Velení armády nebude obviněno z krytí násilné smrti afghánského vězně

Stání zastupitelství v Praze 6 odložilo na sklonku loňského roku podle svého vyjádření vyšetřování několika vysokých velitelů české armády za podezření, že kryli a zametali před třemi lety vyšetřování násilné smrti afghánského vojáka Vahidulláha Chána na tamní vojenské základně Šindánd, na níž se mohli podílet vyšetřovaní čtyři příslušníci české elitní jednotky.

Důvod odložení případu generálů a důstojníků je jednoduchý. Vojáci z elitní jednotky byli loni v červnu obviněni „jen“ z vydírání, neuposlechnutí rozkazu a neposkytnutí pomoci. A velitelé, kteří dělali hodně, aby věc nebyla vyšetřena, nemohou být obviněni z neoznámení trestného činu - protože tenhle paragraf se vztahuje jen na závažné zločiny jako vražda nebo znásilnění. Nikoli na trestné činy, z nichž byli obviněni podřízení vojáci.  Respekt přinesl v minulosti o případu řadu podrobných informací. Připomeňme i s využitím citací ze zmíněných článků, o co jde.

Bolestné výkřiky 

Vahidulláh Chán, příslušník afghánské armády spolupracující s Čechy i Američany, v říjnu 2018, krátce před svou vlastní smrtí zastřelil na vojenské základně Šindánd českého vojáka Tomáše Procházku a další dva vojáky lehce zranil. Okamžitě po činu se vzdal svému veliteli a byl – stále na základně Šindánd – postupně vyslechnut afghánskými, českými a americkými vojáky. Podle souhrnné vyšetřovací zprávy americké vojenské policie CID, kterou její čeští partneři – do té doby zcela nečinní – obdrželi koncem dubna 2019, byl Chán během výslechu surově zmlácen. Zranění, která vinou těchto vyšetřovacích metod utrpěl, mu po pár hodinách agonie přivodila smrt. To napsal Respekt loni v červnu.

Afghánští svědci tvrdili v dokumentech CID, že předali Chána české dvojici z elitní šestsetjedničky v pět odpoledne k výslechu zcela nezraněného, což mají mít zdokumentováno fotografiemi. Od toho okamžiku se čeští vojáci podle dostupných dokumentů a svědectví dopustili řady kroků, které vedly k jejich současnému obvinění.

Třeba když byl Chán Čechům předán, nepořídili jeho fotografii, což jim předtím nařídil jejich nadřízený, a nepořídili ji ani po dvacetiminutovém výslechu, když ho předávali Američanům. Podle svědectví afghánského tlumočníka pro americkou armádu neslo při předávce tělo vyslýchaného stopy mlácení. Češi tvrdí, že Chána nebili, ale předpisem daná „povinná“ fotografie, která by jejich výpověď mohla prokázat, chybí.

Svědectví zmíněného tlumočníka říkalo v protokolu pro CID následující. Během českého výslechu se z místnosti ozývaly Chánovy bolestivé výkřiky, a když ho Češi předali americkým kolegům, krvácela mu tvář a měl na těle řadu podlitin. Pak ho vyslýchali Američané, kteří ho podle očitého svědectví téhož tlumočníka také bili a kopali do rozkroku, dusili a mlátili s ním o zeď. Američtí vojáci ho pak předali dvěma českým strážným, kteří ho měli asi hodinu pod dozorem – v tu dobu už byl v žalostném stavu a oni mu neposkytli podle obvinění žádnou pomoc.

Pak – zhruba v sedm – si Chána přijela vyzvednout afghánská eskorta. Podle jejího svědectví byl v bezvědomí, zakrvácený a místo do vězení byl převezen nejprve do afghánské, posléze do americké polní nemocnice, kde o půlnoci na zranění „neslučitelná se životem“ zemřel. Respekt má k dispozici dokumenty, z nichž vyplývá, že nadřízení českých vojáků z Ředitelství speciálních sil a generálního štábu se ihned po incidentu spokojili s tvrzením českých vojáků, že se smrtí Chána nemají nic společného, a nezahájili žádné oficiální vyšetřování. To se rozběhlo až po obdržení souhrnné zprávy od americké CID koncem dubna.

Přitom informace o Chánově smrti dorazila do Prahy osm už dvanáct hodin po události, 23. října ráno nebo dopoledne: řediteli speciálních sil Pavlu Kolářovi ji předal zástupce velitele skupiny speciálních sil v Afghánistánu. Jako příčina smrti bylo uvedeno ubití Chána afghánskými vojenskými kolegy z jeho jednotky.

Vojáci informovali náčelníka generálního štábu Aleše Opatu, který ještě ten den o věci zpravil tehdejšího ministra obrany Lubomíra Metnara. „Zdůraznil jsem tehdy, aby ve vyšetřování bylo postupováno podle předpisů,“ sdělil přede dvěma lety Respektu Metnar. Věc měla podle zákona vyšetřovat Vojenská policie, ale ani dva dny po Chánově prohlášení za mrtvého neměla o případu oficiálně žádné povědomí a neřešila ho ani následující týdny.

Šifrovaná komunikace

Jediný, kdo se věcí v tu dobu z české strany zabýval, byl právník speciálních operačních sil české armády, který působil v Afghánistánu. Byl o to požádán nadřízenými podezřelých českých vojáků. Na rozdíl od vojenské policie neměl však žádné vyšetřovací pravomoci. Během týdne po Procházkově a Chánově smrti probíhala – podle zmínek v jednom z dokumentů – mezi českými vojáky v Šindandu a Bagrámu a pražským Ředitelstvím speciálních sil intenzivní psaná a šifrovaná komunikace, která se točila právě kolem vyšetřování Chánovy smrti. Komunikace se automaticky zaznamenává a vyšetřovatelům se ji podařilo zajistit. Podle informací Respektu dosvědčuje, že se čeští velitelé obávali vyšetřování, neiniciovali ho a spokojili se jen s neoficiální zprávou právníka šestsetjedničky. V každém případě nebylo oficiální šetření dalšího půl roku zahájeno.

Rozjezdu skutečného vyšetřování nepomohl ani zájem velení NATO. Už v prosinci 2018, šest týdnů po incidentu, se člen velení NATO generál Curtis Scaparrotti v dopisu oficiálně tázal Aleše Opaty, jak probíhá vyšetřování na české straně, a nabádal ho, aby se zasadil o úzkou spolupráci české Vojenské policie s americkou vojenskou policií CID, která vyšetřuje možný podíl amerických vojáků na Chánově smrti.

„Afghánská mise Resolute Support musí zůstat stabilní. Rychlé a důkladné prozkoumání podezření pomůže zajistit, aby síly NATO udržely předpokládanou důvěryhodnost a profesionalitu, nezbytnou k podpoře našich afghánských spojenců,“ uzavírá velení NATO dopis s tím, že respektuje vnitřní české vyšetřování, které „už snad bylo iniciováno“.

Vyšetřování věci se tedy rozběhlo až v dubnu 2019. V červnu 2021 byli obviněni zmínění vojáci šestsetjedničky. Vyšetřování podle Hynka Olmy, mluvčího Krajského státního zastupitelství v Brně, které se věcí zabývá, stále pokračuje. Možným podílem velitelů a zmíněnou šifrovanou komunikací se zabýval Respekt v článku Kdo umučil vězně V. CH.

Státní zastupitelství však tedy před šesti týdny věc odložilo. „Prověřování se primárně zaměřilo na znaky týkající se možného spáchání přečinu neoznámení trestného činu. K naplnění skutkové podstaty tohoto přečinu dle uvedených závěrů nedošlo s ohledem na samotné znění trestního zákoníku, který spáchání tohoto přečinu spojuje pouze s taxativně uvedeným výčtem trestných činů, které neměly být oznámeny. Zároveň z provedeného prověřování nevyplynuly takové skutečnosti, které by vedly k naplnění zákonných znaků jiného trestného činu uvedeného ve zvláštní části trestního zákoníku,“ napsal na případ „velitelů“ Respektu Aleš Cimbala, mluvčí dohlížejícího Městského státního zastupitelství v Praze. S tím, že podrobnosti není možné sdělit kvůli „neveřejnosti přípravného řízení“.