Motor k separatistickému dronu na Ukrajině šel přes českou firmu. Stáli za ní tři Rusové

Při montáži dronů, kterými na východě Ukrajiny disponovali proruští separatisté, byly podle všeho použity i motory exportované z Česka. Vyplývá to z analýzy vojenské materiálu získaného z Ukrajiny, který prováděla evropská nezisková organizace Conflict Armament Research (CAR), jež spolupracuje s institucemi EU a německou vládou. Bezpilotní zařízení, která jsou vyráběna v Rusku za použití součástek z několika zemí, jsou používána na přesné zaměřování pozic příslušníků ukrajinské armády.

Experti CAR, kteří zkoumají technologie z bojišť, měli k dispozici stroj s číselným označením 2166, který Ukrajinci zajistili v roce 2017 u přístavního města Mariupol. Dron s dvoumetrovým rozpětím křídel a kamerami měl motor německé firmy 3W-Modellmotoren Weinhold, který se běžně prodává modelářům. Jak ale jeho výrobce sdělil CAR, součástka s tímto sériovým číslem putovala české firmě World Logistic Group (WLG) a později byla nalezena právě v dronu získaném na Ukrajině.

Společnost s ručením omezeným WLG v roce 2008 v Karlových Varech založili podle informací Respektu a Aktuálně.cz Petr Faridze a Maxim Truchanov. Oba Moskvané se zároveň se stali jejími spoluvlastníky, v dalších letech je na valných hromadách zastupoval karlovarský právník. Rusové firmu WLG spoluvlastnili do roku 2018, kdy ji nechali zlikvidovat. Ani jednoho z mužů se Aktuálně.cz a Respektu nepodařilo kontaktovat. Žena z karlovarské kanceláře jejich právníka reportérům v pondělí slíbila, že se její spolupracovník ozve, ale do vydání tohoto textu tak neučinil.

Společně se dvěma zmíněnými Rusy byl ve firmě ještě třetí ruský jednatel – Leonid Varlamov. Z ruských databází vyplývá, že měl dříve pracovat mimo jiné ve federální vězeňské službě. Varlamov expertům CAR řekl, že dva měsíce poté, co se v létě 2012 nechal zapsat jako ředitel World Logistic Group, zamítly mu české úřady pracovní vízum, proto se z firmy nechal zase vymazat. Obchodní rejstřík ale ukazuje, že k tomu došlo až o dva roky později, v létě 2014. Varlamov přesto tvrdí, že firmu nikdy neřídil a v Česku byl jen jednou, právě když se nechával zapsat jako její ředitel.

Jak se do firmy dostaly komponenty k dronům používaným nad Ukrajinou a zejména jak z ní byly exportovány, není jasné. Ministerstvo zahraničí Respektu a Aktuálně.cz řeklo, že žádost české společnosti World Logistic Group o povolení k vývozu vojenského materiálu nedostalo. „MZV neposuzovalo ani žádost o vydání povolení, ani žádost udělení licence pro vývoz vojenského materiálu mimo území EU, ve které by jako žadatel figurovala tato společnost,“ sdělila mluvčí ministerstva Eva Davidová.

Je navíc otázkou, zda při vývozu nedošlo k porušení sankcí EU - ty totiž zakazují do Ruska vyvážet jakékoliv zboží, které pak bude vojensky využito. Sankce platí od srpna 2014, materiál se nicméně na Ukrajinu mohl dostat dříve, komponenty do dronu z Německa přicestovaly do Česka v říjnu 2013.

Organizace CAR v této souvislosti upozorňuje, že evropské technologie jsou navzdory embargu součástí proruských vojenských dronů kvůli mezerám v sankčních opatřeních. Výrobcům dronů, které ruská strana zneužívá ve válce na východní Ukrajině, nahrávají neprůhledné vývozní podmínky pro komponenty takzvaného dvojího užití  - tedy součástek, které se dají použít k civilním, ale i vojenským účelům.

Výrobce má povinnost prodeji zamezit, pokud má podezření, že by jeho produkty mohly posloužit vojákům. To však často „řeší“ prostředníci, jako mohla být právě karlovarská firma. Konečný uživatel součástek je tak na počátku transakce nejasný. Dohledat zpětně původ některých součástek z dronů je pro experty problematické, protože mají často seškrábaná sériová čísla či nesou falešná označení.

Nález velmi podobného typu dronu, jako je ten s číslem 2166, ohlásili v roce 2019 i bezpečnostní složky v Litvě. Tato země je častým cílem ruských vlivových operací. Dron s číslem 2207 použily v roce 2016 neznámé složky – je podezření, že z Ruska – ke špionáži uvnitř hranic Evropské unie. Do litevského vzdušného prostoru stroj tehdy vstoupil blízko hranic s Lotyšskem a Běloruskem, pak letěl do Polska a následně spadl opět na území Litvy.

Tamní bezpečnostní jednotky ve zprávě píší, že zařízení sice výrobce poskládal ze součástek firem z několika zemí, ale řídí ho ruský software a je velmi podobné jiným dronům, u nichž je známo, že je používají právě ruské výzvědné a bezpečnostní složky. Od modelu nalezeného na Ukrajině se lišil o jedinou součástku.

Dron se součástkami z české společnosti WLG není jediný, který se na Ukrajině našel. CAR upozornil ještě na jeden stroj: ukrajinské síly v listopadu 2018 poblíž obce Čermalik v Doněcké oblasti zajistily typ Granat 2. Vyrábí ho ruský producent Izhmash Unmanned Systems, od něhož nakupuje drony i ruská armáda. Experti CAR ve spadlém dronu našli český motor od pardubické firmy Model Motors. Jeho výrobce tvrdí, že v Rusku obchodní zástupce vůbec nemá.

„Jak se náš motor dostal do dronu na Ukrajině, nemáme tušení. Hledal bych za tím modeláře zaměstnaného u výrobce toho zařízení. Na Ukrajině ani v Rusku dealery nemáme. Motor použitý v onom dronu je navíc sedm či osm let nevyráběná verze,“ řekl Aktuálně.cz a Respektu Aleš Pelikán z Model Motors.

Válka na Ukrajině si od roku 2014 podle odhadů vyžádala více než třináct tisíc obětí. Bezpilotní letadla separatisté podporovaní ruským režimem Vladimíra Putina používají k přesnému zaměřování při bombardování ukrajinských pozic.