Zeman a mazání na chleba

Tak jsme se od Lenky Zlámalové v DVTV dozvěděli, že si Miloš Zeman v debatách namaže Jiřího Drahoše na chleba. Je to možné. Stejně tak však je možné, že si Jiří Drahoš udělá z Miloše Zemana sushi (abychom šli v těch srovnáních s dobou). Nikdo neví, jak debaty dopadnou; a nevíme to mimo jiné proto, že Miloše Zemana v debatě nikdo neviděl pět let. Po celou dobu je schován za hradbou propagandistických rozhovorů s blízkými novináři či řediteli soukromých televizí.

Chybou by nicméně bylo i přeceňování diskusí, které pochopitelně milují novináři, ale pro širší veřejnost nejsou jediným zdrojem rozhodování. Sociologové dokonce tvrdí, že dokonce podružným.  Tím nechci říci, že debaty nemají význam, určitě se nesmí podceňovat, ale ani přeceňovat. Když skončila televizní debata před prvním kolem, sociální sítě zaplavily komentáře, že nejlepší byl Topolánek. A konstatovali to i jeho zarytí kritici. Bývalý premiér přesto dopadl ve volbách katastrofálně.

Stoupenci Pavla Fischera zase nadšeně volali, že jednoznačně vyhrál on, i když to bylo jeho nejslabší vystoupení ze všech. Přesto to stačilo na hezké třetí místo. Voliči často hodnotí debaty subjektivně a mnozí jsou už dopředu rozhodnuti, kdo vyhraje.

Vítězství se také posuzuje podle toho, kdo jakému politickému stylu fandí. Někoho nadchnou útoky, léčky a kličky, jiní dají přednost věcné a klidné rétorice. Platí také, že co projde jednomu kandidátovi, jinému se neodpustí. Dá se celkem předpokládat, že na podpásovku od Zemana všichni čekají, ale kdyby se jí dopustil Drahoš, voliče to znepokojí.

Už jsem následující výrok jednou citoval, ale tady si to dovolím znovu, protože přesně sedí k tématu. George Orwell napsal, že „politické předpovědi jsou obvykle mylné“. Naše mysl to však citlivě odmítá přiznat, a tak si zpětně svou někdejší představu pozměníme. Ano, občas se nám i zadaří, ale podle Orwella platí: „Obecně řečeno, člověk má pravdu jen tehdy, když se jeho přání či obava shodují s realitou.“