Setkáním s Babišem zasahuje francouzský prezident do českých voleb

Andrej Babiš se v úterý v Paříži potkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Z Brna letím do Paříže, kde si na mě zítra najde třicet minut Emmanuel Macron, budu přijat v Élysée. Je to můj přítel, jak je známo,“ oznámil v pondělí novinářům poté, co ho soud zprostil obžaloby kvůli údajnému dotačnímu podvodu na jeho farmě Čapí hnízdo.

Přijetí jedním z klíčových evropských hráčů umožní Babišovi, aby se ukázal v předvolební kampani jako hvězda evropské politiky. Na voliče často fungují drobnosti - a fotka s Macronem může vzbudit v části nerozhodnutých pocit, že jinak chaoticky jednající Babiš je kompetentní lídr.

Zároveň tím může oslabit kritiku jednoho z jeho vyzyvatelů Petra Pavla, který měsíce tvrdí, že do prezidentského souboje jde i proto, aby porazil “populistu Babiše”, jehož politický styl připodobňuje Viktoru Orbánovi. I maďarský autokrat je dlouhodobě Babišův “přítel” - alespoň tak o něm mluvil a roky mezi sebou měli pevné pouto.

Pavel nedávno navštívil Maďarsko, kde se sešel s kritickými médii, neziskovými organizacemi a zástupci občanské společnosti. Chtěl upozornit, jak je maďarský premiér soustavně ničí, aby uchvátil ještě větší moc - a vymezit se tak jako protiváha Orbána a jeho spojence Babiše. Že teď šéf ANO na poslední chvíli upřednostnil Macrona před Orbánem, mu umožní tyto Pavlovy výtky otupit.

Co tím tedy sleduje Babiš, je jasné. Proč to dělá Macron, to už daleko méně. Babiš po schůzce řekl, že se bavili o ukončení války na Ukrajině. Expremiér v kampani opakuje, že by se měl hlavně dojednat mír, neboť to jeho voliči chtějí slyšet. Jak, už neříká, a neřekl to ani po rozhovoru s Macronem. Francie Ukrajině pomáhá, zároveň Macron udržuje dál kontakty s Vladimirem Putinem. Babiš není vůči Rusku takový „hardliner“ jako současný premiér Petr Fiala, který se na tvrdém postupu shoduje s Polskem a Pobaltím. Ani Macron není největší jestřáb - a prostřednictvím Babiše by mohl usilovat o oslabení česko-polsko-pobaltské spolupráce, a tím o posílení francouzského vlivu. Ten může spočívat v tom, že se Francie bude chtít nějak dohodnout na míru s Ruskem, a součástí toho by mohla být menší vstřícnost vůči zbraňovým požadavkům Ukrajiny.

Kromě zmíněné geopolitiky může být za setkáním osobní vazba, Macron s Babišem se znají, jejich strany jsou v Evropském parlamentu ve stejné politické frakci Renew Europe, Obnova Evropy. Francouzský prezident si tímhle gestem možná chce rovněž udržet u těla středoevropského spojence pro své další politické plány, které zatím neznáme. Kdyby byl Babiš zvolen na Pražský hrad, mohl by se mu v nich hodit, měl by na své straně další evropskou hlavu státu.

Svoji roli může hrát i pragmatismus, Francie chce v Česku rozšířit jadernou elektrárnu Dukovany. Rozhodovat o tom bude vláda, český prezident tuhle pravomoc nemá, ale může vystupovat jako zákulisní lobbista francouzských zájmů proti těm americkým nebo jihokorejským (odkud jsou další zájemci o dostavbu).

Ať už je to ale z jakéhokoliv důvodu, Macron audiencí zasahuje do českých prezidentských voleb. Pokud je známo, nechystá se vidět i s Petrem Pavlem ani další možnou finalistkou Danuší Nerudovou. Místo nich v tuto chvíli vsadil na politika, který je ve Francii vyšetřován kvůli podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků; na muže, který čelí masivnímu střetu zájmů na domácí půdě a na té zahraniční kličkuje v podpoře Ukrajiny před ruskou agresí.

Scházet se může kdokoliv s kýmkoliv, ale francouzský prezident si to tentokrát mohl odpustit a počkat, až o Pražském hradě definitivně rozhodnou zdejší voliči.