Co našlo Vojenské zpravodajství na Foltýna
Poslanec ANO Pavel Růžička označil šéfa strategické komunikace vlády za „bezpečnostní riziko“. Jaká jsou fakta?
Otakar Foltýn při svém nástupu do funkce vládního strategického komunikátora oznámil, že jeho hlavní prací bude vysvětlit občanům principy, na kterých stojí tento stát – bezpečnost, svoboda, morálka –, a přesvědčit je, že je v jejich nejvlastnějším zájmu důvěřovat zdejším institucím.
Vzápětí se na sociálních sítích podivil poslanec za ANO Pavel Růžička, jak je možné, že vláda jmenovala do odpovědné funkce člověka s pochybnou pověstí. Tajná služba Vojenské zpravodajství totiž, jak napsal Růžička v čerstvém tweetu, sdělila před patnácti měsíci členům poslanecké kontrolní komise (mezi něž Růžička patří), že „plukovník Foltýn se dopustil naprosto bezprecedentního jednání, které lze označit za bezpečnostní riziko“.
Fakt, že ministři teď při Foltýnově jmenování tento posudek nevzali v potaz, Růžičku pobuřuje. „Sdělila nám to tajná služba, které důvěřuji, a nechápu, jak to vláda při svém jmenování pana plukovníka do té odpovědné funkce mohla opomenout. A nechápu, jak se takový člověk může ohánět hodnotami jako morálka, svoboda a bezpečnost,“ říká. Říci konkrétně, z jakého jednání Otakara Foltýna vyplývá, že by mohl být bezpečnostním rizikem, však poslanec nemůže, protože zpráva Vojenského zpravodajství je tajná.
Jmenovala tedy vláda člověka usvědčeného z činů ohrožujících bezpečnost země? Nebo naopak přehání či špatně vykládá rok a půl starou událost poslanec Růžička? Nebo zpráva Vojenského zpravodajství existuje, ale je postavená na chybných závěrech či faktech, a tak ji vláda mohla pominout a jmenovat Foltýna s čistým svědomím? Sám Foltýn zprávu nezná, ale tvrdí, že v jeho kariéře nemůže existovat důkaz, že by jeho jednání mohlo být bezpečnostním rizikem.
Konspirace a sex na pracovišti
Oficiálně – kromě Pavla Růžičky – potvrdil existenci „foltýnovské“ zprávy Vojenského zpravodajství také poslanec a člen kontrolní komise pro tuto tajnou službu Pavel Žáček (ODS). Na dotaz, jestli jde o zprávu, o níž se zmiňovala média před rokem a půl, kdy Otakar Foltýn odcházel z postu šéfa Vojenské policie, odpovídá Žáček, že ano. „Pokud se pamatuji, Vojenské zpravodajství nám tehdy sdělilo něco pouze ústně,“ říká Žáček s tím, že víc k tomu říct nemůže, a diví se, že „kolega Růžička mluví veřejně o něčem, co by mohlo obsahovat zákonem utajená fakta“. Pavel Růžička však svůj postup vysvětluje morálním rozhořčením a strachem o bezpečnost České republiky. „Co mohu a nemohu podle zákona říct, jsem konzultoval s právníkem,“ říká.
Otakar Foltýn byl ministryní obrany Janou Černochovou jmenován šéfem Vojenské policie v létě 2022 a post opustil už po krátkých osmi měsících v únoru 2023. Oficiálním důvodem mělo být vážné pochybení, že nepostavil mimo službu jednoho ze svých podřízených, podezřelého z neoprávněného nákupu odposlechového zařízení, a že neinformoval o tomto podezření ministryni.
Vzápětí unikla z ministerstva obrany do médií informace, že skutečným důvodem Foltýnova odchodu byl fakt, že po svém nástupu zřídil ve Vojenské policii „nezákonnou konspirační buňku se záměrem sbírat informace mimo běžné policejní kompetence“. Členkou „konspirační buňky“ byla i civilistka, bývalá policistka z už zrušeného Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, Vendula Kwasniaková, která se na schůzkách „buňky“ i v kancelářích Vojenské policie prý neoprávněně seznamovala s případy, které vojenští detektivové vyšetřovali. Hrozilo tak podle některých médií nebezpečí, že se informace dostanou do rukou bývalému nadřízenému Kwasniakové v ÚOOZ Robertu Šlachtovi, policistovi, jenž nastoupil kariéru politika a coby šéf hnutí Přísaha se stal zapřisáhlým politickým protivníkem ODS, strany ministryně Černochové.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu