru. Tak do auta proudí během projekce zvuk. Na titulky musí u Parazita diváci dohlédnout sami. Uvaděč nabízející dezinfekci na ruce ve spreji auto nasměruje na jedno z čísel nastříkaných na betonu.

Zájemci o místa takzvaně v první řadě nejblíže k plátnu dorazili s předstihem a řídí se právě dalším pokynem Strýčka Sama: „Když máš hlad a žízeň, pošli mi SMS.“ Následně k jejich autu dorazí dívka s pivy a balíčkem brambůrek. Další dívka umývá zájemcům přední skla, aby na film lépe viděli. Čas se pomalu blíží k chvíli, kdy červánky zmizí a nastoupí pro projekci vhodnější soumrak. Přibývající

auta sleduje ze zadních pozic na travnatém pruhu u plotu jeden z organizátorů, Jakub Vedral z agentury Art Prometheus. „Patnáct minut. Zbývá ještě dvacet aut a jsou tu všichni,“ oznamuje mu kolega, který řeší i to, co poslat na sociální sítě. Kapacita je 130 aut, na první večer si stanovili limit na devadesát aby si všechno vyzkoušeli. Vyprodána je i následující projekce dokumentu V síti a nebo úterní Zelená kniha.

Organizátoři se domluvili s magistrátní radní pro kulturu na pražském magistrátu Hanou Třeštíkovou, že by podobná akce v době zavřených kin mohla oživit pražskou scénu. Vstříc jim vyšel i majitel prostoru, kde se kino koná a kde má do deseti let vyrůst nová bytová čtvrť. „Dohodli jsme se s majiteli Central Group, že nám prostor pronajmou zadarmo,“ říká Vedral. Organizátoři chtějí požádat i o granty. Pod stejnou hlavičkou pořádají v pražské holešovické tržnici živá divadelní představení a koncerty. Minulý pátek na podiu před auto-diváky pokřtila svoji desku Monika Načeva.

Nečekaný revival

Autokina (tzv. drive-ins) jsou americký fenomén spojený hlavně s kulturou automobilismu a proměnami trávení volného času i postavení kin po druhé světové válce. Odtud i Strýček Sam na Žižkov. V Evropě se nicméně autokina příliš i přes pokusy neuchytila. Jedno vyrostlo na konci devadesátých letech i na Strahově, ale po dvou sezónách skončilo. První autokino sice vzniklo ve státě New Jersey už v roce 1933 a lákalo na slogan „Celá rodina je vítaná, bez ohledu na to, jak hlučné jsou vaše děti“ – al rozmach drive-iny zažívaly hlavně o dvě tři dekády později s generací poválečných baby boomers. V době největší popularity byly ve Spojených státech více než čtyři tisíce auto-kin.

Populární byly hlavně pro rodiny s dětmi. Rodiče  nemuseli shánět a platit hlídání a mohli vyrazit ven za zábavou, některá kina měla i dětská hřiště. Druhou nejpočetnější skupinu tvořily páry, které chtěly mít na rande větší soukromí, než jim nabízela klasická kina. Víc než o filmu bylo auto-kino pro řadu návštěvníků o trávení času v partě, věnování pozornosti svému protějšku nebo rychlém občerstvení – to představovalo zásadní zdroj příjmů podobně jako v klasickém kině. Ropná krize v 70. letech znamenala menší auta a méně pohodlí. Auto-kina se měnila z rodinné zábavy na únik pro mladé, které čím dál víc lákaly exploatační filmy nebo horory. Postupně ubývala i kvůli nástupu domácího videa,  jež nabídlo „kino“ levněji a v domácím komfortu.

Díky pandemii zažívají v současnosti drive-in kina jistou renesanci po celém světě – od Německa po Jižní Koreu a Austrálii. V Česku se promítá pro auta i v Dolních Měcholupech, kde se začalo projekcí Samotářů. Na Facebooku mohou lidé hlasovat, jaký film by chtěli vidět. Na výběr mají mezi tuzemskými snímky Domácí péče a Jízda a právě korejským Parazitem. Minulý měsíc New York Times popsal „nečekaný revival“ auto-i kin ve Spojených státech, kde „retro tradici (dočasně) oživují nařízení sociálního distancování“. Není to ostatně poprvé, kdy se do popularity auto-kin promítá zdravotní situace. V padesátých letech v období epidemie dětské obrny majitelé některých kin lákali diváky na to, že v jejich podniku jsou chráněni nejen před chřipkou.

Na Nákladovém nádraží by se mělo promítat několikrát denně minimálně do konce května. To je alespoň plán organizátorů. Program připravují ve spolupráci s distribuční společností Aerofilms z týdne na týden, aby mohli reagovat na aktuální situaci. „Osobně chci, aby to skončilo co nejdřív,“ říká Jakub Vedral s tím, že projekt není žádným ekonomickým plánem.

Klasická kina by se podle aktuálního výhledu měla v Česku otevřít 8. června. Nicméně ani po tomto datu není jasné, jak a kdy se diváci do kin vrátí. jak se promění jejich chování a čemu budou dávat přednost. Jestli budou chtít jít do kina, zůstat doma - nebo v autě.