Velké technologické firmy vyšly z koronakrize silnější než kdykoli předtím

Spojené státy jsou v těchto dnech dějištěm zvláštního paradoxu. Ulice amerických měst stále hoří kvůli policejní vraždě George Floyda počet obětí koronaviru v celé zemi přesáhl 100 tisíc, kvůli epidemii stoupl počet nezaměstnaných na více než 40 milionů a ekonomové předpovídají propad hospodářství nejméně o 5 procent. Na pozadí občanských nepokojů, zdravotní krize a úpadku největší ekonomiky světa však už několik týdnů stoupá hodnota akcií na americké burze.

Bližší pohled na akciové indexy ukazuje, že hlavním tahounem tohoto růstu jsou velké technologické firmy jako Amazon, Facebook, Google, Apple nebo Netflix. Zatímco celkový burzovní index S&P 500 je stále o 7 procent pod svým vrcholem, kterého dosáhl před příchodem koronakrize, index FAANG + zahrnující zmíněné technologické firmy za stejnou dobu posílil o 24 procent. Znamená to, že zatímco epidemie koronaviru hodnotu většiny firem srazila dolů, Amazonu, Google, Netflixu a spol. se dařilo - a z krize vycházejí silnější než kdykoli předtím.

Velké technologické firmy přezdívané „Big Tech“ přitom byly nejsilnějšími globálními hráči už před krizí a světová pandemie koronaviru jejich dominanci ještě zvýraznila. Pět největších firem na americké burze - tedy Apple, Amazon, Microsoft, Alphabet (mateřská firma Google) a Facebook -tvoří dohromady 21 procent její hodnoty, což je podle banky Goldman Sachs největší tržní koncentrace, kterou tyto firmy kdy na burze dosáhly.

Příčina úspěchu zmíněných firem během koronavirové krize je logická – lidé během karantény změnili své spotřebitelské i každodenní návyky. Zavření doma místo kamenných obchodů nakupovali přes internetový obchod Amazon, nudu zaháněli na Facebooku nebo sledováním filmů na Netflixu, mluvili spolu přes videokonferenční aplikaci od firmy Microsoft a jejich děti se učily na dálku přes platformu Google Classroom. Firmy z oblastí, jako je maloobchod, hotelnictví nebo cestování naopak kvůli omezením pohybu a zákazům shromažďování zaznamenaly velké propady. Zatímco třeba globální půjčovna automobilů Hertz nebo oděvní řetězec J. Crew nedávno ohlásily bankrot, Amazon a Facebook prosperují a nabírají tisíce nových zaměstnanců.

Technologické firmy také využívají situace, kdy se řada menších hráčů ocitla v problémech, k jejich levným odkupům. Jak informoval list Financial Times, velká pětka letos oznámila už 19 nových akvizic, což je nejrychlejší tempo nákupů za toto časové období za posledních pět let. „Krize způsobuje, že se síla a moc velkých technologických firem ještě zvýší. Už teď jsou extrémně mocné, ale mají nakročeno k tomu stát se největšími vítězi koronavirové krize, pokud tedy nedojde k nějakému politickému zásahu,“ uvedl pro Financial Times Sandeep Vaheesan, ředitel společnosti Open Markets Institute, která zkoumá koncentraci korporátního majetku na americkém trhu. Podle jeho mínění se dá očekávat, že se náskok velkých hráčů před ostatními ještě zvýší - a tím se oslabí konkurenční prostředí na americkém trhu.

Před pandemií se přitom hodně mluvilo o tom, že moc a sílu těchto velkých firem je třeba výrazně omezit. Nějakým způsobem regulovat chtěli tyto firmy všichni demokratičtí kandidáti na prezidenta. Nejradikálnější byl Bernie Sanders, který chtěl tyto firmy nejen rozbít, ale především výrazně zdanit.  Omezit jejich monopolní postavení a zpřísnit zacházení s osobními daty uživatelů nicméně sliboval i „středovější“ Joe Biden. Posvítit si na giganty ze Sillicon Valley a na jejich koncentraci moci a zasahování do soukromí uživatelů chtěli i mnozí republikánští politici. Ministerstvo spravedlnosti tak loni v létě zahájilo velké hloubkové šetření o tom, zda tyto firmy nezneužívají své postavení na trhu.

Jak si ale všímá Jacob Silverman v komentáři pro server New Republic, nedávno tak patrná snaha politiků zakročit proti rostoucí moci firem ze Silicon Valley během epidemie výrazně zeslábla. Šetření antimonopolních úřadů se zpomalila a lobbisté velkých firem usilují o jejich odložení na později s vysvětlením, že tyto firmy teď své síly soustředí na solidární pomoc americké společnosti v krizi. „Big Tech se teď snaží vystupovat v nové roli našich zachránců. Eric Schmidt z Google nám říká, že máme být vděční za to, že se firmy ze Silicon Valley zapojily do společného boje proti koronaviru,“ píše Silverman.

A role těchto firem v našich každodenních životech se tak podle něho namísto omezení spíše posílí. Jak Silverman připomíná, guvernér státu New York Andrew Cuomo v květnu oznámil, že bývalý šéf firmy Google Eric Schmidt povede komisi, která bude mít za úkol přezkoumat, jak město New York vykonává své služby v mnoha oblastech od vzdělávání až po zdravotnictví. Tato komise se má zaměřit na větší využívání výuky na dálku, telemedicíny a dalších internetových nástrojů ve státních službách.

Do boje proti koronaviru „ve službách společnosti“ se zapojují i další firmy - Apple a Google společně vytvořily a světu nabídly technologii pro mobilní telefony, která uživatelům umožňuje zjistit, jestli přišli do kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem. Facebook zase slíbil, že bude omezovat rostoucí šíření dezinformací ohledně koronaviru a tyto falešné zprávy odstraňovat. 

Server Wired si všímá, že technologické firmy stále častěji používají i další argument proti svému rozbití a zdanění. Ve stupňujícím se obchodním a technologickém souboji Spojených států s Čínou o globální dominanci je podle nich potřeba uvažovat vlastenecky. V tomto souboji USA potřebuje, aby jeho technologičtí šampioni byli silnější než ti čínští, argumentují manažeři z Google nebo Facebooku. Když nás rozbijete, jen tím pomůžete Číně, říkají šéfové ze Sillicon Valley. „Lidé mají obavu ohledně velikost a moci technologických firem. Ale v USA také panuje obava okolo velikosti a moci čínských technologických firem, které rozhodně rozbity nebudou,“ řekla v interview pro televizi CNBC Sheryl Sandberg z Facebooku.

Je však dost možné, že na chudé Američany, kteří v důsledku koronaviru přišli o práci, tyto vlastenecké argumenty nebudou fungovat. Epidemie totiž nízkopříjmové skupiny obyvatel zasáhla mnohem více než bohaté Američany, jak si všímá CNN. V březnu podle centrální banky přišlo v USA o práci 40 procent lidí z té nejnižší příjmové skupiny. Řada z nich pracuje v pohostinství a službách a růst akcií technologických firem jim nijak nepomůže. Ostatně už zmíněný fakt, že se rostoucí akciové trhy stále více odchylují od křivky reálné ekonomiky, která naopak klesá, znamená sílící sociální nerovnost. Chudí Američané totiž většinou nevlastní akcie. „Tihle lidé nemají prospěch z růstu Amazonu nebo Microsoftu. Žijí v úplně jiném světě,“ řekl CNN Joe Brusuelas, hlavní ekonom z analytické společnosti RSM International.