Obavy obětí zneužívání v církvi jsou v případě česko-vatikánské smlouvy namístě

Sněmovní výbory, konkrétně ústavně-právní a zahraniční, v týdnu doporučily ke schválení tzv. česko-vatikánskou smlouvu. „Shrnuje, jak to mezi Českem a Svatým stolcem funguje doteď, kodifikuje to, jak žitá praxe v tomto státě již je, jen to teď bude zasmluvněno," vysvětluje ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. Kritici z řad obětí zneužívání v církvi i někteří politici, například Pirátská strana či senátoři Václav Láska a Adéla Šípová ale namítají, že smlouva má hned několik úskalí. Například to, že na zpovědní tajemství se budou nově odvolávat všichni církevní zaměstnanci, kteří se označí za pastorační pracovníky. „Najednou by tato smlouva v českém prostředí rozšiřovala jeden z těch nástrojů, o kterém oběti těch zločinů říkají, že to je jeden ze způsobů, který církvi pomáhá vyvazovat její členy z civilní, trestní odpovědnosti. Církev je nějakým způsobem možná trestá, ale to pro zbytek společnosti nic neznamená, za nás se za zločiny chodí do vězení, ne na jinou farnost," říká zástupce šéfredaktora ve zpravodajském podcastu k česko-vatikánské smlouvě, kterou má příští čtvrtek 23. ledna projednat horní komora. Co přesně se pojmem 'pastorační pracovník' myslí? Co by se tím v praxi měnilo? A jaké jsou argumenty pro a proti přijetí dohody mezi Českem a Svatým stolcem?