Zmražení dolarů a eur ubere Putinovi část zdrojů k válčení

Před půlnocí ze soboty na neděli – shodou okolností zhruba v době, kdy se nad Kyjevem znovu rozezněly sirény varující před dalšími ruským útoky – se objevil nový, do té doby nijak zvlášť neprobíraný nápad, jak Rusko ekonomicky přitlačit ke zdi. Západní mocnosti podle dohody potvrzené Evropskou komisí slibují zablokování ruských devizových rezerv.

Má jít o další krok kromě intenzivně diskutovaného odstřižení Ruska od platebního systému SWIFT. Agentura Bloomberg nyní mluví o „drastických sankcích“, které mají „ochromit ruskou ekonomiku a její finanční systém“ a „izolovat zemi jako vyděděnce, podobně jako Venezuelu, Írán nebo Severní Koreu“.

Putinův režim zvedl devizové rezervy za posledních pět let o polovinu na 643 miliard dolarů. Z toho skoro půl biliónu je v cizích měnách, hlavně v dolarech a eurech, zbytek ve zlatě. Účel hromadění rezerv se nyní zdá být jasný – jde o nutnou zásobu, aby Kreml měl z čeho financovat válečné výdaje a další těžkosti spojené se snahou Západu Rusko potrestat a ekonomicky izolovat.

Vzhledem k velikosti ruské ekonomiky nejde o zas tak extrémní částku. Třeba Česko má v přepočtu na hrubý domácí domácí produkt rezervy větší (70 procent oproti ruským 40 procentům), což je vedlejší následek zdejších měnových intervencí z let 2013–2017. V absolutním vyjádření jsou ale nyní ruské rezervy čtvrté nejvyšší na světě po Číně, Japonsku a Švýcarsku.

Ruské banky před invazí intenzivně hromadily zahraniční hotovost, v prosinci domů dovezly bankovky za pět miliard dolarů. Podstata sankcí by ale měla spočívat v tom, že zdaleka ne všechny rezervy si země vedou v hotovosti. V normálním světě má převahu digitální stopa, tedy vzájemné uznávání aktiv mezi centrálními bankami v rámci zaběhaného a transparentního režimu, kde pozici jednotlivých zemí sledují a zveřejňují globální instituce jako Mezinárodní měnový fond nebo Banka pro mezinárodní vypořádání.

Pokud by se západní mocnosti dohodly, že aktiva ve svých měnách přestanou Rusku uznávat, zní to jako cesta, jak velkou část finančních zásob skutečně zmrazit a znemožnit jejich použití k financování válečných výdajů. Hotovostí nebo zlatem bude moci Kreml platit dál, účetně evidovanými dolary a eury už ne.

„Zavazujeme se zavést restriktivní opatření, která zabrání ruské centrální bance použít její zahraniční rezervy způsobem, který podkopával dopad našich sankcí,“ stojí ve společném stanovisku Francie, Německa, Itálie, Británie, Kanady, Spojených států a Evropské komise, které v sobotu večer představila předsedkyně komise Ursula von den Leyen. Japonsko coby signatář chybí zřejmě kvůli spěchu a časovému posunu, Čína hraje po invazi směrem k Rusku vlastní hru.

Z textu plyne, že Rusko o své dolary nebo eura nepřijde, ale mělo by přijít o možnost za ně cokoli nakupovat – přinejmenším za ty devizy, které nemá v hotovosti, ale jsou jen digitálně zaúčtované v rámci globálního finančního systému. V praxi by logika měla být zřejmě taková, že v zemích, které se k iniciativě přidaly nebo přidají, nebude ruské platby nikdo přijímat. Otázkou je, co by se dělo, pokud by Rusko chtělo svými virtuálními dolary nebo eury platit třeba právě Číně nebo jiným zemích.

První komentáře k nově navrženému opatření zněly tak, že by mělo jít o bezprecedentní krok, jehož praktické dopady se tedy teprve ukážou. Těžko tedy odhadovat, nakolik  by třeba Spojené státy mohly dolarové transakce blokovat – zda by dolary od Putina nemohl přijmout nikdo, anebo by takovou směnou vznikl jen nový typ vzájemného závazku, který by se vypořádával až časem podle toho, na čem by se partneři bilaterálně dohodli. Lze také čekat propad rublu, který rázem není tak dobře krytou měnou jako před invazí nebo ještě v pátek.

Kromě zmražení rezerv se výše jmenované mocnosti dohodly po dřívějším váhání také na odstřižení Ruska od platebního systému SWIFT, nicméně společné prohlášení mluví o tom, že od systému budou odpojeny jen „vybrané ruské banky“. Tento krok by jim měl znemožnit provádění standardních zahraničních plateb skrz systém, na který jsou banky zvyklé a který dnes v mezinárodním platebním styku dominuje. De facto by tedy mělo nastat to, že bude těžší klientům těchto bank poslat peníze ze zahraničí a že těžkosti nastanou i při bankovních převodech ven z Ruska.

Otázkou je, jak půjde blokádu obejít přes ty ruské banky, na které se nebude omezení vztahovat. A také nakolik se Rusko stihlo na tento krok, o kterém se mluvilo už po anexi Krymu, připravit – nějak zřejmě ano, protože SWIFT je sice velmi populární a standardizovaný mechanismus, ale má alternativy, třeba konkurenční čínský systém.

Další sankce se mají týkat ruských občanů, kteří jsou s válečným tažením spojeni a kteří by měli přijít o možnost kupovat si občanství jinde po světě. Dále má vzniknout „transatlantická jednotka“, která bude mít za úkol postarat se o zmražení majetků takto sankcionovaných Rusů. S tím mimochodem souvisí i další sobotní zpráva, která přišla už během dne a podle které ruský miliardář Roman Abramovič přestal být oficiálně vlastníkem londýnského fotbalového klubu Chelsea. Svůj podíl vložil do nadace, kterou vede jeho právník.

Pokud sankce skutečně zaberou, Rusku se ztenčí zdroje na financování války, ale ne bezprostředně. Reakce Vladimira Putina je navíc – stejně jako veškeré jeho počínání posledních dnů – zcela nepředvídatelná. Objevily se už úvahy, že ruský režim by mohl občanům v případě finanční nouze sáhnout na vklady. Podle znalců ruské problematiky je nutné připravit se i na variantu, že Putin bude ekonomickými dopady zaskočen - a o to víc bude svou agresi stupňovat. „Nadarmo se neříká, že krysa zahnaná do kouta je daleko nebezpečnější než ta, která má možnost se volně pohybovat,“ uvedl k debatě o zmražení devizových rezerv ve vysílání České televize politický geograf UK FSV Michael Romancov.