Co dělal důchodce Miloševič před zatčením? Vítězem festivalu Serial Killer je srbská série Rodina

Bývalý prezident Srbska a Svazové republiky Jugoslávie Slobodan Miloševič se jako přízrak vznáší nad Balkánem i patnáct let po smrti v haagském vězení. Že se tamní tvůrci stále snaží vyrovnat s mužem souzeným pro válečné zločiny, s jeho odkazem i následky jeho politiky ukazují aktuálně dva projekty: film Quo vadis, Aida? o srebrenickém masakru a televizní minisérie Rodina (Porodica). Ten druhý po srpnovém úspěchu v nově zřízené televizní sekci na přehlídce v Sarajevu zvítězil i na čtvrtém ročníku Mezinárodního festivalu seriálů Serial Killer, který o víkendu skončil v Brně. Rodina se stala podle poroty nejlepším seriálem ze střední a východní Evropy. Česko v soutěži zastupovalo krimi-drama z prostředí nemocnice Podezření.

Neřešitelný problém

Vítěz má leccos podobného se seriály typu Boj o moc nebo Rodina Sopránů. Na půdorysu rodiny se strategicky hraje o pozice, autoritu, moc. A nakonec i o život. Zároveň se ale srbská série liší tím, že ona titulní rodina patří skutečnému vrcholnému politikovi, který fatálně zasáhl do balkánské a celoevropské reality po roce 1989. Navíc tu má rodina i mnohem širší význam – jako obraz celé politiky postavené na „rodinných“ vztazích mafiánského stylu.

Jak zatknout jednoho důchodce, řešily na přelomu milénia jugoslávské politické špičky. Chvíli se zdálo, že to bude téměř neřešitelný problém. Oním důchodcem byl totiž Slobodan Miloševič, srbský předák a bývalý mocný politik s velkou podporou veřejnosti, který se zabarikádoval se svou rodinou a blízkými spolupracovníky po prohraných prezidentských volbách v prezidentském paláci v Bělehradě. Ze sídla střeženého po zuby ozbrojenými vojáky odmítal vyjít. Odmítal převzít jakékoliv oficiální obsílky, jež by umožnily, aby stanul před jugoslávským soudem, který by jej soudil za podíl na válce v bývalé Jugoslávii v 90. letech.

Režisér a autor projektu Bojan Vuletić se soustředil na tři dny vedoucí k Miloševičově zatčení v roce 2001. Těsně po prezidentských volbách, z nichž vzešel jako vítěz Vojislav Koštunica a jejichž výsledek se pokusil Miloševič zfalšovat ve svůj prospěch. V té době už haagský tribunál oznámil, že je připraven jej soudit za válečné zločiny. Miloševič čelil 66 bodům obžaloby v souvislosti s údajnou genocidou a zločiny proti lidskosti během konfliktů v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Kosovu. Maximálním trestem, který mu hrozil, bylo doživotí. Prominentnímu nacionalistickému politikovi tak nešlo jen o prezidentství, ale i o to, jestli stráví řadu let ve vězení.

Vuletić zachycuje, co se (možná) dělo v prezidentském sídle i před ním. Zobrazuje Miloševiče jako milujícího manžela obklopeného přáteli, jenž se snaží utěšovat svoji paranoidní ženu, i protřelého politického pragmatika, který se stále pokouší jako šedá eminence řídit celý systém ve svůj prospěch. Spojence připravené mu pomoci – a bránit demokraticky zvolené vládě, aby mohla v jeho případě jednat – má v armádě, ve vládě, v policii i v parlamentu… Dalším aktérem jsou média, která o jeho zatčení mají referovat, ale jsou také součástí systému.

Seriál hbitě propojuje intimní drama jedné rodiny a na pozadí i dramatu celého systému, o jehož přerod směrem k civilizované demokracii se pokouší jedna část politické reprezentace. Druhá – s podporou nemalé části veřejnosti, pro niž je Miloševič národní hrdina – naopak chce zachovat staré mocenské struktury a příběh o Miloševičovi jako velkém vůdci Srbů.

Vuletić zdramatizované události, v nichž nevyhnutelně spekuluje, prokládá archivními záznamy či záběry z dobového zpravodajství. Para-dokumentární formát přesvědčivě a se všemi odstíny tehdejší, často absurdní politické reality oživuje dvacet let staré události, jež dodnes rozdmýchávají v bývalé Jugoslávii silné emoce. Série tak vrací pozornost dějinám, které mohly v takovém detailu většině Evropy uniknout, ale neměly by být zapomenuty. Rodina je přitom daleka prvoplánové osvěty nebo lekce z historie. Vuletićovi se povedlo politické drama, které je regionální tématem, ale globálně atraktivní svým pojetím. Rodinu by měla výhledově koupit a odvysílat Česká televize.

Střelba na střední

Co ČT odvysílá stoprocentně, je webový seriál TBH, který vznikl pro její novou verzi on-line platformy iVysílání, již plánuje spustit od prosince. Desetidílný seriál míří primárně na mladé publikum, jež veřejnoprávní televize dlouhodobě svým programem příliš neoslovuje. TBH by to v očích dramaturgů měl změnit. Autoři jdou ve stopách předloňského úspěšného seriálu #martyisdead, který řešil kyberšikanu mezi mladými lidmi.

Téma sociálních sítí jako prostoru manipulace je silnou linkou i v TBH - zkratka anglického spojení „to be honest“, abych byl upřímný. Napínavý seriál, pod nímž je jako režisérka podepsaná Lucia Kajánková, kombinuje thrillerovou, zdánlivě „americkou“ rozbušku střelby na brněnské střední škole s pohledem do vztahů a reality mladé generace.