Tragédie Jana Hamáčka

Jan Hamáček zažil pozoruhodný týden. Minulou sobotu jej sociální demokraté překvapivě potvrdili ve funkci šéfa strany. Překvapivě, protože strana se potácí na hranici volitelnosti a nachází se v čemsi, co je nejbližší klinické smrti. Tento úspěch ale paradoxně odšpuntoval zběsilých sedm dní, kdy Jan Hamáček přišel o vše. Fakticky stále drží pozice, ale jinak ztratil vše. Včetně sebe samého.

Mezi mozkomory

V sobotu  na dramatické tiskové konferenci s Andrejem Babišem Hamáček tvrdil, že se o ruských agentech dozvěděl až chvíli před tím. A proto musel narychlo zrušit cestu do Moskvy. Podle dostupných informací to však není pravda. O odhalení podle všeho věděl.

I v tomto kontextu jsou jeho kroky z posledních dní velmi znepokojivé. Odvolal ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který byl k Rusku ve vládě nejkritičtější. Následně oznámil, že chce letět do Moskvy a vyjednat dodávky vakcíny. Ano, byl připraven žadonit v zemi, která na území České republiky provedla akci, již bývalý premiér Bohuslav Sobotka pro Seznam zprávy přesně popsal těmito slovy: „Řekl bych, že od invaze v roce 1968 by šlo o nejrozsáhlejší útok Ruska na českou zemi. Je to historická chvíle a my musíme reagovat.“

Dokonce i na zmíněné tiskové konferenci Jan Hamáček začal naprosto nepochopitelnými slovy: „Mě mrzí, že utrpí česko-ruské vztahy, nicméně Česká republika musí reagovat.“ Takže se máme ještě omlouvat, že podnikáme nějaké kroky. Navíc mimochodem jen velmi symbolické kroky?

Předseda sociálních demokratů není stoupenec Kremlu. V minulosti tak nejednal, jeho kroky byly většinou spíše prozápadní. A ani výše popsané neznamená, že by hrál v ruském týmu. Vše spíše nasvědčuje tomu, že se totálně ztratil. Jeho působení ve vládě je stále problematičtější, nemá žádné úspěchy, strana se mu rozpadá, neposlouchají ho ministři, Babiš jím pohrdá, prezident si s ním hraje a ČSSD se nemusí dostat do sněmovny.

Když se sociální demokracie rozhodla vstoupit do vlády Andreje Babiše, bylo to špatně. Zároveň však právě Hamáček dával naději, že se udrží západní kurz. Jmenování Petříčka ministrem zahraničí tento dojem posílilo. Nějaký čas tak sociální demokraté roli kotvy sehrávali.

Jenže panikařící Hamáček se rozhodl rozehrát hru, na kterou nemá. Myslel si, že prokličkuje mezi Babišem, Zemanem a Putinem, ale ukázalo se, že všichni tři fungují jako mozkomorové z Harryho Pottera, kteří vysají z člověka duši a zbyde jen prázdné tělo. Každý si vzal trochu a na Hamáčka už nezbylo.

Šéf ČSSD se vzdal přátel, vzdal se spojenců a nemá nic. Sociální demokraté jsou v pasti, Hamáček zlikvidoval ty, kteří měli jiný (a evidentně fundovanější) názor, a tak jim zbyl jen on. Do voleb je tudíž povede zlomený muž, jehož politický instinkt je pro tuto zemi nebezpečný.