Na návštěvě v architektonickém studiu, kde vznikla Vltavská filharmonie

Jinho Lee si přesně pamatuje mírný záchvěv paniky, který pocítil, když se nastěhoval do slavného kodaňského domu 8 Tallet. Tak se říká známému bytovému domu podle jeho výrazného tvaru, jímž je “hranatá” osmička. Dům před více než dekádou navrhnul dnes globálně proslulý architekt Bjarke Ingels a stal se jednou z prvních staveb v nově vznikající čtvrti Ørestad na ostrově Amager, v níž dánská metropole na jihovýchodě „vyhřezává“ hlouběji do zálivu Öresund.

Překvapený byl tento původem jihokorejský architekt, který do Kodaně přesídlil za prací v architektonickém studiu Bjarke Ingels Group (BIG), proto, že na místě zjistil, že se přistěhoval na de facto dánské maloměsto, kde je zvykem žít v těsném styku se sousedy a tak trochu - nebo hodně - si vidět do kuchyně. Osmička se sice rozkládá na jedenašedesáti tisících metrů čtverečních a je tam bezmála pět set bytů různých velikostí a půdorysů, obchody, restaurace nebo třeba mateřská školka, ale svým důmyslným designem simuluje prostor malého města nebo rezidenční ulice plné malých domků, kde se všichni znají a děti si na předzahrádkách hrají s kamarády odvedle.

V tomto designu hrajem prim deset metrů široká promenáda, po níž lze dům obejít po celém jeho obvodu (k bytům se lze samozřejmě dostat i výtahem) a vystoupat až do nejvyššího bodu v desátém poschodí, odkud je výhled na slavný most spojující Kodaň s Malmö a v dálce i pobřeží tohoto třetího největšího švédského města. Cestou míjí návštěvníci i rezidenti předzahrádky před jednotlivými byty, kde je sice uprostřed července výrazně méně živo, protože hodně lidí je na dovolených, ale i tak se během horkého večera rozléhá nádvořím cinkání příborů, jak zdejší rodiny venku večeří. Dojem maloměsta pak dál posiluje bečení ovcí, které sem doléhá z nedaleké přírodní rezervace.

Mírnou paniku pocítil jihokorejský architekt proto, že vyrůstal v kultuře, kde se žije úplně jinak. “Úplně první den tady se ke mně připojil dánský soused a šel se mnou až nahoru k bytu a celou cestu si se mnou povídal, z čehož jsem tehdy nebyl úplně nadšený,” směje se Jinho Lee v zasedací místnosti kodaňského sídla BIG, odkud se následně přesuneme do Osmičky, přímo do bytu jeho rodiny. “V Jižní Korei jsou lidé zvyklí žít mnohem více uzavřeně v soukromí, v rámci blízké rodiny. Ale ten dům mi změnil život. Změnil způsob, jakým žiju.”

A na místě vidíme názornou ukázku toho, o čem Jinho Lee mluví. Když po promenádě vystoupáme až nahoru k jeho bytu, už zdálky vidíme jeho dvouletého syna, jak se za dohledu dědečka batolí venku na předzahrádce bytu (a když nejsou na dovolené, batolí se tady společně s dětmi a psy od sousedů), z otevřených dveří voní večeře.

Maloměstskou atmosféru Osmičky pak podporují i pravidla pro návštěvníky, která v domě zavedli poté, co zde začaly zastavovat autobusy plné čínských turistů. Dnes jsou přímo u vchodů do domu umístěné cedule, které upozorňují, že tohle je dům k bydlení, nikoliv turistická atrakce, a které stanovují hodiny pro návštěvu menších skupin a větší skupiny nabádají, aby si návštěvu zamluvily - a taky za ni zaplatily - předem.

Bjarke není v práci

Návštěva domů Bjarke Inglese je zážitek, stejně tak předchozí nahlédnutí do studia, kde před časem vznikl také návrh, který nakonec vyšel vítězně ze soutěže o podobu Vltavské filharmonie.

BIG trochu překvapivě sídlí ve čtvrti Valby v širším centru Kodaně. Trochu překvapivě proto, že na rozdíl od cool částí města, jakými je třeba Vesterbro, nebo prestižních lokalit v samém centru města jde o vcelku nenápadnou rezidenční oblast zaplněnou uniformními bloky bytů a rodinných domků. Kontrast se světově proslulým architektonickým studiem je takový, až návštěvník po cestě tam na okamžik znejistí, jestli míří na správnou adresu.

V předchozím nájmu v centru města ale kancelář musela skončit a nyní čeká na to, až stavaři dokončí nové sídlo firmy, které se buduje deset kilometrů odsud v kdysi průmyslovém Nordhavnu plném doků a továren, které se postupně proměňuje na novou čtvrť. Nicméně ještě minimálně rok, jak hlásí hned u vchodu velkoplošná obrazovka, na které běží přímý přenos z prací v Nordhavnu a také odpočet dní a hodin zbývající do dokončení, bude BIG sídlit bývalé továrně pivovaru Carlsberg, který má nakonec kousek odsud hlavní sídlo.

Hned u vchodu je cedulka nabádající návštěvníky k tomu, aby uvnitř nefotili. Je to proto, že v prostorné kanceláři architekti a architektky třiceti národností pracují na celkem 150 projektech, z nichž řada je zatím neveřejná. (Několik fotek, které pořídila autorka textu, vznikly se svolením místních architektů v místech, kde se nic tajného neřešilo.) Model nového sídla v Norhavnu ovšem tajný není a je vystavený hned u vchodu.

Tajné také nejsou předchozí práce, které jsou tu všude k vidění. A nejde jen o miniaturní modely slavných domů, které v BIG navrhli, vyrobené na 3D tiskárně a vyskládané úhledně vedle sebe, ale i předměty denní potřeby - od fontu a věšáku na zeď po kodaňskou nezbytnost, tedy kolo. Posezení s šedivými pohovkami v relaxační zóně kousek od vchodu doplňuje konferenční stolek z kovu, na některých místech proděravělý. Jde o stejný kovový rošt, jímž je pokryta další ze slavných budov, které Ingels postavil přímo v Kodani -  Bjerget znamená Hora a stojí nedaleko Osmičky v Ørestadu a společně s dalšími bytovým domem VM tvoří trilogii. (Soudě podle jednoho dokumentu, který o něm vznikl, má Bjarke Ingels podobný stolek doma v obýváku.)

Sedmačtyřicetiletý Ingels je zrovna na některé ze svých mnoha zahraničních cest, v kanceláři je ale neustále přítomen na rozsáhlé “zdi slávy”, početné sbírce obálek světových časopisů, které na titulku umístily buď přímo jeho portrét nebo některý z jeho návrhů, od domu po židli. Přítomni jsou také kolegové z newyorské a londýnské kanceláře BIG, dění v nichž zachycují dvě velkoplošné obrazovky. Je to doklad o ohromném vzestupu kdysi malého dánského studia, které před deseti lety překvapovalo developery nezvyklými návrhy a nízkou cenou a dnes zaměstnává na šest stovek lidí na několika kontinentech, boduje v mezinárodních soutěžích a má na kontě velkorysé projekty i v místech mimořádně konkurence, třeba v srdci Manhattanu.