Jsou tito dva mladí lidé nepřátelé?

Jeho pokoj nedaleko Tel Avivu zdobí glóbus. Podobný stojí v jejím pokoji poblíž Ramalláhu na Západním břehu Jordánu. Maor Friedman a Tamara Hamdan jsou dva mladí lidé žijící na opačných stranách propasti, která rozděluje Izraelce a Palestince. Reportérka Jana Simon se s nimi v uplynulých šesti měsících několikrát setkala.

On

On říká, že jeho strýc byl skvělý člověk. Sloužil v elitní jednotce a zemřel 7. října, když se postavil do cesty Hamásu.

Krátce po Novém roce skládá Maor Friedman zkoušky, jejichž výsledek bude určovat jeho příští roky, možná i celý jeho život. Chce totiž vstoupit do Šaldagu, elitní jednotky izraelského letectva. Šaldag, v překladu Ledňáček, často operuje za nepřátelskými liniemi, v Íránu, Sýrii, Pásmu Gazy. V posledních měsících nedělal Maor téměř nic jiného, než že se na tyto zkoušky připravoval. Nyní, v lednu 2025, ho čeká fyzická část zkoušek. Bude běhat po písečných dunách s batohem naplněným pískem, plazit se po zemi, kopat díry.

Pokud bude do Šaldagu přijat, čekají ho téměř dva roky intenzivního výcviku. Měl by projít kurzy parašutismu a protiteroristického boje. Učit se, co dělat, pokud bude unesen. Maoru je osmnáct let, je vysoký, má krátké černé vlasy a říká: „Je to moje povinnost, tohle teď musím udělat.“

Vraťme se nyní o šest měsíců dříve, je úterý odpoledne v červenci roku 2024. Dům rodiny Friedmanových stojí v Hod ha-Šaronu, prosperujícím městě dvacet minut jízdy autem severně od Tel Avivu. Čtvrť, kde žijí, je lemována bílými rodinnými domy, zahradami, trávníky; všude je uklizeno. Maor Friedman sedí se dvěma přáteli v kuchyni u velkého dřevěného stolu. Mluví velmi dobře anglicky, právě složil maturitu a teď má prázdniny.

Pochází z dobře situované středostavovské rodiny. Matka pracuje ve společnosti Sony v oddělení polovodičů. Otec dělá něco, co souvisí s financemi. Co přesně, to syn dodnes úplně nepochopil. Maor říká, že jako malý kluk musel často utíkat před palestinskými raketami do bunkru. Vyrostl na příbězích o pronásledování Židů a holocaustu. Každý rok měli ve škole týden, během něhož se děti setkávaly s přeživšími a poslouchaly jejich příběhy. Ve škole se však také učil o Nakbě, „katastrofě“ Palestinců – na konci čtyřicátých let 20. století muselo ve válce po vzniku státu Izrael opustit své domovy více než 700 tisíc lidí.

Maor si tak brzy uvědomil, že existují lidé, kteří si přejí ho zabít. „Vlastně nejsem připravený někoho zabíjet. Ale je to ,buď my, nebo oniʻ.“

Jeho rodina se na tomhle úplně neshodne. Z matčiny strany má mnoho příbuzných, kteří mají blízko k armádě, slouží v elitních jednotkách a jsou toho názoru, že konflikt s Palestinci by měl být nyní definitivně „ukončen“. Maorův strýc sloužil tam, kam se jeho synovec zoufale touží dostat, u Šaldagu, Ledňáčku. Maor říká, že jeho strýc byl skvělý člověk. Zemřel 7. října 2023, když se postavil do cesty Hamásu. Naopak rodina jeho otce spíše sází na porozumění s Palestinci. O politice však s rodiči mluví Maor zřídkakdy. Říká, že to vede jen k hádkám, a on nemá rád, když se jeho rodiče hádají.