Dráždivá nevinnost, kterou publikum chtělo. I v socialistickém Československu. Zemřela Olivie Newton-John

„Jsi ta, kterou chci,“ zpíval vášnivě John Travolta v roce 1978 v muzikálu Pomáda a měl tím na mysli Sandy, spořádanou, nevinnou „pastelovou“ středoškolačku, do níž se zamiloval, ale jako lídr party středoškolských drsňáků to nemohl dát najevo. Jeden pro druhého jsou ale nakonec ochotní se změnit – on ve slušného kluka, ona v sexy sirénu v černých elastických kalhotách a rudých střevíčcích. V muzikálovém hitu dekády hrála Sandy Olivie Newton-John. Stačila jedna jediná role, aby o vnučce německého držitele Nobelovy ceny za fyziku Maxe Borna snili skoro všichni kluci. A to dokonce v socialistickém Československu, kam se americký muzikálový hit dostal s mírným zpožděním, ale dostal. Olivia Newton-John, která se jako zpěvačka objevila v 70. a 80. letech několikrát na vrcholu hitparád, zemřela v pondělí na svém kalifornském ranči v třiasedmdesáti letech. Podlehla rakovině prsu.

Proslazené country

Hudební kariéra Olivie Newton-John byla větší a rozmanitější než ta její filmová, ale zároveň se obě doplňovaly. Pomáda a po ní další muzikál Xanadu jí pomohly změnit její veřejný obraz naivní dívky. Tomu odpovídal i posun v hudbě.

Newton-John začínala v country, které – k nelibosti některých kritiků – popově prosladila. Byla typově podobná spořádané hollywoodské blondýnce Doris Day nebo teenagerské hvězdičce Sandře Dee. Sólové album If Not for You nahrála v roce 1971 a měla s ním úspěch v rodné Británii. (Newton-John se narodila v Anglii, ale vyrůstala v Austrálii, kam se přestěhovali za otcovou prací. S Austrálií je taky spojovaná, právě tam zkoušela štěstí v hudebních soutěžích a uváděla televizní The Go!! Show, než v roce 1966 odletěla do Londýna a začala vystupovat v klubech). Z debutového alba bodovala hlavně cover verze titulní písně Boba Dylana. O dva roky později uspěla v amerických hitparádách s albem Let Me Be There, za které získala cenu Grammy pro nejlepší country zpěvačku. Do roku 1977 přidá další tři Grammy. A k tomu sedm písní, které se umístí na špičce hitparád. Stihne se i účastnit Eurovize, kde v roce 1974 skončí čtvrtá. I když právě druhá polovina 70. let pro ni představovala jako pro zpěvačku sílící zápas o udržení se na výsluní.

Vzápětí ji americká Asociace country hudby vyhlásila zpěvačkou roku a dala jí přednost před tradičnějšími interpretkami žánru jako Dolly Parton. Tónem hlasu i stylem víc seděla třeba švédské skupině ABBA, s níž se ostatně objevila spolu s Andy Gibbem z Bee Gees (spolu nazpívali úspěšný I Can’t Help It) v roce 1978 v hudebním speciálu televize ABC. Zpívala Hopelessly Devoted to You z Pomády, který byl nominovaný na Oscara za nejlepší píseň (sošku si toho roku odnesl Last Dance z Thank God It's Friday). Organicky patřila do popových balad jako Candle in the Wind, kterou nazpívala s Eltonem Johnem.

Pro řadu kritiků její uhlazený projev, který korespondoval s její vizáží křehké blond dívky odvedle, představoval zbavení country její podstaty a kořenů v Nashville. Psaly o ní jako „jen o dalším hezkém hlase“ nebo „uhihňaném spojení popu a country“. Skladatel Randy Newman považoval její hudbu za nudnou. Miliony posluchačů si to ale nemyslely. Každé z jejích čtyř desek se prodalo přes dva miliony kusů. Podobně dobře se později vedlo i soundtrackům k jejím filmům. Ten k Pomádě se stal druhým nejprodávanějším svého roku – porazila jej Horečka sobotní noci, jiný film s Johnem Travoltou. Vedle Pomády bodovala o dva roky později i deska s hudbou k dalšímu jejímu muzikálu, diskotékovému Xanadu, kde si zahrála s Genem Kellym. Zatímco film byl propadák – a postupem času se posunul pro filmové fanoušky do kategorie vykloubených objektů fascinace a provinilých potěšení –, album s hity jako Magic a titulního songu nahraného s Electric Light Orchestra bylo dvakrát platinové

Da ya think I'm Sexy 

Pomáda nebyla její filmový debut. Poprvé si zahrála v roce 1965 ve filmu Funny Things Happen Down Under o partě australských dětí, které chtějí zachránit svou klubovnu, a o pět let později v muzikálu Zítra. V tom vymírající rasa mimozemšťanů unese popovou skupinu, jejíž hudební vibrace jsou tím, co je může zachránit před vyhynutím. Pomáda ale znamenala její vstupenku k herecké slávě ověnčenou nominací na Zlatý globus – byť netrvala dlouho –, i zlom v její hudební kariéře a image. V souladu s filmovou proměnou z nevinné dívenky v sexy dračici se změnila její podoba a styl i v hudbě. Blond nevinnost hodila za hlavu už se svým následujícím albem Totally Hot. Na jeho obalu byla vyfocená od hlavy k patě v černé, oblečená v upnutých kalhotách, ne nepodobných těm, které ji proslavily v Pomádě. Ostatně, její černé lesklé elasťáky si žily vlastním životem jako pop-kulturní artefakt. Třeba zpěvák Rod Steward přiznal, že se staly inspirací pro jeho Da ya think I'm Sexy éru. V roce 2019 byly kalhoty a kožená bunda vydražené za čtyři sta tisíc dolarů.

Nejvýrazněji změnu odráží hitové album Physical z roku 1981. Videoklip ke stejnojmennému songu je neskrývaně erotický s defilé polonahých mužských těl v posilovně, ale obsahuje i notnou míru nadsázky, která tlumí případnou lascivnost. Newton-John mohla přehodit výhybku k větší odvázanosti, ale zároveň zůstávala milá – což bylo ostatně něco, co na ní spolu s laskavostí podle reakcí na její skon obdivovali její kolegové a kolegyně. Rozhodně se nepřerodila v Madonnu. Její kariéra v 80. letech stagnovala a ještě více ji zbrzdila diagnóza rakoviny prsu v roce 1992. Nahrávala, ale řada jejích alb byla uvedená už jen v Austrálii. V roce 2000 zpívala na zahájení Olympiády v Sydney.

Newton-John nasměrovala svoji slávu i energii do charitativních akcí a organizací. Založila organizaci The Olivia Newton-John Foundation, jejímž prostřednictvím se jí podařilo vybrat miliony liber na výzkum rakoviny. V Melbourne založila Olivia Newton-John Cancer & Wellness Centre. Rakovina se jí vrátila v roce 2017.