Brusel maďarské předsednictví bojkotuje, ale nakonec ho strpí

Evropská unie má za sebou měsíc maďarského předsednictví v Radě – a nedá se rozhodně říci, že by byl klidný. Členské země i Brusel řeší obsazování funkcí po evropských volbách, překvapivé volby ve Francii i razantní změny v zámořském prezidentském klání; to vše na pozadí zahraničněpolitické situace způsobené zejména ruskou invazí na Ukrajinu a vojenské pomoci Kyjevu. V této situaci se premiér Viktor Orbán v úvodu maďarského předsednictví rozhodl, že opět otestuje, kam až může zajít v narušování unijní jednoty – a vyrazil na spanilou jízdu po trase Kyjev–Moskva–Peking.

Sešel se postupně s Volodymyrem Zelenským, Vladimirem Putinem i Si Ťin-pchingem a se všemi mluvil o válce na Ukrajině. Tvrdil, že podnikl mírovou misi, protože je jediným politikem z EU, který s ruským prezidentem jedná napřímo. Prohlášení má ovšem při zpětném pohledu dost hořkou pachuť, Rusko v den jeho návštěvy Moskvy mimo jiné zaútočilo na dětskou nemocnici v Kyjevě.

Cestu každopádně odsoudila řada evropských lídrů včetně znovuzvolené šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen s tím, že ji s nikým nekonzultoval. EU se tak od jeho iniciativy distancovala a komise prohlásila, že Orbán do Ruska a Číny nejel jako zástupce celého bloku. Následně se členské země dohodly na bojkotu maďarského předsednictví – unijní ministři se minimálně v následujících dnech a týdnech nebudou účastnit neformálních schůzek v Maďarsku. Stejně rozhodla von der Leyen za Evropskou komisi, jež do Maďarska bude na schůzky namísto komisařů posílat jen úředníky.