Rekonstrukce: Jak Strnad kroužil kolem Seznamu a proč musel Jakub Unger odejít ze Seznam Zpráv

Uprostřed října bylo kolem internetového molochu Seznam.cz docela rušno. Jeden den do budovy hlavního zdejšího mediálního hráče přišli úředníci z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby prověřili, zda společnost Iva Lukačoviče nezneužívá svou dominantní pozici na trhu. A druhý den odešel z firmy Jakub Unger, který byl ve firmě od roku 2016, řídil Seznam zprávy a v červnu na postu šéfredaktora vystřídal Jiřího Kubíka. Respektu se podařilo zjistit, co tomu předcházelo. 

Veškeré události, které popisujeme, se zakládají na informacích od vícero zdrojů včetně těch uvnitř Seznamu, které nám informace sdělily pod příslibem zachování anonymity. Bývalý šéfredaktor Jakub Unger na opětovné pokusy o kontakt nereagoval a na zaslané dotazy neodpověděl. Stejně tak s redakcí nekomunikuje ani majitel Seznam Ivo Lukačovič.

Faktor ÚOHS

Podle informací Respektu vše začalo oznámením Iva Lukačoviče, který na sociálních sítích uvedl, že uvažuje o vstupu Seznamu na burzu. Podle jeho úvah by bylo dobré, aby Seznam dal na burzu menšinový podíl kolem pěti procent. „To byla velká chyba. Začali se kolem toho slétat oligarchové,“ popsal Respektu vysoce postavený zdroj ze Seznamu. Lukačovič tento nápad následně označil jako “nejblbější za celý jeho dosavadní život”. 

Tuzemští miliardáři si to vyložili jako signál, že Seznam má finanční problémy a potřebuje nutně peníze, které by získal díky úpisu akcií na burzu. Je to logická úvaha, prodejem částečného podílu může firma získat poměrně velký balík peněz a Seznam patří do perspektivního oboru technologických firem, ročně vykazuje zisk kolem miliardy korun. Seznam je i v globálním kontextu unikátní projekt, propojuje služby jako vyhledávání, reklamní systémy, emaily, mapy nebo inzertní portály s dvěma největšími onlinovými médii, což z něj dělá nejsilnějšího hráče na tuzemském internetu.

Ve stejnou dobu vyplavalo na povrch, že Seznam prošetřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který celou záležitost vylíčil ve zvláštní tiskové zprávě. V ní nejprve reagoval na články, které vyšly na Seznam zprávách a popisují vazby předsedy ÚOHS na podnikatele Michala Petříka, který je zapleten do korupční kauzy ROP Severozápad, během níž měla podle obžaloby vzniknout škoda v hodnotě 14 miliard korun. Konkrétně Petříkovi hrozí šest let vězení, půl milionová pokuta a zákaz řízení firem. ÚOHS ve svém prohlášení uvedl, že s obžalovaným podnikatelem na stejné bázi přichází do kontaktu také soudy či ministerstvo pro místní rozvoj a že o žalobě Úřad nevěděl. 

V závěru tiskové zprávě ale přichází ještě jedna zásadní informace. 

„Je velice zarážející, že článek Seznam Zpráv přichází zrovna v době, kdy Úřad upozorňuje na vratké základy reformy veřejných zakázek připravované Ministerstvem pro místní rozvoj a že autoři v tomto kontextu zcela opomíjí dosavadní čilou spolupráci právě gestora zákona s panem Petříkem. Může se nicméně jednat také o výstražné gesto ze strany společnosti Seznam.cz směrem k Úřadu, který se v poslední době začal v rámci své činnosti o působení této společnosti zajímat,” oznámil mimoděk úřad. 

Ten přitom v ostatních případech neinformuje o tom, že prověřuje tržní sílu některé ze společností. Mluvčí ÚOHS později pro Radiožurnál uvedl, že v tomto případě úřad postupoval jinak, neboť se „zamýšleli nad motivacemi, proč se Seznam bagatelním a nejspíše zástupným tématem začal zabývat“. Mluvčí také doplnil, že důvodem pro vznik článku je postoj ÚOHS k reformě o dozoru nad veřejným zadáváním, kterou se snažilo prosadit ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše (Piráti).

V tento moment přichází na scénu zbrojařský magnát Michal Strnad, který v posledních letech zvětšil své bohatství o desítky miliard díky byznysu se zbraněmi, dodávanými západem pro Ukrajinu. Zbrojař Lukačovičovi nabídl, že od něj koupí mediální část Seznamu a uleví mu tak od vyšetřování ze strany ÚOHS, jelikož pomine důvod, aby se antimonopolní úřad zabýval Seznamem. 

Strnad je zároveň jiný typ podnikatele než Lukačovič, působí v mnoha oborech a je zvyklý na jednání se státem na úřednické i politické úrovni. Otec Michala Strnada a zakladatel CSG Jaroslav Strnad byl jedním ze sponzorů kampaně bývalého prezidenta Miloše Zemana, který v roce 2020 jmenoval předsedu ÚOHS Petra Mlsnu do funkce.  

Lukačovič v tu chvíli na nabídku nereaguje. Jenže následně se situace komplikuje. Šéfredaktor Seznam Zpráv Jakub Unger totiž za ním přichází s informací, že podle jeho zdrojů se skupina českých miliardářů dohodla s úřady jako jsou ÚOHS nebo Úřad na ochranu osobních údajů na tom, že Lukačovičovu technologickou firmu zlikvidují pomocí série pokut. Unger zároveň Lukačovičovi řekne, že o celé záležitosti nesmí s nikým mluvit.

Majitel Seznamu se znovu potkává s Michalem Strnadem, který mu sdělí stejné informace jako šéfredaktor Unger: pokud se nezbaví mediální divize, hrozí celému Seznamu likvidační pokuty. Nabízí také řešení, tedy že od něj koupí mediální projekty a zbaví ho tak rizika pro celou společnost, jejímž hlavním smyslem nejsou noviny ale zejména reklamní byznys, který je propletený s rozsáhlou nabídkou služeb Seznamu. 

Pokud by se Seznam zbavil svých mediálních projektů, které každý měsíc zasáhnou miliony Čechů, nebyl by takovým trnem v oku ostatních miliardářů a ani úřadů.  

V tu chvíli měl Lukačovič informace od dvou lidí: od Ungera a Strnada a s nikým dalším o celé záležitosti zřejmě nemluvil. Zároveň se technologický podnikatel příliš nezabývá jednáním s úřady ani se nestýká s politiky. 

Postupem času se ale majitel Seznamu začne v byznysových kruzích vyptávat na to, zda je něco takového možné. Od svých známých, a následně i od svých manažerů v Seznamu, si skládá obrázek a situaci si vyhodnocuje tak, že se jedná zřejmě jen o strategii, jak ho donutit k prodeji Seznam Zpráv.

Odchod Ungera

Když Lukačovič celou situaci pochopí, v tu chvíli se rozhodne rozloučit se s Jakubem Ungerem, jelikož v něj ztratí důvěru, kterou v něj měl po dobu osmi let, kdy Unger budoval od nuly nový titul. Na to, že by bývalý šéfredaktor Unger na celé záležitosti s bohatým zbrojařem spolupracoval, nikdo nemá důkazy, ačkoliv časový sled událostí by tomu odpovídal. Každopádně vedení Seznamu a jeho majitel na takové náhody nevěří, a proto se s dlouholetým šéfem Seznam Zpráv po vzájemné dohodě rozloučili. Dočasně převzal vedení Seznam Zpráv šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata. 

V ten stejný den v sídle Seznamu zasahoval antimonopolní úřad, podle jednoho z manažerů internetové firmy to ale nemělo žádnou souvislost. „Není to tak, že ráno vyšel článek o Mlsnovi, odpoledne tam vlétlo komando a večer vyhodili Ungera. Bylo ale těžké lidem vysvětlit, že to nemá nic společného s obsahem nebo s majitelem,“ přiblížil. 

„Pan Strnad pana Ungra nezná, nikdy se s ním nesetkal a ani zprostředkovaně s ním nekomunikoval. Pověsti, na které se ptáte, známe z doslechu, ale nejsou pravdivé. Nehodláme ani spekulovat, proč je někdo šíří,” reagoval na dotazy mluvčí Strnadovy společnosti CSG Andrej Čírtek. Ten rovněž odmítá, že by společnost CSG nebo její majitel byť měla zájem o Seznam. 

Faktem je, že to není poprvé, kdy by zbrojař Strnad, nebo jeho okolí, projevil zájem o získání českých médií pod svá křídla. Před lety se jeho mluvčí Čírtek pokusil v dražbě koupit krachující vydavatelství Mladá Fronta, pod které patřil týdeník Euro, to se ale nakonec nepovedlo. V byznysových kruzích se dlouhodobě také spekuluje o Strnadově zájmu o vydavatelství Mafra, které před rokem od Andreje Babiše koupil miliardář Karel Pražák. 

Pokud by navíc Lukačovič uvěřil, že prodej mediální divize je jeho jediné řešení jak odvrátit existenční problémy jeho dvě desetiletí budované firmy, zřejmě by to nemuselo být ani za standardní tržní cenu a Strnad by tak mohl ušetřit. Ostatně v zahraničí je běžné, že pokud nějakou firmu vyšetřují soutěžní úřady, začnou kolem ní kroužit spekulanti a chtějí ji levně koupit. 

Mediální divize Seznamu, tedy weby Seznam Zprávy a Novinky a tištěný deník Právo, mají dosah na miliony Čechů, jedná se o lukrativní tituly, které mají potenciálně značnou hodnotu zřejmě pro téměř každého tuzemského miliardáře. Ti totiž v posledních deseti letech koupili všechna velká média od zahraničních vlastníků. Miliardáři jako Andrej Babiš, Zdeněk Bakala, Daniel Křetínský nebo Marek Dospiva od té doby museli lepit miliardové díry v rozpočtech velkých vydavatelstvích, vidina výdělku je tak na vlastnictví médií přitahovat nemůže.