Putinovy námluvy v Pekingu: Společná kritika NATO a smlouva na plynovod

Společný text o pěti tisících slovech kritizující “určité státy, které se snaží nacpat své demokratické normy ostatním zemím” – to je jeden z výsledků pátečního setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho čínského protějška Si Ťin-pchinga v Pekingu, ke kterému došlo jen pár hodin před zahájením olympiády. A není potřeba nijak zvlášť hluboká znalost mezinárodní politiky, aby bylo jasné, že těmi ”určitými státy” jsou v první řadě Spojené státy americké. Jak Rusko, tak Čína nepodporují další rozšiřování NATO nebo vznik spojeneckých aliancí v Pacifiku, tvrdí dokument. A obě země také hrají důležitou roli v podpoře světové demokratizace, dodal pak ještě naživo Putin.

Nezůstalo přitom pouze u vzletných prohlášení, zástupci ruského Gazpromu podepsali s čínskou společností CNPC smlouvu o stavbě nového plynovodu, který by měl do Číny dodávat až deset miliard kubíků plynu (což je zhruba pětina objemu plynovodu Nord Stream 2, který vede do Německa a čeká na finální schválení).

Napjatá situace kolem Ukrajiny vedla k dalšímu utlumení vztahů mezi Ruskem a Západem, které narušilo jen vyjednávání některých západních státníků o odvrácení války a moskevská cesta maďarského premiéra Viktora Orbána kvůli plynovým obchodům. A tato situace dělá z Pekingu pro Moskvu ještě atraktivnějšího partnera než obvykle. Úvahy nad tím, nakolik sledujeme vznik nového geopolitického spojenectví mezi Čínou a Ruskem, nicméně analytiky mezinárodních vztahů zaměstnávají už několik let. Vladimir Putin se ostatně stal prvním zahraničním státníkem, se kterým se Si osobně setkal od vypuknutí pandemie.

K opatrnému sbližování obou zemí pak dochází již od 80. let minulého století, ale užší spolupráci nastartovala až ruská anexe Krymu a následná diplomatická izolace Ruska ze strany Západu.  Vzhledem k vlastní vnitropolitické situaci a obavám, aby jí do vnitřních věcí někdo nemluvil, sice Čína oficiálně nesouhlasila s anexí a dodnes poloostrov neuznala jako ruské území. Ale jak vysvětluje expertka na Rusko Kadri Liik z European Council on Foreign Relations v obsáhlém textu o vztazích obou zemí, začala růst ekonomická spolupráce obou zemí.

A existují dobré důvody se domnívat, že v budoucnu se bude jenom prohlubovat. Podle analýzy společnosti McKinsey by kvůli snaze opustit uhlí měla být čínská poptávka po plynu v roce 2035 dvakrát vyšší než dnes - a ruský plyn může v tomto mixu hrát důležitou roli. Jak ostatně ukazuje i čerstvá dohoda o novém plynovodu, Moskva hodlá na čínském apetitu profitovat.

“Čína a Rusko si jsou dnes nejbližší od dob, kdy obě země řídili Stalin a Mao. A sdílený pohled je tažený pocitem, že Spojené státy jsou jejich hlavním vyzyvatelem,” píše k tomu Chris Miller, šéf Foreign Policy Research Institute. Čína sleduje situaci na Ukrajině i kvůli tomu, že chování

Spojených států a jejich spolupráce se spojenci pro ni bude signálem, jak by se Američané zachovali v případě možné krize kvůli Tchaj-wanu. USA vyloučily možnost, že by na Ukrajinu poslaly vojáky, ale v případě Tchaj-wanu se dlouhodobě drží taktiky mlžení, a nikdo tak vlastně neví, co by se v případě čínského útoku dělo.

Dalším důvodem, proč Čína situaci na druhé strana zeměkoule napjatě sleduje, je fakt, že pokud by k otevřenému konfliktu na Ukrajině skutečně došlo a Západ zareagoval slíbenými masivními sankcemi, Čína by si musela vybrat, na čí straně stojí a zda by sankce respektovala, dodává Miller. Na druhou stranu podle analytiků Čína těží ze současné situace už nyní: možnost války v Evropě zabírá Bidenově administrativě síly, které by jinak mohla věnovat Asii. Peking si je zároveň vědom toho, jak důležitým spojencem dnes pro Rusko je.

Putinova návštěva v Pekingu přitom kromě pozornosti věnované bilaterálním vztahům obou zemí připomněla i jednu historickou událost. Když před třinácti lety začínala v Pekingu letní olympiáda, přenosy ze slavnostního zahájení „svátku sportu a míru“ začaly přerušovat informace o ruských jednotkách postupujících do Gruzie. Co Vladimir Putin svému čínskému protějšku říkal při páteční návštěvě, samozřejmě nevíme - a historické déja-vu vyloučit nelze. Ale jak poznamenává analytik deníku Washington Post: “Vzhledem k prohlubujícím se rusko-čínským vztahům lze doufat, že si Putin rozmyslí, zda chce sebrat světovou pozornost svým čínským hostitelům.“