Konec googlování na obzoru? V USA začíná soudní proces desetiletí

Pátkem formálně začíná soudní proces, o kterém toho bezpochyby ještě hodně uslyšíme - a nejen proto, že se bude pravděpodobně táhnout několik let. Jedná se o dosud nejambicióznější pokus americké vlády zkrotit moc velkých technologických firem, které poslední roky dominují globálnímu byznysu. Americké ministerstvo spravedlnosti a jedenáct amerických států  v něm žalují společnost Google za to, že si vybudovala tak výsadní postavení v oblasti internetového vyhledávání, že tím fakticky brání nástupu jakékoli konkurence, a tím i rozvoji inovací v této oblasti.

Tuto dominanci pak Google navíc podle ministerstva udržuje způsobem, který je v rozporu s americkými zákony o férové hospodářské soutěži. Zástupci společnosti Google se takovému nařčení brání s tím, že jejich vyhledávač je úspěšný nikoli kvůli tomu, že by firma porušovala zákony, ale jednoduše proto, že je mnohem lepší než všechny ostatní vyhledávače - a lidé ho tedy používají raději než alternativní aplikace Bing nebo Yahoo.

Podobný případ, ve kterém se stát snaží rozbít jednu z největších soukromých společností na světě, Spojené státy nepamatují více než dvacet let. Pokud pokus uspěje, nejspíš se tím výrazně změní způsob, jakým jsme si zvykli používat internet. Experti se přitom shodují, že žaloba proti Google v lecčems připomíná snahu americké vlády zkrotit firmu Microsoft v roce 1998. Microsoft v tehdejším sporu sice nakonec zásadně neprohrál, přesto soud předznamenal konec éry jeho tržní dominance a otevřel cestu pro konkurenci.

Nejlepší regál v samoobsluze

Současná žaloba, kterou ministerstvo podalo před týdnem, vychází z toho, že vyhledávač Google se těší více než 80 procentnímu podílu na trhu s vyhledáváním, přičemž zbytek připadá na konkurenční produkty. V praxi to znamená, že když chce většina lidí na světě použít vyhledávač, zpravidla použije Google. U mobilních telefonů to platí dokonce z 95 procent. Totéž platí i pro firmy, které chtějí na internetu inzerovat své produkty: pokud chtějí být úspěšné, nezbývá jim nic jiného, než si zaplatit reklamu na zcela dominantním Googlu. Tuto naprostou - a pro mnoho lidí vlastně samozřejmou - nadvládu možná nejlépe ilustruje fakt, že pro vyhledávání na internetu se vžil pojem „googlování“. Žaloba ale ukazuje, že taková nadvláda jedné firmy nad určitým odvětvím nemusí být zcela samozřejmá.

Ministerstvo ve své 57stránkové žalobě Google obviňuje, že tuto dominanci udržuje ilegálně. Toho se prý dopouští tím, že světovým výrobcům počítačů a telefonů platí obrovské částky za to, že je v nich právě Google nainstalován jako výchozí nástroj pro vyhledávání. Například Apple dostává od Google přibližně 10 miliard dolarů ročně za to, že je Google výchozím nainstalovaným vyhledávačem ve všech nových telefonech značky iPhone, uvedl deník New York Times. Google si tím kupuje to, že více než polovina veškerých jeho uživatelů jsou majitelé telefonů a počítačů od značky Apple. Firma si podle obvinění podobné výsadní umístění si pro svůj vyhledávač zajišťuje také v zařízeních dalších výrobců, především těch, které používají Googlem vlastněný operační systém Android.

Jak již zaznělo, experti na antimonopolní zákony upozorňují, že americké ministerstvo spravedlnosti se pokouší zaútočit na Google z velmi podobných pozic, jako to udělalo před 22 lety proti Microsoftu. Obří firma vedená Billem Gatesem tehdy dominovala světu softwaru i internetu – její operační systém Windows byl používanější na světě, stejně jako její prohlížeč Internet Explorer. Microsoft byl v roce 1998 obviněn, že v počítačích, které používaly jako operační systém Windows, byl přednastaven jako výchozí prohlížeč právě Internet Explorer. Změnit toto nastavení a nainstalovat si jiný prohlížeč bylo pro uživatele velmi složité, argumentovala obžaloba. Podle žalobce tím Microsoft znevýhodňoval výrobce jiných průzkumníků, jako byl Netscape nebo Opera, a udržoval si tím dominanci.

Google se této historické paralele brání a současnou žalobu ministerstva označuje za „zcela chybnou“. Argumentuje, že na rozdíl od Microsoftu nebrání uživatelům, aby používali jakýkoli jiný konkurenční produkt, protože změnit si v telefonu či v počítači výchozí vyhledávač je dnes velmi jednoduché, což prý rozhodně neplatilo u prohlížečů před dvaceti lety. Viceprezident společnosti Google Kent Walker uvedl, že za obrovské částky, které firma platí za upřednostnění svého vyhledávače v počítačích a telefonech, si firma nekupuje umlčení konkurence, ale v podstatě jen lepší prodejní místo pro své zboží. Podle Walkera je to totéž, jako když výrobce kukuřičných lupínků platí obchodníkům za to, aby v supermarketu vystavili jeho krabice v nejviditelnějším regálu. „Lidé používají Google z vlastního rozhodnutí, nikoli proto, že by je k tomu někdo nutil nebo že by nemohli najít alternativy,“ napsal Walker na svém firemním blogu.

Tenhle výklad má ale samozřejmě své kritiky. Podle bývalého šéfa reklamy v Google Sridhara Ramaswamyho současný internet nefunguje jako supermarket a změnit si v telefonu vyhledávač není totéž, jako sáhnout o patro níž pro jinou značku lupínků. „Realita je taková, že 99 procent lidí si nikdy nezmění výchozí nastavení ve svém zařízení,“ řekl deníku LA Times – což konstatuje i žaloba podaná ministerstvem.

Také podle zkušeného antimonopolního právníka Garyho Rebacka přirovnání se samoobsluhou pokulhává. „Spíš to připomíná situaci, kdy koupili všechny obchody v okolí,“ míní Reback. Výsledkem je podle něho situace, kdy ve všech obchodech v okolí není k dostání nic jiného než Google a k vyhledávačům jako Bing nebo Yahoo se dostane málokdo. Reback dodává, že když je Google podle svých slov tak kvalitní, že by si ho uživatelé vybrali i z horšího regálu, proč pak za tyto exkluzivní police platí tak horentní částky?

Google se brání i těmto obviněním s tím, že zmínění konkurenti Yahoo a Bing také platí za své umístění do telefonů a počítačů, byť menší částky, a jsou proto až na druhé pozici. Profesor práv Randal Picker z Chicagské univerzity dává naopak za pravdu spíše společnosti Google s tím, že firmy jako Apple mají plné právo prodat svůj prostor tomu, kdo za něj nabídne nejvíce peněz. „Pro ministerstvo to nebude vůbec snadné vyhrát,“ míní profesor.

Microsoft už se nevzpamatoval

Otázkou je, jaké má žaloba vlastně reálné šance něco změnit - a jak by vlastně vypadal podstatně reformovaný Google. Americká vláda ideální řešení problému zatím nepředložila, ale jak upozorňují média, to se zpravidla děje až v pozdějších fázích podobných procesů. Vláda zatím uvedla, že neusiluje o finanční pokutu, nýbrž skutečnou změnu. Co si pod tím představit? Jednou z možností je, že v mobilních telefonech a počítačích nebude vyhledávač Google (a další aplikace této firmy jako YouTube, Gmail nebo Google Maps) přednastavený jako výchozí, což teoreticky pomůže nástupu konkurence a časem vznikne více silných vyhledávačů, které budou lidé používat podle svých preferencí.

Možné také je, že ministerstvo spravedlnosti nařídí rozdělení firmy Google na jednu část, která pouze vyvíjí aplikace, a druhou část, která vyrábí operační systém Android, aby tím zabránila zvýhodňování aplikací od společnosti Google v zařízeních od stejné firmy. „Ve hře jsou všechny možnosti,“ řekl New York Times státní zástupce Ryan Shores. Jednou z možností je samozřejmě i ta, že Google spor vyhraje a na současném stavu se nic nezmění.

Klíčové pro výsledek procesu bude i to, jakou bude mít kauza politickou podporu a pozornost veřejnosti. Jistě není náhodou, že se žaloba objevila dva týdny před prezidentskými volbami, otázkou však je, jak se zachovají politici po jejich skončení. Boj proti velkým a stále mocnějším technologickým firmám, jako je Google Facebook, Apple a Amazon, je v současnosti v USA politické téma, které u voličů rezonuje a má podporu politiků z řad republikánů i demokratů - a dá se tedy čekat, že proces bude pokračovat i po volbách.

Při spekulacích o možných dopadech se lze opět podívat na případ Microsoft, což byla poslední kauza tohoto druhu. Microsoft soud nejdříve prohrál a měl být rozbitý na dvě samostatné společnosti – jednu, která vyvíjí prohlížeč Explorer, a druhou, která vytváří operační systém Windows. Firma se ale proti verdiktu úspěšně odvolala a soudní spor nakonec skončil umírněnou dohodou s vládou prezidenta George W. Bushe. Výrobci počítačů od té doby nesměli dávat do počítačů Internet Explorer jako výchozí vyhledávač a firma Microsoft ve svých softwarových produktech nesměla bránit v přechodu na konkurenční výrobky. Pro firmu Billa Gatese tedy měla celá kauza celkem přijatelný konec. Znamená to tedy, že se ani Google nemá čeho obávat?

Ne tak docela. Navzdory mírnému dopadu na samo fungování Microsoftu měl soudní spor na firmu velký dopad, ze kterého se už nikdy nevzpamatovala. Bill Gates v několika rozhovorech uvedl, že mu ostře sledovaný spor, při kterém se musel dlouhé hodiny hájit před soudem, vzal energii i pozornost, kterou v té době potřeboval na vývoj nových technologií a firmě ujel vlak. Microsoft vyvíjel především operační systém pro mobilní telefony, které tehdy zaznamenávaly velký růst a měly se stát hlavním odvětvím budoucnosti internetu. „Není pochyb, že antimonopolní spor byl pro Microsoft špatný,“ řekl před rokem Gates televizi CNBC. „Nebýt tohoto procesu, dnes byste místo Androidu používali Windows Mobile,“ dodal.

Firma byla už blízko k dokončení systému, ale kvůli soudnímu sporu se na něj přestala soustředit a „pokazila to“, uvedl Gates. Kvůli únavnému soudnímu sporu prý také opustil vedení firmy a předal ho Stevu Ballmerovi. Prohlížeč Internet Explorer, který na konci 90. let dominoval internetu, pak nastoupil cestu k bezvýznamnosti. Ústup Microsoftu coby největší softwarové firmy nicméně uvolnil místo konkurenci a otevřel pole pro nástup současné velké čtyřky Apple, Google, Facebook a Amazon. Z pohledu regulátorů, kteří argumentovali, že konkurence přináší inovace, tedy kauza dopadla vlastně úspěšně.

Ať spor dopadne jakkoli, už nyní je zřejmé, že kauza přinese nějaké konkrétní následky. Například firma Apple, která od Googlu ročně inkasovala miliardy dolarů za umisťování vyhledávače Google do továrního nastavení svých produktů, prý urychluje vývoj vlastního vyhledávače. Má jít o přímou reakci na antimonopolní proces, uvedl ve čtvrtek deník Financial Times.