Obzinová je (špatný) příklad do hodin žurnalistiky

První zmínky o tom, že generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral by mohl přivést do veřejnoprávního média bývalou šéfredaktorku zpravodajství TV Prima Jitku Obzinovou, začaly mezi některými zaměstnanci ČRo problikávat už někdy na podzim letošního roku. Nikdo už si ale nemůže vzpomenout, od koho tu zprávu „věděl“, kde se vzala - šlo o ten typ informace, kterou někdo zaslechl od někoho, kdo to slyšel od kohosi dalšího. Pro přílišnou absurditu to podezření časem víceméně zapadlo, a úplně pak zmizelo po říjnových volbách do sněmovny.

Zemanovská mediální koalice, kterou by výběr tvárné mediální bojovnice proti uprchlíkům a usvědčené manipulátorky potěšil, ve sněmovně přestala mít rozhodující vliv, když SPD a ANO skončily v opozici a KSČM z parlamentu vypadla. Právě tyto tři strany v minulém období válcovaly všechna rozhodnutí ohledně médií, tedy zejména volby do mediálních rad. Ty pak volí a odvolávají ředitele veřejnoprávních médií.

Když tahle koalice ve volbách prohrála, působily průběžně se objevující úvahy o konci Jana Pokorného, kterého Zavoral včera nakonec odvolal z funkce ředitele zpravodajství ČRo,  jako něco vzdáleného. Nebezpečí, že ho Zavoral pro nesoulad v pohledu na novinařinu už už odvolá (stejně tak bylo nad šéfredaktorem ČRo Plus Petrem Šabatou, který zase moc nechtěl pouštět do vysílání dezinformátory), se nad Pokorným vznášelo několik let, ale nikdy k tomu nedošlo. Takže proč právě teď?  V době, kdy už trofej – hlavu ředitele zpravodajství, který stál za svými novináři i proti politikům, s nimiž chtěl naopak Zavoral dobře vycházet – nebylo po volbách komu odevzdat?

Přehledný terén

Možná je nakonec nejdůležitější ona polozaprášená vzpomínka na brzký, ještě předvolební podzim, kdy se objevil „drb“ o Zavoralově záměru vzít do ČRo Jitku Obzinovou. Bylo to chvíli poté, co rada ČRo potvrdila Zavorala na dalších šest let ve funkci ředitele. Rada ČRo je celkem přehledný terén: pro výtky, že se málo zvou do rozhlasu lidé, kteří nemají rádi Brusel, málo se tam dbá na názory SPD a podobně, většinou hlasují všichni. Až na jednoho osamělého radního Marka Pokorného se v radě ČRo zemanovské mediální koalici dařilo téměř stoprocentně.

A právě radní (opět pouze s výhradami radního Marka Pokorného) Zavoralovi umožnili, aby byl znovu zvolen narychlo už v létě, ačkoliv mandát mu končí až v druhé polovici ledna příštího roku. Generální ředitel ČRo se tak vybíral už před volbami do sněmovny, ne až po nich. Po volbách by ho sice volila stejná rada, jaká to udělala v srpnu, ale změněné politické klima by mohlo věrnost některých radních Zavoralovi oslabit – a také by mohlo přilákat opravdu silné vyzyvatele stávajícího generálního ředitele.

Radní v létě svolávali kvůli vyhlášení volby ředitele rozhlasu dokonce mimořádnou radu, a celé se to dělo narychlo v době prázdnin a dovolených. Mezi koupališti a Chorvatskem se našli jen dva vyzyvatelé, kteří se do volby generálního ředitele ČRo přihlásili (v roce 2016 byl Zavoral vybrán z desítek kandidátů). Nesplnili však formální náležitosti volby a stávající generální ředitel nakonec kandidoval sám. Celá ta rychlá prázdninová volba tak působila jako služba rady Zavoralovi.

Slíbil už tehdy radním – třeba tahounouvi Rady ČRo Tomáši Kňourkovi z Parlamentních listů –, že za tu službu už konečně odvolá Jana Pokorného i s jeho nenápadnou, ale přece jen zarputilou snahou zastávat se vysílání a textů, které jsou kritické k prezidentovi a Babišovi a lidem z antisystémových uskupení? A který pořád ne a ne zařídit, aby jeho podřízení zvali do vysílání víc dezinformátorů? Slíbil i to, že přivede někoho, kdo má světonázor a osobnostní nastavení, které by radním vyhovovalo víc? Nevíme. Ale moc jiných vysvětlení se nenabízí.

Kromě jednoho, které s tím prvním není v žádném rozporu – že generální ředitel využil chvíle, kdy je nejsilnější. Času, kdy ještě dobíhá starý mandát a už má od ledna jistý nový, aby splnil přání sám sobě a Jana Pokorného se zbavil i k vlastní úlevě. Protože kdo ví, jestli se i někteří silní politici z nové koalice nebudou chtít vnímat z vln ČRo jen jako dobří lidé bez chyb; a zase se pak otravovat s šéfem zpravodajství Pokorným a tou jeho žurnalistikou?

Oficiální zdůvodnění, které dal ve středu René Zavoral radním, zní, že chystá pro druhé funkční období změny, které budou kvůli úžícímu se rozpočtu vyžadovat propouštění lidí. A do takového období že se hodí na ředitelku zpravodajství Jitka Obzinová, kterou označil za krizovou manažerku. Propouštět přitom možná budou nakonec méně lidí než původních 200 až 300: příchod Obzinové vyvolal u novinářů ČRo chuť protestovat, respektive odejít jinam. Chystají společné prohlášení a jsou objednaní k řediteli Zavoralovi; obavy z příchodu Obzinové jsou velké.

Tlačit obavy

Někdejší rozhlasová reportérka Jitka Obzinová vedla 10 let zpravodajství TV Prima, mezi roky 2009 a 2019. Co se v televizi děje, bylo znát i při jejím sledování: odvysílali například reportáž, kde se vážně zabývali nejslavnější fake news, že letadla šíří tzv. chemtrails. V době největší uprchlické krize v roce 2015 se pak zpravodajství změnilo na varování před uprchlíky. A díky práci serveru Hlídací pes a svědectví a nahrávce porady v TV Prima z roku 2015 jsme se dozvěděli, jaké jsou metody práce Jitky Obzinové. „Jsme tady všichni zaměstnaní, máme zaměstnavatele, který má nějaký postoj. Jestliže ho akceptuji já, akceptuje ho vedoucí vydání, tak vy prostě poslechnete příkazů vedoucího vydání. Pokud to tak není, tak vlastně neakceptujete fakt, že jste tady zaměstnaní, a pak nemá cenu, abyste tady byli zaměstnaní,” sdělila podřízeným, co je čeká, když nebudou referovat o uprchlících tak, aby se jich diváci báli.

Hrubý nátlak na redaktory a editory, aby se vzdali kritického myšlení a zkrátka točili to, co jim vedení poručí, ne to, co z hlediska novinářské práce považují za službu divákům, se v TV Prima zjevně vyplatil. Někteří sebevědomější redaktoři odešli, zbytek točil reportáže, které Rada pro televizní a rozhlasové vysílání označila jako manipulativní. Výtka se týkala nejméně čtyř reportáží, které velká vysílací rada hodnotila z období března a dubna roku 2016. Názory na uprchlíky v nich byly vydávány za fakta.

Novináři TV Prima dostali podle tehdejšího zjištění Hlídacího psa do ruky i návod, jak se na uprchlickou krizi dívat: vedení jim rozdalo ofocený článek z MF DNES, jehož autorem byl historik Vlastimil Vondruška. Nesl název „Prohráli jsme a poneseme následky“ a psalo se v něm, že Evropa právě prohrává tisíciletý boj s muslimskou částí světa.

Obzinová tehdy přikázala novinářům, že mají strašit, že mají do diváků „tlačit“ obavy, a když neposlechnou, nemají v TV Prima co dělat. Kdyby byla s tímto originálním přístupem k žurnalistice ředitelkou zpravodajství v ČRo místo Jana Pokorného v posledních letech, bylo by to pro Reného Zavorala opravdu jednoduché. Stačilo by přikázat novinářům, že se nebude točit a psát o Agrofertu, Čapím hnízdě a střetu zájmů premiéra, že se bude premiér Babiš vykreslovat jen hezky. Že nebudou vycházet komentáře, které kritizují Miloše Zemana nebo SPD. A že je potřeba dát v ČRo PLUS hlas i lidem, kteří věří na chemtrails nebo čipy ve vakcínách. S Janem Pokorným to nešlo. Od ledna už tam však bude Jitka Obzinová. Pokorný přijal nabídku ředitele Zavorala, že v rozhlase může zůstat; na jaké pozici, to zatím není jasné, ta pozice se teprve hledá.

Jak se dostal Zavoral právě k Obzinové, jestli to po něm někdo chtěl, nebo jestli ji třeba náhodou potkal ve výletní restauraci Caiska ve Vojníkově kousek od Písku, kterou koupila a provozovala po odchodu z Primy, a napadlo ho, že tohle je ta pravá osoba na řízení zpravodajství veřejnoprávního rozhlasu, to se nejspíš nikdy s jistotou nedozvíme. Nevíme ani, co si on sám myslí o uprchlících nebo o chemtrails. Víme jen to, že vahou ředitele veřejnoprávního média zaštítil před lety pofiderní dezinformátorské weby, které si říkají „alternativní“ a rozdávají si ceny – stal se jedním z porotců.

Takhle vzpomínka teď ožívá: mělo se tehdy mezi znalci Zavorala za to, že to udělal, aby se zavděčil radnímu Kňourkovi z Parlamentních listů. A takové zavděčení je u ředitele ČRo koneckonců daleko nebezpečnější, než kdyby sám na chemtrails věřil. Veřejnoprávní rozhlas má naštěstí mechanismy, které osobní preference ředitele do vysílání nepouštějí – dosud byl tou hrází minimálně šéf zpravodajství Pokorný.

Teď přichází do čela zpravodajství ředitelka, která už svědectví o sobě taky podala. Ukázala, že princip novinářské práce – sloužit veřejnosti, nikoliv šéfům nebo třeba politikům – buď nechápe, nebo nad ním umí mávnout rukou (a kdo ji neposlechne, ten poletí). To z ní dělá v oblasti novinařiny jedinou věc: příklad do hodin žurnalistiky o tom, jak vypadá profesní zrada na čtenářích, divácích a posluchačích – a jak se ta práce dělat nemá. Rozhodně ne adeptku na šéfku zpravodajství veřejnoprávního média. V něm nemá co dělat. Její budoucí podřízení to vědí – a chystají se záchranu ČRo bojovat.