Proč selhal „nejlepší ruský vojevůdce“

Prvního náměstka ruského ministra obrany, náčelníka generálního štábu a od ledna 2023 i velitele ruských invazivních vojsk na Ukrajině Valerije Gerasimova dlouho předcházela dobrá pověst. V západních médiích byl líčen jako profesionál a nebyly noviny, které by nerozebíraly tzv. Gerasimovu doktrínu - nový koncept boje, který popsal ve svém článku z roku 2013 pro ruský Vojensko-průmyslový kurýr. V jeho centru byla hybridní válka jako permanentní boj s nepřítelem nejen konvenčními zbraněmi, ale i dezinformacemi, vlivovými operacemi a špionáží.

Jak Gerasimova doktrína funguje v praxi, se mohla přesvědčit Ukrajina, která byla Rusy před prvním napadením v roce 2014 cíleně líčena jako nefunkční a zkorumpovaný stát, neschopný si sám vládnout. Když se pak ruská vojska objevila na Krymu, aby Ukrajinu „zachránila“, Kreml tvrdil, že tam jeho vojáci vlastně nejsou, a když ano, tak na dovolené.

To, co zprvu vypadlo jako jasný Gerasimovův úspěch, ale začalo časem dostávat trhliny. Moskvě se sice podařilo obsadit Krym a později i některé části Donbasu, ale tamní společnost si jasně zvolila západní, evropské a svobodné směřování. Hybridní snažení Ruska zkrachovalo.

Ruský prezident Vladimir Putin se to pokusil loni vojensky zvrátit – a za to, že se mu to doposud nepodařilo, může přitom z velké části právě Gerasimov. Muž, který teď má na starosti ruskou obranu proti probíhající ukrajinské ofenzivě. Na hodnocení jeho celkového výkonu je stále ještě brzy, některé předběžné závěry ale lze učinit.