Francie: Už jsme měli všechno, proč nezkusit krajní pravici? 

Elegantní mladý muž v bílé košili a černých kalhotách se prochází polem někde na francouzském venkově. Není tam jen tak, mluví do kamery. Natáčí totiž předvolební spot. Mluví pomalu, zřetelně a slova podtrhuje elegantní gestikulací rukou; v podkresu zní energická hudba – smyčce a činely. „Francouzi! Běžte v neděli volit. Je to volba, která může přispět k porážce Emmanuela Macrona, jaká nemá obdoby,“ zve spoluobčany k účasti v nadcházejících předčasných volbách předseda krajně pravicové strany Národní sdružení Jordan Bardella (28). „Jděte volit a zastavte vlny migrantů, kteří ohrožují naši bezpečnost, naši identitu a naše hodnoty. Jděte volit a podpořte změnu!“ říká politik.

Kamera pak klouže na ženu kráčející mu po boku. Je to Marine Le Pen, bývalá šéfka Národního sdružení, která Bardellu pustila do čela strany místo sebe, a tak z něj udělala nejnovější francouzskou politickou hvězdu. „Přijďte a hlasujte s námi pro Evropu národů, která vás bude chránit a respektovat,“ říká Marine Le Pen, vytrvalá, byť trojnásobně neúspěšná kandidátka na francouzskou prezidentku a jedna z nejvýraznějších tváří krajní pravice v Evropě. Jejich spot má na TikToku statisíce shlédnutí.

Bardellu na této čínské sociální síti (která je po celé Evropě mimořádně oblíbená hlavně u mladých lidí a tvoří často hlavní zdroj jejich informací o dění ve světě) sleduje milion sedm set tisíc fanoušků – po prezidentovi Macronovi a předsedovi krajní levice Jeanovi-Lucovi Mélenchonovi je třetím nejsledovanějším francouzským politikem. Bardella je v komunikaci s mladými lidmi velice aktivní. Ve svých příspěvcích mluví o politice, ale vypráví i konkrétní lidské příběhy, jejichž hlavní pointou je ukázat, jak Francouzům podle něj znesnadňují život běženci z Blízkého východu a Afriky. Vedle migrace je ústředním tématem jeho videí kritika kroků současné hlavy státu, prezidenta Emmanuela Macrona. V komentářích píšou tisíce lidí slova podpory a sliby, že v předčasných volbách budou volit jedině Národní sdružení a jeho – Jordana Bardellu.

Předčasné volby vyhlásil prezident Macron v půlce června po debaklu koalice vedené jeho stranou Renaissance ve volbách do Evropského parlamentu. V hlasování totiž s naprostým přehledem vyhrálo Bardellovo Národní sdružení. A podle průzkumů zvítězí i ve volbách parlamentních. Pokud se pak Bardellovi podaří sestavit vládu, což není úplně jisté, bude mít země galského kohouta a druhá největší ekonomika Evropské unie krajně pravicovou vládu poprvé od druhé světové války – tedy od Vichistické Francie. Roky snah Marine Le Pen a práce na procesu, který je běžně označován jako „dedémonizace“ její strany, tak zřejmě dosáhly kýženého cíle.

Původně okrajová, otevřeně antisemitská, rasistická a protievropská partaj Národní fronta, kterou počátkem sedmdesátých let založil její otec Jean-Marie Le Pen, získala spolu s novým názvem také úplně nový kabát. A právě Bardella je vedle Marine Le Pen hlavní tváří těchto změn. Komentátoři, politologové i političtí praktici na francouzské scéně jsou ale přesvědčeni, že pod novým nátěrem zůstává podstata strany stále v populismu, nacionalismu a antievropanství. A strach z toho, že partaj s takovou výbavou ovládne jednu z nejvlivnějších zemí EU, budí ze sna mnohé politické lídry i běžné občany napříč Evropou.

Náhlé a tvrdé

„Mám obavy z voleb ve Francii,“ řekl v neobvykle přímém rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD německý kancléř Olaf Scholz. „Doufám, že strany, které nejsou Le Pen, abych to tak řekl, ve volbách uspějí. Ale o tom musí rozhodnout francouzský lid,“ dodal. Nejen Scholz se obává možného úspěchu Národního sdružení v parlamentních volbách; strach z krajní pravice totiž bezprostředně po evropských volbách spojil dříve nespojitelnou francouzskou levici. Ta vytvořila koalici Lidová fronta, ve které jsou vedle umírněných proevropských Socialistů a Zelených také Komunisté a krajně levicová strana LFI Jeana-Luca Mélenchona, rovněž velice populárního politika na TikToku.

Zásadní ideologické rozpory (Mélenchon mluví mimo jiné o odchodu Francie z NATO) mezi těmito stranami však jejich lídři pro tyto volby upozadili a shodli se na jednoduchém programu: když uspějí ve volbách, zruší Macronem zvýšenou věkovou hranici odchodu do důchodu a vrátí ji ze 64 na 60 let, zvýší minimální mzdu a daně, budou dál podporovat Ukrajinu včetně dodávek zbraní a uznají Palestinu jako stát. Hlavním a zásadním smyslem existence Lidové fronty je podle vyjádření řady jejích představitelů porážka Bardellovy krajní pravice.