Rizika roku 2023: Dezinformace, inflace, rozdělená Amerika, nedostatek vody

Pandemie je skoro za námi. Rusko už nemá šanci na Ukrajině vyhrát. Evropská unie je silnější než kdy dříve. NATO objevilo nový smysl své existence. Obnovitelné zdroje zlevňují. Americké volby do Senátu a Sněmovny dopadly vcelku normálně a pozice Donalda Trumpa je nejslabší za mnoho posledních let… Výčtem pozitivních trendů posledních měsíců začíná společnost Eurasia Group, který se pro své klienty analyzuje politická rizika ve světě, svůj výběr největších rizik pro rok 2023. V jejich jádru zprávy je však méně optimismu: ve složitém, vzájemně propojeném světě nahromadila mimořádnou moc skupinka jednotlivců, kteří jsou obklopeni přikyvovači, s komplexností světa si příliš hlavu nelámou a dělají (i dál dělat mohou) velmi nebezpečná rozhodnutí. Přinášíme stručný přehled rizik, jak je respektovaná konzultantská společnost vnímá (zde původní verze a shrnutí od prezidenta Eurasia Group Iana Bremmera).

1. Zlotřilé Rusko. Moskva bude chtít ukázat sílu, ale zároveň už nemá příliš co ztratit dalšími západními sankcemi a izolací. Ruští hackeři tak budou dále škodit v kyberprostoru a šířit dezinformace, rakety budou ničit ukrajinskou infrastrukturu a Rusko bude ohrožovat potravinovou bezpečnost ve světě.

2. Maximální Si. Čínský prezident má tolik moci jako žádný jiný lídr od Mao Ce-tunga. Chybí brzdy a rovnováhy, které jej omezovaly během prvních let vlády, a tato koncentrace moci v rukách jednoho člověka zvyšuje riziko velkých chyb. Zdravotnických, což ukazuje neohlášená a nepřipravená pandemická politika. Ale i ekonomických a zahraničně-politických.

3. Zbraně hromadného zmatení. Aktuální pokroky na poli umělé inteligence dramaticky zvyšují potenciál dezinformací, manipulací, rozdělování společností. Tzv. deep fakes, obrazové i zvukové, se stávají nebezpečnou zbraní v rukou diktátorů, kteří chtějí diskreditovat domácí opozici, i nástrojem demagogů v demokratických společnostech.

4. Šokové vlny inflace. Ekonomická recese, křehkost trhů, finanční tíseň dopadne na všechny kontinenty a všude budou mít nekalé dopady na domácí politiku a zvyšovat riziko nestability.

5. Írán v koutě. Protivládní protesty neskončí, Írán zároveň dramaticky eskaluje jaderný program a vojensky pomáhá Putinovi ve válce proti Ukrajině. Šance na obnovu dohody, který by íránský jaderný program zastavila, jsou mizivé. Režim může v této souvislosti zvyšovat konfrontaci se Západem.

6. Energetická tíseň. Ve druhé půlce roku 2023 hrozí být energetická situace napjatější než letos. Například Čína po konci přísné pandemické politiky zvýší nákupy zkapalněného plynu, kterého tak zbude k dispozici méně pro Evropu. Růst cen zasáhne domácnosti a tvrdě státy, které jsou na dovozu energií závislé (mnohé z nich chudé). Zvýší se i napětí mezi těžaři z kartelu OPEC+ a dovozci.

7. Zastavený globální rozvoj. Během minulých dvaceti let se ztrojnásobil ekonomický výkon planety, stovky milionů lidí unikly z absolutní chudoby a staly se členy rostoucí globální střední třídy. Tento pokrok se ale zastavil a zvrátil: vlivem pandemie, problémů globalizace, války na Ukrajině, globálního růstu úrokových sazeb a následného mizení kapitálu z rozvojových zemí. Miliardy lidí se v roce 2023 budou cítit zranitelněji - a taková tíseň vždy ohrožuje politickou stabilitu.

8. Rozdělené státy americké. I přes klidnější rok 2022 jsou USA jednou z nejvíc polarizovaných a dysfunkčních průmyslových demokracií. Kvůli extrémně odlišným politikám, které prosazují státy vedené republikány a státy vedené demokraty, začnou mít firmy potíž vnímat USA jako jeden jednotný trh.

9. Boom Tik-Toku. Dospívá první generace, která si nepamatuje život bez internetu. Sociální média z ní učinila první skutečně globální generaci, která se dokáže organizovat online a tlačit v digitálním prostoru na korporace i politiky.

10. Nedostatek vody. Ukáže se, že tento problém není jen chvilkový a přechodný - ale že se jedná o systémovou a globální krizi, jejíž řešení si od vlád, investorů i soukromým firem vyžádá více pozornosti než v minulosti.